Save me

Vězněná

,,Mé jméno je Aritea. " 
Já : proč máš podobu mé přítelkyně??! " 
Aritea: ,,nemám její podobu, jsme dvojčata. Ale neboj nejsem na to sama. Nemstím se mé sestře jsem jen pouhý komplic který tě měl na starost. " 
Při těchto slovech jsem zatajila dech.
Aritea: ,,Má sestra ti měla říci více jsi nevinná, ubohá... 
Slova zněla místností. Najednou řetězy povolily a já se mohla posadit a vstát.
Vstala jsem ale v tom mě Artemis vzala a obrovskou rychlosti hodila na zeď. 
Zaskučela jsem bolestí a ležíc na zemi jsem poslouchala její slova. 
Artemis: ,, Víš právě teď tě tvá přítelkyně vidí přes támhle tu kameru. Uvidí tu všechnu bolest co ti způsobím a i vše ostatní. " 

Pohled Ariel.
Zapípal mi mobil.Byl to email s odkazem když jsem na něj klikla zatajil se mi dech. Byl to live stream z místnosti kde byla Chris. Viděla jsem a slyšela co říkají rychle jsme se s ostatními shromáždili a dali to na počítač.
Z očí mi tekly slzy když jsem viděla co s ní provádí.
V hlavě mi běžela myšlenka ,, Zachráním tě Chris, vyrdž" 

Pohled Chris

,, Proč toto vše děláš?" dostala jsem ze sebe schoulená u zdi po nárazu. 
Artemis: ,, Ty se ptáš proč? Třeba mě baví tě trápit! ( a kopla mě do žeber)
,,Třeba mám důvod se mstít" ( dala mi facku) 
,, A třeba mám zcela jiný důvod" 
čekala jsem další úder ale nepřišel místo toho mě Artemis zvednula a dala na postel. 
Svírala jsem se, strašně mě boleli žebra. Všude krev. 
Artemis odešla pryč podívala jsem se před sebe a uviděla další kameru.
Z posledních sil než jsem upadla do spánku jsem řekla ,, Vím že mě slyšíš... Miluji tě Ariel" 

Asi osm hodin se nic nedělo ale poté se Artemis vrátila.
,, Vzbuď se! " otevřela jsem oči a stála předemnou. 
,,Hodná." 
Artemis: ,, Dobře Ariel, pojď si pro ní a abys měla motivaci dívej se co se teď bude dít! " 
Otočila se ke mě, měla jsem trochu více síly díky spánku. Z nějakého důvodu se léčím rychleji než ostatní už od mala. 
Artemis: ,, Tak co malá pohrajeme si trochu? " usmála se velice démonicky.
Vrhla se ke mě, měla jsem volné ruce. Odstrčila jsem ji od sebe. 
Artemis : ,, Tak se mi to líbí, hodná holka pojď vzdoruj mi!" 
Já : ,, Co to děláš? " 
Vrhla se ke mě znovu s větší silou bránila jsem se ale její rána mě stejnak zasáhla do obličeje.  Slétla jsem k zemi, krev mi tekla z nosu. 
Hodila mě na postel a roztrhla mi mé triko. Proč to dělá? 
Bránila jsem se ale seděla na mě obkročmo. Vzala kameru a dala ji tak aby zabírala krásně její činy. Ležela jsem pod ní v podprsence. 
Artemis: ,, Takže ty nehodláš spolupracovat" řekla a zvedla ruku. Měla v ní nůž z nějakého zvláštního materiálu. Přiložila mi ho na dekolt.  
Začala jsem ječet a kopat, strašně mě to pálilo. Neznala jsem důvod, ale spalovalo mi to za živa kůži. Po chvíli ho zvedla položila a chytla mě pod krkem. Cítila jsem jen bolest. Poté mě ... začala mě líbat?? Neoplácela jsem naopak jsem vzdorovala a kousla ji silně do rtu až ji tekla krev. 
,, Ty děvko!!" zařvala naštvaně 
Vzala zpět nůž ale já se vzchopila a vyrazila jí ho daleko odemně na zem.
Skopla jsem ji ze sebe a rychle běžela směr dveře. Najednou se rychlostí světla objevila předemnou. Vzala mě a hodila do skleněné skříně. Sklo se na mě vysypalo a mé tělo upadlo na zem. Cítila jsem že krvácím z nohy. Došla ke mě prohlížela si mě poté ruku namočila do mé krve vytékající z nohy a olízla ji. NEchápala jsem. 
Nechala mě ležet ve střepech a odešla.
Nadechla jsem se a posadila vzala jsem mé roztrhlé triko a obvázala ho okolo mé krvácející rány na noze. Vyškrábala jsem se na postel a vyčerpáním a bolestí usnula. 

