Harry
Kurva. Musím pro Willa. Ale co když si Louis nikdy nevzpomene?!
Prostě si přepíšu Willa na sebe kdyby náhodou Louis navždy zapomněl. Což se nestane! (Snad to chápete a jde to, mně by to jinak zkazilo příběh;))
------
Papíry zařízený a zejtra si vyzvednu Willa. Doufám že si Louis vzpomene. Kdyby ne tak bych to asi nepřežil.
Teď jedu domu si odpočinout.
------
Dneska je ten osudový den kdy si jedu pro Willa. Dneska bohužel za mým Louisem jet nemůžu. Nemůžu Willa hned nechat s někým jiným.
Semlelo se to docela rychle. Willa jsem si jen převzal a teď jdem do auta.
,, Tak Wille a teď tě připášu" zamumla jsem na chlapce už sedícího v sedačce. A úspěšně jsem ho připásal.
,, Tak chlapáku. Tohle je tvůj domov. Budeš tu bydlet semnou a druhým tatínkem. Ale teď to tu zatím budem muset zvládnout sami" řekl jsem když jsme dojeli před naší vilu.
*******
Hoy :)
Konečně jsem něco napsala. Kdyžtak se omlouvám že je to strašná patlanina.
Ten pocit když se asi 2 hodiny snažíš zjistit jak přepnout sušičku na max🙂
Jen může mi někdo ještě připomenou kolik je Willovi? Už si to nepamatuju xd
N.S. xx
ČTEŠ
Vůně tvého zapomnění [larry, au]
FanfictionDruhý díl příběhu: Vůně naší lásky. Harry vychovává syna Williama, kterého si s Louisem adoptovali před jeho nehodou, která neskončila zrovna tak nejlépe, jak by se zdálo, s čímž se Harry snaží smířit, i když se mu to zrovna nejlépe nedaří. Ani nové...
![Vůně tvého zapomnění [larry, au]](https://img.wattpad.com/cover/268143360-64-k368714.jpg)