24.

171 17 5
                                    

William

Jde na tátovi poznat že je nervní. Ale já si myslim že to vyjde. Přeci jenom nemůže jen tak zapomenout.

,, A jsme tady" řekl táta, vytáhl batohy a vyšli jsme z letadla.

,, Starý dobrý Londýn"

,, Jojo zasmál jsem se" a jeli do hotelu. Samozřejmě do toho samého kde jsem byl předtím. Vybalili jsme kufry a nějak proflákli den na mobilech.

------

,, Tak dneska je ten osudný den kdy se zase dáte dohromady s Louisem" řekl jsem radostně.

,, No to teda nevim"

,, Ale uvidíš!" řekl jsem a vyrazili jsme ke kavárně.

,, Jdi já tady počkam" ukazal jsem na dveře.

,, Ok. Nádech výdech a jde se na to" řekl a už chtěl jít.

,, Počkej! Ještě tu fotku!" šoupl jsem mu fotku do ruky a on otevřel dveře.

Harry

Nejednou jsem zpatřil jeho. Ty krásné oceánové oči. Ten úsměv kterým se na mě před několiky lety stále koukal. Oh můj bože na nebesích.

,, Dobrý den" pozdravil mě.

,, Ahoj Louisi, to jsem já Harry-"

,, Oh můj bože Louisi! Pojd semnou rychle! Abigail omdlela ve skladu! Tak dělej pojď!" vrazila do místnosti nějaká paní a tahala Louise pryč.

,, Promiňte, musím jít" řekl Louis, usmál se na mě a odešel.

,, Jo bež. Vypadá to naléhavě" řekl jsem a vyšel z kavárny.

Věděl jsem že to nevyjde. Ale že tu fotku ani nestihnu ukázat?

,, Tak jak? Padli jste si kolem krku?" zeptal se mě Will s rozářenými oči.

,, Nic. Než jsem to stačil říct šel do skladu. Nějaká Abigail omdlela nebo co" řekl jsem a vydal jsem se cestou zpátky na hotel.

,, To mi je líto tati."

,, Nemusí"

,, Příště to vyjde!-"

,, Ne Wille! Žádný příště nebude! Vesmír to tak nechce! Louis prostě navždy zapomňel! Pochop to!" začal jsem na něho řvát.

,, Že to říkáš zrovna ty? Koukni se na sebe! Však bez něho nemůžeš žít! Tak když ho teda nechceš zpátky tak si trhni nohou! Měl bys bejt vůbec rád že se zajímám do hajzlu!" odešel...

*********

Miluju peníze :D

Vůně tvého zapomnění [larry, au]Kde žijí příběhy. Začni objevovat