Pohled Ariel

Celé jsem to sledovala přes kameru. 
,, je tak statečná a ... věrná" 
Maya ,, Ano to je, neboj najdeme ji"  
Byla tam všude krev a ty nárazy a rány co jí Artemis udělala.
Měla jsem vztek.
Maya šla dál hledat místo a já šla ven pro různé bylinky co budou potřeba. 

Pohled Chris.

Byl již další den, seděla jsem na posteli přemýšlejíc nad tím co bude příště. Chce jen mou bolest? Nebo něco více. 
Vytrhnula mě z myšlenek přicházející Artemis. 
Posadila se naproti mě a začala mluvit. 
Artemis ,, Víš ty vůbec kdo já jsem? " zakývala jsem hlavou že ne a dodala ,, jsi jak upír z pověr ale ne přesný. " 
Artemis:,, Jsem jedna z lidí Run. Lépe řečeno jsem jejich princezna. Tvá přítelkyní jí tehdy byla též. Jsme v podstatě upíři. Ale stárneme, jen pomaleji než lidé asi tak 5 krát pomaleji až 7 krát. 
máme schopnosti a jsme stejně jako upíři živeni krví. Ne úplně ale pro sílu je důležitá." 
Já: ,, Ariel je stejná jako ty? " 
Artemis se ke mě velice rychle přiblížila. 
,, Nejsme stejné!! Jsme stejné krve ale jsme odlišné ona zradila a můj bratr také. Bratr.... ani to není náš pravý bratr Otec si ho vzal z ulice byl to jen klasický potulný lid run. " 
Šel z ní strach. Ona věděla že ho mám. 

Artemis: ,, víš chci mé sestře dát na vědomí že trpíš" Vzala kameru a dala ji tak že velice blízce zabírala postel. 
Vzala látku co měla okolo rukou a jednou mi svázala ruce k sobě a druhou mi dala přes ústa. 
Servala mi mé kraťasy , triko jsem již neměla z minule. 
Vstala a sundala si vše zůstala jen v kalhotkách.
Šla ke mě začala jsem se posouvat dozadu ale nemělo to význam. Vlezla na demně. 
,, Čím více se budeš bránit tím více to bude bolet. Notak užijeme si to . " 
řekla, projel mnou záchvat bezmoci snažila jsem se více a více vyprostit ale nešlo to. 
Sundala neboli lépe řečeno roztrhla mou podprsenku a sundala mi kalhotky. Byla jsem před ní nahá... 
Hodně jsem sebou trhala myslím že ji to trochu přestalo i bavit vzala mé zapěstí a aby mi dala najevo mou bezmoc kousla mě do něj svými tesáky. Strašně to bolelo a pálilo, trochu nasála ale pak pustila podívala se mi do očí troch use leskly. 
v hlavě mi bleskla myšlenka ,, Ariel já vím že to zvládnem. Jsi jen má a já tvá" 
hned po té svou rukou vnikla velice drsně do mě. Zasykala jsem bolestí a pohnula se v zádech. Vedraly se mi do očí slzy. Kroutila jsem sebou, ale bylo mi to k ničemu. 
Po několika velice drsných přírazech šla ven. Otočila si mě a na zádech mi udělala několik hlubokých ran svými nehty. Poté mě otočila zpět, slzy mi stékali po tváři. Usmála se a řekla
,, toto je jen začátek, Líbí se mi jak vzdoruješ. A ty sestro vím že to vidíš. Budu to dělat klidně několikrát denně. Chci abys trpěla. " 
nechala mě takto ležet na posteli. Strašně to bolelo, slzy tekly kolem mne. Podívala jsem se do kamery a sundala si šátek z pusy. 
Třepala jsem se a v tomto stavu jsem zůstala ležet na posteli asi dvě hodiny. 


