Vůně tvého zapomnění [larry, au]

•Bonusová kapitola•

,, Jsi připravený?" zeptal se mě Harry z úsměvem a já se trochu zachvěl. Vůbec nejsem.

,, Asi jo" zakašlal jsem.

,, Dobře tak jdeme!" řekl Harry pozbudivě a vešli jsme do jeho domu.

,, Williame, jsme tady!" zakřičel Harry na celý barák a já se trochu lekl.

,, Tak si to zvládl, jo?" slyšel jsem jak se Will ušklíbl a mířil sem. Když došel do chodby tak se zarazil. What?

,, Ty si to m-myslel vážně?!!" vyjekl.

,, Jo? Co si myslíš, o tomhle fakt žertovat nebudu!" zasmál se Harry a Will mi hmed vběhl do náruče. Další what?! Já už tohle vážně nechápu.

,, Emh...tohle je trapný" řekl jsem když už mě objímal asi minutu, protože jsem nějak nevěděl co se děje.

,, Emhh...jo" zasmál se Will a já sním. Tohle jr fakt trapné.

,, Emh tak nějak to nechápu" řekl jsem nervòzně.

,, No prostě ti tím říct že sis jsi Harry vyslechl, protože bych už nedal neustale vidět tátu smutného" řekl.

,, Jo ah tak. Neděkuj."

,, A jak že jsi tady a pamatuješ si to?" zeptal se.

,, No já už si vzpomněl dřív... Asi nějaký 2 roky zpátky. Spadl jsem ze schodů a no vzpomněl jsem si. No ale věděl jsem že Harry má určitě rodinu a tak ho nebudu otravovat. Pak jste mě hledali. Já schválně dělal že nevim i když jsem věděl, protože jsem chtěl vědět jestli se nevzdáte no a pak-" plakal jsem.

,, Louisi! Jsi v pořádku? Proč mluvíš tak rychle?" zeptal se mě opatrně Harry a já už to nezvládl.
Totálně jsem se rozbrečel a vyběhl někam na zahradu.

,, Hohouhou Lousi. Copak ti je? Co se děje? Proč pláčes?"

,, Všechno je to m-moje vina Harry. Já zapomněl. Kvůli mě ses musel trápit. Starat se sám o Williama." brečel jsem dál.

,, To je dobrý Lou. Já ti to nevyčítám" objal mě.

,, Ale Will určitě jo" namítl jsem.

,, Ne nevyčítam. Proc bych měl? Neni to moje vina" objevil se Will.

,, Fakt?"

,, Ne" zavrtěl hlavou Will a přidal se k nám do objetí.

............................

Sedíme takhle s rodinou na skále koukající se výhledem na moře a západ slunce...

,, Miluju tě" špitl můj manžel.

,, Já tebe taky" usmál jsem se na něj.

,, Notak! Nechte si to na doma! Furt poslouchat ty vaše slaďárny každý den" vyjakl náš dospělý syn a mi se zasmáli.

,, Ty máš co říkat. A co ty a ta tvoje Amelie, hm?" škádlil ho Harry.

,, No je to na dobré cestě" ušklíbl se Will.

,, A co vy? Doufám že si pospíšíte s další adopcí" zasmál se Will.

,, T-ty by si chtěl sourozence?" podíval jsem se na něj.

,, Jo? Proč ne" zasmál se.

,, No tak budem o tom přemýšlet" protáhl se Harry.

,, Mám vás rád, rodičové" řekl Will.

,, My tebe taky" řekli jsme s Harrym nastejno.

,, A navždy budeme" dodal jsem...