Cestou do Manchesteru jsem stihl usnout a vzbudil se těsně před ním. Město nebylo tak velké jako Londýn, ale přesto bylo dost velké a už jsem se těšil, co všechno tu uvidím. Intr byl jen pár kroků od školy, proto jsme nejdřív zajeli ke škole vyřídit nějaké papíry o studiu. Škola začínala v pondělí a dnes je sobota, takže jsem měl pořád čas to tu trochu poznat.
Škola byla velice útulná, skříňky v modré barvě a podlaha zelená. Prociťuje sem dostatek světla, ani ne málo ani ne hodně. Užíval jsem si to ticho na chodbě a slyšel jen cvakání podpadků, které patřili sekretářce, co nás přivítala a vedla nás do ředitelny, která je prý někde uprostřed školy. Věděl jsem, že tato škola bude obrovská, ale až takhle? Věřím tomu, že první týden se tu minimálně 10x ztatím.
Sekretářka se konečně zastavila u dveří s nápisem ředitelna a otevřela mě a mamce dveře, s úsměvem jsem jí poděkoval a naposledy se na ní podíval, věřil jsem totiž tomu, že ji nevidím naposledy, tak bych se s ní chtěl aspoň trochu seznámit. Vypadalo mile a navíc ji bylo jen o pár let víc než mě.
"Dobrý den paní Stylesová. Pane Stylesi?" Řekl mi pan ředitel a pokynul nám rukou, aby jsme se posadili do kožených křesel, co stáli před jeho stolem. "Jsem velice rád, že jste nakonec přijal naší nabídku, věříme totiž, že jste velmi nadaný muž a že jsme s vámi neudělali chybu" dořekl a začal se zpět dívat do papírů, které nejspíš později předá nám.
Měl jsem na výběr jít buď do Manchesteru, nebo do nějakého města v Americe, rozhodně méně známá, ale prece jen to byla sakra Amerika, jenže jsem nechtěl být tak daleko, tak jsem se prostě nakonec rozhodl pro Manchester. I já jsem věřil tomu, že jsem si vybral správně.
"Teď tedy ještě s tím intrem, myslím, že pokoj číslo 28 by měl být volný, ale bude tam s vámi bydlet jeden mladík, ale myslím si, že vám společnost neuškodí a jemu také ne" Řekl mi.
"Tak to už bude všechno tedy, Pane Stylesi, vítejte u nás." Řekl mi asi po další půl hodině diskutování, postavil se, já ho napodobil a poté mě i matce podal ruku na rozloučenou. Zpět už jsme šli sami a po pár minutách bloudění jsme se konečně vrátili k autu, kde také seděl i náš úžasný Niall, který s námi dovnitř nemohl. Na pokoj už s námi ale může. Takže mi aspoň pomůže vybalit.
"Jste tam byli nějak dlouho ne? Že ty jsi udělal hned nějaký průser." Řekl mi, když už jsme se k němu přiblížili dostatečně, on se okamžitě vlastnímu vtípku začal smát a radši jsme zas všichni nalezli zpátky do auta. Jak už jsem říkal, intr byl jen pár kroků od školy ale nemínil jsem tahat všechny ty věci takovou "dálku" a proto jsme ještě trochu popojeli.
Jakmile jsme byli před domem, šli jsme si opět zařídit nějaké potvrzení a tak. Poté jsem už jen dostal klíčky a společně s Niallem a mamkou a pár věcí v ruce jsme se vydali výtahem k mému novému domovu. Cekal jsem tu větší hlukot, ale uvědomil jsem si, že je teprve sobota, takže v pondělí tady bude mnohem víc lidí. Můj pokojík byl poměrně malý, rozhodně menší, než ten doma, ale za to velmi útulný. Hned u dveří byli další dvě dveře, které mířili do koupelny a druhé na záchod. Chodbou jsme prošli do pokoje, kde byla samozřejmě postel se skříní a pár poliček. Na levé straně byla postel nepovlečená a prázdné poličky a skříně. Na té pravé byla postel povléknutá tmavým povlečením a na poličce nějaké fotky s kamarády. Samozřejmě věci patřili mému spolubydlícímu, který tu už je jak dávno ubydlený, ale v pokoji nikde není.
"Hele, ten nevypadá špatně" řekl Niall když pokládal jednu z krabic na stůl, který byl mezi postelami a zadíval se na fotku, která je na jedný z těch malých poliček.
