12. Večerní procházka

21 4 0
                                    

Jako kdyby to dnes bylo poprvé.

Dojeli jsme zpátky k hotelu. Niall vystoupil jako první a bylo to tu. Zase ty fanynky. Ni mně podržel dveře od auta, abych mohla vylézt. Potom za mnou zabouchl a já koukla na přijíždějící auto za námi. Z něj vyskočil Liam a za ním Jessica, Richard a Louis. Všichni s velice dobrou náladou. Všichni zase řvali. Kluci byli úplně v klidu a jen jim mávali, usmívali se, občas dodali nějakou vtipnou poznámku. To já jsem asi nedávala ten nával foťáků, písniček a řvaní jmen.

"Tak a jsme tu." Řekl Niall a my jsme se všichni zase nacpali k recepci.

"Takže, chtěl bych vám dnes všem poděkovat. Vše šlo podle plánu. Královnu jsme potěšili ještě více než jsme si mysleli a podle toho co jsem slyšel, tak jí někdo určitě neviděl naposledy. Takže tu budeme mít brzy další navštívení. Teď máte ještě tři hodiny na to, aby jste si odpočali na pokojích a pak šli na sedmou na večeři do jídelny. Nechci nikoho vidět jezdit výtahem, včera jsme tu měli menší problém a nebylo to zrovna moc dobré. Kdyby tam byly nějací paparazi, asi by dnes nic ani nedopadlo a všechny sociální sítě, články a noviny by byli zahlceni zprávami odsud. Nebudu říkat kdo to byl a co se stalo, ale moje nařízení budete plnit aby jsme zbytečně nepykali." Dokončil svůj už dnešní třetí monolog a jen jsem si povšimla jak se na nás podíval.

Rozloučily jsme se s kluky a šly do našeho pokoje. Byly jsme natolik unavený, že jsme usnuly.

***********************************************************************************************

Probouzím se v hluku. Někdo pouští na chodbě hlasitou hudbu. Drknu do Jessici, která asi v lehkém spánku vyletí do sedu. "Co se děje?" vystřelí na mě otázku. "Tak to nevím, taky by mě to zajímalo." Klidně jí odpovím.

Najednou někdo třikrát hlasitě zabouchá na dveře jako by je měl vyrvat. Obě dvě vyletíme z postelí a jdeme otevřít na chodbu. Slyšíme jen vzdalující se hudbu a strašně hlasitý smích. Zajdeme zpět do pokoje a já si jdu dát sprchu.

Když vyjdu z koupelny, uvidím Jessicu válející se na zemi. "Co se stalo, že se tu směješ a dokonce brečíš smíchy?" Jessica se na mě podívá a podá mi její mobil. Já koukám na mobil jak vyšinutá... Niall a Liam dělali blbosti, tak že natáčeli na tik tok video. Oba dva ho vydali a byli tam dveře od našeho pokoje. Příčina toho hluku byla jasná.

Kouknu zrovna na hodiny u Jessici na mobilu, když někdo zaťuká na dveře, ale zaplať pán bůh normálně a ne jak stádo krav. Otevřu dveře a v nich stojí Niall a za ním Liam.

"Čauky, chtěli jsme pro vás přijít, jelikož máme být za 5 minut v jídelně na večeři." "Jo jasně, akorát Jessica šla teď do sprchy." Řekla jsem trochu smutně. "To nic, já na ni počkám a vy zatím můžete jít." Niall se otočí na Liama. A Liam na něj s úsměvem přikývne. Niall mi nastaví ruku a já vložím do ní tu svou. Oba jdeme po schodech do přízemí a dlouhou chodbou až k jídelně.

V jídelně už sedí Harry s Louisem a večeří nějaký saláty s kuřecím masem a smetanovým dresingem. Je tu i celá skupina ochranky, manažeři a další lidé od skupiny. Jdeme ke švédským stolům a začneme si nabírat něco k jídlu. Nakonec si vezmeme kofolu a jdeme se posadit na proti klukům.

"Ahoj Harry, ahoj tati." Pozdravím zdvořile. Niall hned taky pozdraví kluky. Harry ani nezvedne pohled a začne místo jíst salát, dloubat se v salátu. Louis ale hned odpoví "Ahoj." Bohužel taky sklopí pohled. Kouknu se divně na Nialla a ten mi dá znamení že mi to pak vysvětlí.

