"Alice, kdo myslíš, že tady bude, nebo spíš co se tady bude dít?" Zeptala se mě Jessica. "Vůbec nevím, ale doufám, že to bude někdo hodně slavný, abychom měli nějakou vzpomínku." Odpověděla jsem Jessice a dál si vedle ní kráčela s kufrem k recepci.
Když už jsme měli kufry u sebe, tak jsme vyšli ven a zastavili si jeden taxík. Vystoupil z něj pohledný mladík a jen jak se usmál a mrkl na Jessicu, hned jsem věděla že se něco stane. "Dobrý den slečny, mohu vám dát kufry dozadu?" Já jsem chtěla se začít smát při pohledu na Jessicu, která se do něj snad jen zakoukala. "Dobrý den, jestli budete tak hodný, tak jo." Odpověděla jsem mu já a Jessica stála vedle mě jako přidělaná hřebíkem. "Mohu vám ho tam taky dát?" "C-co. Jo jasně." Konečně vzbudil Jessicu. Poděkovali jsme mu a šli jsme si sednout do taxíku.
"Ty s tím tričkem coffe a nápisem friends, nechceš si sednou dopředu, teda jestli to nevadí tvojí kamarádce a především tobě." Zeptal se mladík a já jsem se zarazila a vyčkávala co odpoví. "Alice nevadí, že bych si sedla dopředu?" Já jsem jen zakroutila na povolení. "Díky, pak ti to vynahradím." Řekla Jessica a sedla si na levou strnu auta.
Takže jsme vyjeli a hned první v konverzaci začal ten chlapík. "Promiňte, že jsem se vám nepředstavil. Jmenuji se Lee Cole a je mi 19 let. Přivydělávám si jako taxikář v podniku mého taťky, ale jinak ještě studuji právnickou fakultu. A řeknete mi něco prosím i osobě." Dokončil svoje představení a mezi tím jsem mu nachystala adresu hotelu, na kterou nás má zavést. Naklikal ji a mezi tím Jessica začala mluvit o sobě. Když dopovídala, tak jsem se taky krátce představila.
Když jsem koukla dopředu na obrazovku, ukazovalo to necelých pět minut k hotelu. "Mohla bych vás poprosit o číslo?" Zeptala se z ničeho nic Jessica. Lee se na chvíli zarazil, ale dal jí svojí vizitku taxikáře. "Kdyby jste někam potřebovali zavést a nebo si se nudila a chtěla někam zajít, tak zavolej. Udělám si na tebe čas a když budeš chtít, tak můžeš vzít i Alici." Řekla a zrovna jsme přijeli na parkoviště hotelu.
Měli jsme zařízený 5 hvězdičkový hotel a to byl v ceně zájezdu. Radši jsem tady přeskočila naše rozloučení s Leem. Prostě nám vyndal kufry a obejmul nás. To víte, Jessica se do něj absolutně zamilovala. "Hele, jak jsme se teď objímali, taky ti tak zmáčkl zadek jako mě." Pochlubila se mi Jessica. "Ne, zaplať pán bůh ne." Jessica se na mě otočila a udělala překvapený výraz, asi jí zaskočilo že toho ani nelituji když se jí líbí. "Takže se ti nelíbil?" "Ne, to ne, že by se mi nelíbil. Jako je hezký, ale tak vy jste si nejspíš padli do oka a je to na vás vidět jak jeden druhého projíždíte pohledem." Docela byla fuška jí to takhle vysvětlit, jako že to je na nich vidět.
Přišli jsme před hotel a co jsme neviděli. Byl tam natažený červený koberec a okolo toho byli zábrany. Pár nějakých fanynek už tam stálo připravených s foťáky a mobily. Trochu jsme si přišli divě, když jsme procházeli po červeném koberci a ty holky na nás divně koukali.
"Alice, kdo myslíš, že tady bude, nebo spíš co se tady bude dít?" Zeptala se mě Jessica. "Vůbec nevím, ale doufám, že to bude někdo hodně slavný, abychom měli nějakou vzpomínku." Odpověděla jsem Jessice a dál si vedle ní kráčela s kufrem k recepci.
Na recepci jsme dostali od nějaké paní klíč s číslem 89. Když jsme se jí ještě zeptali, kdo tady bude tak slavný, že venku stojí fanynky. Zůstali jsme stát strnutím na místě. Jako vážně řekla kluci z One Direction. To ne, to je jako zlý sen, pomyslela jsem si. Jessica na mě koukala, čekala na moji odezvu. Já jsem nic neřekla a jako překvapená tyčka jsem se pomalu s kufrem přesunula k výtahu.
Jen jsem slyšela, jak Jessica poděkovala té paní a omluvila mě. Zaplať pán bůh neřekla za co mě omlouvá. Než ke mě došla, tak jsem za tím přivolala výtah.
Když už to jelo s námi nahoru, tak jsem konečně promluvila. "To si fakt nemohl taťka vymyslet lepší místo na setkání. To zrovna jako musíme být na stejném hotelu?" Jessica si všimla, jak se mi pomalu začínají zaplavovat oči slzami, ale ještě jsem to stihla zadržet než mě ukápla první slza. "Neboj, když už, tak tě potká v dobrým. Vždyť víš, že to neudělal naschvál. Přece by vás jen tak neopustil a uvidíš jak bude rád, když se po sedmi a tři čtvrtě roce uvidíte." Snažila se mě uklidnit Jessica. V tu chvíli jsem si asi uvědomila, že má pravdu a bylo by dobrý se s ním zase vidět a popovídat si.
Přišli jsme na pokoj:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Náš pokoj byl pro nás luxus. Nebo aspoň pro mě. Měli jsme výhled na nějaké náměstíčko, ale škoda byla, že jsme byli přímo nad ječícími fanynkami. Takže to asi teď budeme muset chvíli vydržet, pak se snad rozejdou.
Jen co jsme si sedli na postel, tak dole začali hlasitě zpívat a to vážně nešlo. Takže jsme si řekly s Jessicou, že půjdeme ven.
Vykročili jsme špatnou nohou z výtahu, kterým jsme přijeli dolů. Před námi se objevili kluci a čekali až manager dostane na recepci klíčky. Jenže oni se na nás otočili, protože jsme tam s nimi byli jako jediný. Obě dvě jsme strnuli a Jessica se na mě jen otočila a říkala. "Neboj se, to bude dobrý, však uvidíš, že se nebude nějak zlobit nebo něco." Hned mě začala uklidňovat. No jo, ale co by se zase nestalo. Niall se k nám rozešel.
"Ahoj Alice a... Promiň, za poměl jsem tvoje jméno." Řekl tak nějak sladce a pak k tomu nahodil ten stydlivý výraz s proviněním. "Ahoj." Pozdravili jsme zároveň. Je docela hezký vědět, že nás tak slavná hvězda pozná hned na poprvé. "Vůbec se neomlouvej, jinak jsem Jessica." Usmála se na Nialla. Ten jí jen věnoval krátký pohled a pak zase začal koukat na mě. Bylo to docela deprimující, když víte, že na vás koukají ještě ostatní kluci.
Najednou mě obejmul, nečekala jsem to, a tak jsem mu obětí věnovala třeba až po 10 sekundách. Musím říct, že velice krásně voněl a jeho ruce co mě objímali. Moje první obětí s klukem jsem si velice užila. Jenže co se nestalo....
Promiňte, že dlouho nevyšla další kapitola. Nějak jsem nevěděla jak to mám dát do kupy. Budu moc ráda zase za vyjádření a budu se teď snažit psát více. Přeji všem slunečné dny