"Nialle nech toho tohle se nedělá." Řekl jsem a udělal jsem stejně to samé co on. Byl tam kluk v mém věku, krásné hnědé oči, co mi připomínalo jeho, na fotce je ještě s jedním klukem, avšak ohromně méně objemnějším než je hnědoočko. Na fotce totiž oba dva ukazují své bicáky. Ten menší má krásně modré oči a hnědé vlasy. Typický straight kluk.
"neruším vás?" pronikl do pokoje něčí cizí hlas a oba jsme se s Niallem lekli. u dveří od koupelny stál hnědoočko z fotky a kolem pasu měl omotaný ručník a mokré vlasy mu spadali do očí. Byl sakra sexy, ale nic to se mnou neudělalo. Se mnou ne. s Niallem ano. Podíval jsem se na něj a ten se na hnědoočka díval jako na obrázek. Celý skameněl. Láska na první pohled. Určitě.
"ehh, promiň jsem tvůj nový spolubydlící, dívali jsme se na fotky a tak, co jsi tu měl na stole." odpověděl jsem a očima jsem zamířil k fotkám na stole.
"toho jsem si všiml. Jsem Liam" podal mi ruku a já ji přijal.
"Harry. A tohle je moje mamka a můj nejlepší kamarád Niall." ukázal jsem na Nialla a ten taktéž podal ruku. Liam se na něj jen bezcitně usmál stejně jako na mě.
"nechcete pomoct s těmi krabicemi a tak to nanést? ať to nemusí tahat žena." řekl Liam a já jen na souhlas přikývl. po chvíli co se usušil a převlékl nám šel opravdu pomoct a mamka zatím vybalovala mé věci do skříní a poliček.
"moc ti děkuju za pomoc a vám taky" řekl jsem směrem k Liamovi a na chvíli opustil byt, jelikož jsem šel je doprovodit. Oh to loučení tak nenávidím. Jenže než se naděju, budou Vánoce a další podoboné svátky, prakticky je uvidím každý víkend.
"málem bych zapomněla Harry." řekla mamka a zastavila se před autem. Začala hrabat někde v kapsách a poté v kabelce. Nakonec vytáhla klíčky. Od auta. Nového auta. hrklo ve mě, jelikož vlastní auto jsem nikdy neměl. Vždycky jsem jel máminným, nebo kamarádovo, nebo mě prostě lidé odváželi. Běžel jsem jí okamžitě obejmout. Samozřejmě mi objetí oplatila. Potom se vymanila z mého sevření a ukázala na auto co stálo vedle toho našeho. Sice nevím, jak ho sem dovezla, ale byl jsem sakramencky šťastný. Přešel jsem k autu. Bylo přesně takový, jaký jsem vždycky chtěl. A byl jen můj. krásný černý range rover, co měli většina boháčů a teď jsem ho mohl vlastnit také. Odemkl jsem auto a ihned si všiml krásných černých, koženných sedaček. Chtělo se mi z té krásy brečet. Podíval jsem se dozadu a málem jsem se doslova podělal strachy.
"sakra, co tu oba děláte?!"
"snad sis nemyslel, že se s tebou ani nerozloučím, to bylo to, co jsem včera řešil a proto jsem se nemohl dostavit k večeři" odpověděl mi a mě se nějakým způsobem strašně ulevilo, že mou matku opět nepodváděl. Všichni tři, Gemma, táta a já jsme vylezli z auta a okamžitě jsem je začal mačkat v objetí.
"ty svině malá, ty jsi v tom měla prsty, že jo?" řekl jsem, když jsem znovu objal svou sestru.
"tak samozřejmě, tohle máme promyšlené s mamkou už měsíce. Snad sis nemyslel, že se nepojedu podívat na tvou novou školu?" řekla mi do ramene, jelikož jsem mnohem vyšší než ona. Políbil jsem jí do vlasů, jak to dělám prostě vždycky a poděkoval jí snad milionkrát.
Ještě než všichni opět odjeli, jsem všechny svezl v mém novém autě a pak se už s nimi opravdu rozloučil. ukáplo pár slziček. Bylo zvláštní mávat na odjíždějící auto plný mých nejoblíbenějších lidí v mém životě. Ještě chvíli jsem tam jen tak stál a uvědomoval si, že teď začíná nejlepší doba mého života.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Čauky!! přijde mi, že píšu zase sračky xd prostě naprosto zbytečné věci, ale tak co xd, nějaký kecání tam být musí.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
