Bucky :
Nervózně přešlapuji na místě, a vyhlížím svého společníka. Hlavně se před ním musím krotit s pitím, nechci aby si o mně myslel něco špatného. Spíš se mu chci zalíbit, než si dělat ostudu.
Zadívám se na psa, který pobýhá v parku, a najednou mi někdo překryje oči.
„Hádej kdo jsem?" řekne svým krásným hlasem
„Nevím, Volverine?" zasměju se, a on ruce sundá. Otočím se na něj, a málem se mi podlomí kolena. Panebože, nic krásnějšího jsem v životě neviděl, je tak nevinný a to se mi na něm líbí.
„Tak kam vyrazíme?" usměje se, a na tvářích se mu objeví ďolíčky.
„Můžeme zajít na procházku a pak se někam najíst?" vyslovím svůj nápad.
„To zní dobře." odpoví a vyrazíme.
Takk, tady máte další kapču :3
Justy❤️
Omlouvám se za chyby..❌
