Vůně tvého zapomnění [larry, au]

8.

William (musíme změnit pohledy)

,, Vstávat! Jsme tu" probudil mě táta.

,, Hustýý" vyjekl jsem když jsem se kouknul z okna. To bylo o hodně jiný letiště.

,, Tak pojď. Jdeme" pobídl mě.

,, Nemůžeme ještě jít. Kde je pan Medvěd?!" začal jsem ho hledat ale on nikde.

,, Nevím kde je. Kam sis ho dal tam ho máš"

,, On nikde není" začal jsem vzlykat.

,, Hele tady je" dal mi ho a já ho hned obejmul a nepustil.

,, Tak pojď. Jdeme" dodal a mi vyšli z letadla.

,, Hustýý" řekl jsem úžasem když jsme vyšli z letadla.

,, Teď zavolám taxíka. Takže tu vydrž. Dobře?"

,, Jo" řekl jsem a táta šel někam volat.

,, Hele holub" uviděl jsem holuba a letěl za ním neznámo kam.

,, Hej holube kde jsi" křikl jsem když jsem ho nemohl najít.

,, Počkat. Kudy jsem běžel? Musím za tátou. Bude mě hlásat" vyjekl jsem.

,, Asi tudy" někudy jsem se vydal.

,, Ajajaj tudy jsem asi nešel." řekl jsem když jsem se ocitl u nějaké vysoké budovy.

,, OH nee já se ztratil. Co teď budu dělat" sedl jsem si na chodník a začal vzlykat.

,, Ahoj maličký. Pročpak pláčeš?" zeptala se mě nějaká paní.

,, Já...já"

,, Copak?"

,, Já se ztratil" začal jsem brečet ještě víc.

,, Neplakej. Pověz. S kým pak tu jsi?"

,, S tatínkem"

,, Ano. A jsi od tud bydlíš tady?"

,, Ne. Já jsem z Londýna"

,, Oh. A jak pak se jmenuješ?"

,, William Styles"

,, Já jsem Cassie. Neboj se Williame najdem tvého tatínka, ano? Nemusíš se bát." řekl a zvedla mě.

,, Tak mi řekni jak tvůj tatínek vypadá" řekla milá Cassie.

,, Má dlouhé kudrnaté vlasy a zelené oči."

,, Dobře. A jak se to stalo že si se ztratil?"

,, Tatínek šel zavolat taxíka a já viděl holuba tak jsem za ním běžel, protože já mám rád holuby. A pak jsem se snažil najít tatínka ale nenašel jsem ho."

,, Dobře. A víš kde jste byli?"

,, Asi někde na letišti ale já nevím kde to je"

,, Neboj se, já to vím. Dovedu tě tam, ano? A společně najdeme tatínka"

,, Dobře" vzala mě za ruku a šly jsme hledat tatínka.

,, Tátíí" křikl jsem a běžel za tátou.

,, Williame. Tady jsi. Nemohl jsem tě najít"

,, Děkuju moc. Bez vás bych ho asi nikdy nenašel" děkoval Cassie.

,, Za málo. Kolik ztracených dětí už jsem tu našla" zasmála se Cassie a odešla.

,, Wille. Už mi nikdy nesmíš takhle utíkat, jasné? Měl jsem takovej strach."

,, Neboj se. Už nikdy"

**********

Hoy :)

Už konečně něco delšího!

N.S. xx