Ariel pohled
U všeho jsme byli všichni jsme v tu chvíli seděli u kamery když to vše dělala. Viděla jsem ty slzy Chris. Rvalo to kusy mne. Nemohla jsem se zklidnit, slzy mi tekly též. Maya mě utěšovala ale nešlo to. 

Pohled chris

Ležím na posteli je další den, 
rány se mi docela zahojili tudíž mám docela dost síly. Hojím se čím dál rychleji, moje psychika na tom však je hůř. Vzchopila jsem se a když jsem slyšela chůzi stoupla jsem si za dveře a čekala.
Když Artemis vešla a zavřela dveře chytla jsem ji ze zadu do kravaty. ,,Co si myslíš že děláš?" Vycedila přes zuby.
Když jsem cítila že ji takto neudržím pustila jsem a rychle ji kopla do zad. Dělám dlouho bojové umění. Umím se bránit ale zde je to jiné je to upír. Tedy něco podobného mu.
Viděla jsem její úsměv na tváři. ,, Tohle je teprve zábava, máš velkou vůli. Tak si jdeme hrát. " 
Rozešla se ke mě na poslední chvíli jsem vzala knihu a praštila ji s ní přes hlavu. Spadla a tekla jí krev z nosu.  Podívala se směrem ke mě a rychle vstala. Přitiskla mě ke zdi velikou rychlostí. 
Držela mě pod krkem a pokusila se mě políbit. Avšak to se jí nepovedlo, odstrčila jsem ji.
Vím že je toto má jediná šance utéct. 
,, Máš toho v sobě více než jsem myslela, ale nevíš co vše dokážu já."
Neodpověděla jsem a ani bych to nestihla strhla jeden šátek z postele, chytla ho do jedné ruky a druhou rukou mi dala pěstí do břicha. Odletěla jsem ke dveřím zpět. 
Vstala jsem a chytla její další úder ale bylo mi to k ničemu. Vzala mě a hodila na postel lépe řečeno o rám postele. Pak mě zvedla a položila na postel. Vzala šátek a přitiskla mi ho oběma rukama na krk a začala mě dusit. Snažila jsem se ji ze sebe sundat. Měla úsměv na obličeji.
Když jsem skoro omdlela sundala ho a já se mohla nadechnout. Než jsem se vzpamatovala svázala mi ruce. 
,, A jsme zas u tohoto bodu. Ale dnes to nehodlám dělat tak jednoduše jako minule. Chci si hrát." 
Vstala sundala si co měla na sobě a sebrala ze země střep a položila si ho na stolek vedle postele. Po té vzala ze zhora postele provaz a přivázala ho k trámu poté vzala mé ruce svázané a přivázala k nim druhý konec. 
Přitahla mě tak že jsem polo visela ve vzduchu takže jsem klečela.
,,Tak tohle je ideální poloha. Málem bych zapomněla ještě kamera ať mají pěkný výhled že? " 
,, Jsi děvka nic víc" Vypadlo mi vztekle z úst. Dostala jsem za to facku. 
,, Dobře tak kde začneme, zdá se mi že jsi docela drsná. Na to že jsi právě svázaná v mé posteli ne? " Zvedla jsem k ní pohled ale jen se na ní podívala a dala ho zpět od ní. 
,,Nechceš mluvit? nevadí donutím tě křičet a syčet bolestí.
Vzala střep do ruky. ,, Víš jsou místa které hodně bolí když tě do nich někdo bodne a nebo pořeže. Ale umřít se z nich nedá. " 
