4.

230 19 6
                                    

Harry

Už je to týden. Týden od toho co Louise srazilo auto. Stále si nic nepamatuje. Je to s ním špatné. Myslím že je pozdě. Už nikdy si nevzpomene. Nemá smysl se snažit dál. Prostě se odstěhujem a zapomen. Bude to tak nejlepší.

K tomu by se hodil takovej ten citát. Myslím že 'když ho miluješ, necháš ho jít' nebo jak to bylo. 

,, Tak pojď Williamku. Pomůžeš taťkovi vybrat vhodný dům pro nás dva" řekl jsem a šel s nottebookem a Willem na gauč vybírat barák.

,, Tak jaký Wille? Který bych měl koupit? V kterém chceš bydlet?" řekl jsem a podíval se na mého synka.

,, Tenhle" řekl svým roztomilým hláskem a ukázal na dům který chce.

,, Tak dobře. Je velice krásný. Mně se také líbí takže nemám nic proti" pak jsem jen volal těm prodejcům atd. Známé to.

,, Takže Wille, zítra se pojedu kouknout na náš nový dům a možná ho koupím takže půjdeš k babičce Daniel" ano, Daniel je něco jako babička. A co, co jiného by měla být.

,, Huhuh kdoje babicka Danhiel?"

,, No babička Daniel je moje sekretářka. A protože babička Anne nemůže tak tě pohlídá ona. Ale nemusíš se bát, ona je hodná"

,, Tak doble"

,, No vidiš to. Určitě si krásně pohrajete" pohladil jsem ho po vlasech.

******

N.S. xx

Vůně tvého zapomnění [larry, au]Kde žijí příběhy. Začni objevovat