Vůně tvého zapomnění [larry, au]

7.

Harry (že to sem vůbec píšu xd)

,, Tak Wille to je naše letadlo. Jdeme" řekl jsem a vytáhl občanky a letenky.

Vstoupili jsme do letadla a Will začal všechno obdivovat. Jako malé dítě které letí poprvé letadlem. A počkat. Will je malé dítě které letí poprvé letadlem.

,, Tak a my sedíme tady" zastavil jsem se u našich míst.

,, Chceš sedět u okna?"

,, Jo" řekl a sedl si k oknu.

,, Dáš mi batoh? Dám ti ho na horu do přehrátky.

,, Jo ale jen si vyndám pana Medvěda" řekl.

,, Tak si vyndej pana Medvěda a dej mi ten bágl" řekl jsem a on vytáhl medvěda a ochotně mi podal svůj batoh. Já jsem ho dal nahoru do "skříňky" i se svým a sedl si vedle něj.

,, Tak zapásej se" přikázal jsem.

,, Proč?"

,, No co si myslíš? Bude to drncat. Musíš být připásaný" zapásali jsme se a připravili jsme se na odlet. Nějaká letuška tam mlela nějaký ty bláboli.

,, Tati já se bojím" řekl William když letadlo nastartovalo.

,, Neboj se. Vezmi si k sobě Medvěda. Ten se nebojí"

,, Ale bojí"

,, Tak se bojí. Prostě si ho vem a nevyváděj" poručil jsem. Někdy mi fakt leze na nervy.

,, Dobře" letadlo vzlétlo.

Když už jsem letěli rovně (Nevím jak to jinak nazvat) kouknul jsem se na Willa a ten už měl noc. Což i pan Medvěd. Dospávali to co nenaspali.

*********

N.S. xx