Když Harry a Louis odejdou s plným břichem, přijde rozesmátá Jessica s Liamem. Vezmou si ze stolů jídlo a přijdou si sednout k nám. Liam se posadí a ještě furt popadá dech a Jessice pomalu padá rudá barva z tváří.

"Co se tady děje?" Zeptá se pobaveně Niall a oni se na něj podívají. "Ne nic, jen jsem si z něčeho udělal srandu a pak jsme si říkali nějaký vtipy." Liam odpoví a zase se začne potichu smát. Jessica si toho radši nevšímá a v klidu jí.

S Niallem jsme odnesli talíře a domluvili se, že se půjdeme projít nočním Londýnem, jelikož by nemuselo být moc lidí na ulicích.

Sejdeme se na recepci a ruku v ruce vyrážíme do Londýnských uliček. "Je to tu vážně velice hezké." Řeknu klidným a tichým hlasem Niallovi. "Jo, to máš pravdu. Miluji se jít projít večer po Londýně. Vše je takové klidné a krásně osvětlené." Na to jen odpovím "Jo to je." A dále pokračujeme ruku v ruce ulicí, která nás dovede až k London Eye.

"Bojíš se výšek?" Otočí se na mě Niall a chytne mě za obě ruce. "Snad ne. Ještě jsem to neměla jak zjistit. Možná tak když jsme letěli sem, ale nic mi to nedělalo, takže asi ne." Niall se usměje a vede mě ke kolu. V tu chvíli mi docvakne proč to chtěl vědět. Přijdeme ke vstupu a Niall se začne bavit s pánem který to tam hlídá a pozoruje jak se lidi chovají v řadě. Přijde mi divné že tu předbíháme lidi co tu takovou dobu čekají.

Najednou mě Niall chytne zase za ruku a táhne mě za pánem. Ocitneme se u vstupu na kolo. Zrovna někdo vystupuje, takže jsme nastoupili. "Jak to že jsme nastoupili sami když je tady ještě místo." Zajímalo mě, tak jsem se Nialla zeptala. "Tak ono stačí jen když tě poznají a je to vyřešený." Niall na mě udělá úšklebek a já se začnu smát.

Pomalu to s námi vyjíždí nahoru. Je to tak romantické. Niall stojí za mnou a objímá mě, u toho mi dává pusy do vlasů. Je velice krásný výhled na osvětlený Londýn.

Už jsme za čtvrtkou kola a Niall si mě obrátí čelem k sobě. Položí mi ruku na tvář a opatrně ji hladí. Koukáme se navzájem do očí tomu druhému. Niall má zářivě modré až nebeské oči, což je to nejhezčí co teď mohu vidět.

"Nechápu, že jsme se nepoznali dřív. Zamiloval jsem se do tebe až po uši." Přiznal se mi do očí Niall a trochu se u toho zasmál. "Já jsem se do tebe taky zamilovala po uši, nedokážu si představit další minuty mého života bez tebe." Když jsem to dořekla, tak jsem obdržela velkou pusu od Nialla. Už jsme se blížili k vrcholu kde se to vždy na chvíli zastaví.

Niall vytáhl mobil a vyfotil nás z profilu jak si dáváme pusu a pak ještě mě, zezadu. Dalších asi 20 společných foteček jsme si udělali. Když už jsme konečně dojeli úplně na vrchol kola. Niall si mě zase přitáhl k sobě do hlubokého polibku.

Bylo to velice dlouhé, takže jsem se pak opřela o Niallovo rameno a koukala se do dálky Londýna.

TOHLE BYCH ASI NEZAŽILA KDYBYCH NEMĚLA TAKOVÉ VELKÉ ŠTĚSTÍ V ŽIVOTĚ.

Ahojky všichni, po strašně dlouhé době vydávám další kapitolu mé knížky. Je toho poslední dobou hodně, hlavní je tedy teď pro mě rodina a škola. Takže talentovky... Moc děkuji za všechno se tu posledních pár měsíců stalo. Mohu Vám říct že snad aspoň jedna kapitola do měsíce by měla vyjít. Takže užívejte zimy a šťastné dny.

Nice To Meet YaKde žijí příběhy. Začni objevovat