„... nemůžu ti toho moc říct. Není to sci-fi všeobecně známo, že přílišné vyprávění někomu z minulosti by pokazilo budoucnost?“ Řekl George Dreamovi.
„Předpokládám, že máš pravdu.“ Dream si povzdechl: „No, teď už vím, že jsem se odstěhoval, protože teď žiješ v mém domě.“ „Kdo je tedy Sap?“ Zeptal se George. „Můj příteli.
Říkáme mu Sapnap a hádám, že máš jeho telefon, ale nevím, proč to skončilo u mě doma.“ „Opravdu?
To je to, o čem jsi zmatený? A co ta celá část„ mluvení s někým z jiného času “?“ George zmínil.
„Samozřejmě jsem také zmatený.“ Je to, jako by George slyšel svůj eyeroll: „Kolik ti je let?“ „24.“ George nevěděl, proč to říká cizímu člověku, ale jeho osamělost a zoufalství z něj dostaly to nejlepší.„Je mi 21.“
Dream odpověděl bez váhání a George jen předpokládal, že je sebevědomým mužem. "Čím se živíte?" George nechal magii nahradit magii telefonem.
Dream se zasmál: „Trénuji baseball pro malé děti. Miluji baseball. A co ty?“ „Miluji baseball? Nebo čím se živím?“ „Hm, proč neodpovědět oba, máme čas.“ George si lehl na postel a zíral na strop: „Nejsem sportovcem.
Také programuji počítačové hry pro počítače.“ „Co je to za práci?“ George se usmál: „Zapomněl jsem, že ještě nevíš, co to je.“ „Jo. Ahoj ?! Jsem v minulosti!“ Dream žertoval.
George se zasmál: „No, musím jít, měl bych spát.“ "Vypískat." Dream zasténal do telefonu.
Jak zábavné to bylo mluvit s Dreamem, už se dostávalo pozdě do noci a on měl projekty na dokončení. „Sbohem, špatné číslo.“ Sen mu dal sbohem. „Sbohem, staříku.“ „Hej! Ještě nejsem starý.“ Dream se zasmál, než zavěsil.
ČTEŠ
flowers from1970 (Czech)
Romance!!!TENTO PŘÍBĚH NENÍ MŮJ!!! . . . . . JE TO JEN PŘEKLAD ORIGINÁLU A NE NEJSEM NĚJAKEJ PŘEKLADATEL ALE TAK SNAD TO BUDE V POHODĚ KDYŽTAK SE OMLOUVÁM ZA CHYBY