,, Ani nevíš jakou mám na tebe chuť ale ještě si počkám stojí mi to za to."
Vzala střep a řízla mě s ním podélně na ruce. Nevydala jsem ani zvuk. Nedám jí ho jen tak.
Usmála se a vzala opět střep a udělala mi s ním malou jizvičku na krku.
Po té vstala vzala notebook který ji přinesli a dala ho na židli.. Vytočila tam Ariel a ona to zvedla.
,,Ahoj, sestřičko víš napadlo mě když už se na to koukáš že nám k tomu můžeš i něco říct. Že ráda uslyším tvůj brek nad tím co tvé malé budu dělat." 
Ariel: ,,Proč tohle děláš??? Nech ji být.Zlato vydrž to."
Artemis: ,,O jak sladké. Jen se dívej." 
Přišla ke mě a bylo vidět jak má vyndané tesáky. Sehnula se k mému břichu které bylo napnuté kvůli svázání a když byla u žeber zakousla se. Zatahla jsem rukama jelikož mě to neuvěřitelně zabolelo.  Slyšela jsem Ariel z pc ,, Nech toho ! " 
Cítila jsem jak se usmála, pustila a jela dál na druhou stranu a zakousla se znovu. Má reakce byla obdobná.  Z počítače jsem slyšela jen tichý pláč.
Pustila a jela nahoru na dekoltu se zastavila a začala mě líbat. Cukala jsem sebou bránila jsem se jí, bolesti ale zároveň i vzrušení přece jen když vás na krku líbá někdo kdo vypadá jako vaše přítelkyně něco to s vámi dělá. Po chvíli líbání jsem si oddechla když přestala ale hned na to se zakousla. Ale nejen zakousla, Pomalu nasávala i doušky krve. Byla jsem slabší po chvíli. 
Když věděla že už nebudu moci vzdorovat tak dobře. 
Slyšela jsem od Artemis ,, Nebraň se bude to bolet více." 
Začala mě líbat na rtech chvíli jsem se bránila ale líbala hodně drsně a mě pak nešlo bránit se a mé rty začali pod nátlakem spolupracovat. Nechtěla jsem ale neměla jsem sílu.
Po asi Dvouch minutách se odtáhla. ,, Jsi sladká, awww takové chutě"
Po té vzala střep ze země ,, za to žes spolupracovala to bude do mírnějšího místa. " 
Než jsem si uvědomila co řekla vrazila mi střep plnou silou do stehna, místo rychle začalo krvácet.  
,, Né , uslyšela jsem výkřik z pc."  
Usmála se ještě jednou se sehla a kousla mě do břicha. Po té mě praštila pěstí. Mé vnímaní bylo na bodě mrazu. 
Po té mě odvázala a mé tělo spadlo na postel. Neměla jsem sílu na to ani otevřít oči. 
Jen jsem slyšela jak se Artemis loučí a vypíná pc a odchází.

Pohled Ariel

Seděla jsem v šoku. V mysli jsem měla jen ležící Chris na posteli která už nemá moc sil. 
Je to kvůli mě to vše. Proč jí to dělá.. 
Všimla jsem si když po tom všem Chris ležela na posteli. Jedné sochy.
Tu sochu znám je ze sídla asi padesát kilometrů odtud. To tam ji drží blesklo mi hlavou.
,, Už vím kde je! " vyslovila jsem nahlas všichni ihned zbystřili a naslouchali.
Udělali jsme plán, věci jsme již měli.

,, Jdeme si pro tebe zlato"