Věř!!

XV.

Den před slučkou nebyl nijak dobrý. Celý den pršelo, skoro jsem si myslel, že se slučka zruší kvůli počasí, ale nikdo nic nepsal. Než byl oběd, o který jsem se postaral, jsem si s Kristýnou pustil film jménem Enderova hra (autor: "Moc doporučuji, je skvělý"), který se líbil i Kristýně. Já ten film zbožňuji, jelikož má hloubku a je v ní spoustu zajímavých věcí. Kristýna mi ležela na hrudi, ruku měla na mém krku, jenž hladila. Bylo to příjemné, velmi hezké. Během posledních deseti minut filmu jsem začal dělat oběd; boloňské špagety tak, jak mě to vždy taťka učil. Myslím, že se povedly, snědl jsem plný talíř a Kristýna si přidávala, takže jsem byl poněkud spokojený.

Rodiče si vyjeli na celodenní výlet, takž jsme mohli být s Kristýnou sami. Nijak jsme toho nevyužili; podívali jsme se na Enderovu hru  a potom na After, který jsme si pustili kolem pěti hodin. Po obědě jsem spal aspoň do čtyř hodin, Kristýna si šla zaběhat a pak si četla. Poté, co jsem se krásně vyspal a odpočinul si, jsme šli do obchodu koupit nějaké to pití na slučku; jelikož já byl strašně vysoký a působil jsem dojmem, že už mi osmnáct bylo.

Prodavačka mě nežádala o nějaký doklad prokazující mou plnoletost, což mi naprosto vyhovovalo. Kristýna čekala před obchodem, vzala si ode mě jednu tašku v níž bylo jídlo na doma a já vzal pití. Doma jsme se uvelebili na gauči a povídali si. Každý ležel na opačné straně pohovky. Kristýna do mě neustále šťouchala nohama, takže jsem ji povalil na záda a lechtal ji, což vždycky nesnášela.

Když jsme se uklidnili, pustili jsme si film After  a dali si k tomu popcorn. Druhý díl filmu jsem měl v menší oblibě než první díl, protože byl až moc plný bolestivých scén a ta láska, kterou mezi sebou měla Tessa a Hardin, byla strašně kolísavá. Jak jsem se na to tak díval, jak mezi sebou měli krásný vztah a najednou se to všechno zničilo, uvědomil jsem si, že to, co je mezi mnou a Kristýnou, je vlastně úplná pohádka; nehádáme se, věříme si a neděláme nic, co by nás ničilo. Film skončil a rodiče nikde, což mi dělalo starosti. Venku naštěstí nebyla tma, slunce se ještě neschovalo. Nechal jsem to na nich, aby přijeli kdy chtějí, ale neustále jsem si s tím lámal hlavu.

Teprve kolem půl sedmé, kdy jsem se jim rozhodl zavolat, mi přišla zpráva, že se zastaví u známých a přespí tam. Ulevilo se mi, obrovský kámen ze srdce mi spadnul.

Abychom si udělali hezký večer s Kristýnou, připravil jsem nám velký zmrzlinový pohár se šlehačkou, čokoládou a ovocem. Oba jsme se olizovali až za ušima, jak to bylo skvělé. Po osmé hodině se Kristýna šla osprchovat, já jsem v kuchyni i obýváku poklidil, vysál, setřel stůl a linku a spustil myčku. Potom jsem si lehnul na pohovku, na okamžik jsem zavřel oči.

Za chvíli jsem slyšel tiché krůčky Kristýny; oči jsem však nezavřel, dělal jsem, že spím, chtěl jsem ji trošku vylekat. Kristýna ke mně přišla, posadila se na pohovku a pohladila mě po tváři; ve mně bylo velké nutkání vzít ji za ruku a políbit ji, ale neudělal jsem to. Cítil jsem její voňavý šampon. Naklonila se ke mně, zjistil jsem, že má pouze ručník kolem sebe. Své rty přitiskla na ty mé, políbila mě. Polibek jsem jí opětoval. Rty měla něžné, cítil jsem je na těch svých tolikrát, že jsem na nich skoro závislý. Kristýna líbala vždy měkce a důkladně, hlavně pomalu, nikdy v tom nebyl žádný spěch.

Uchopil jsem ji za ramena  a položil ji na záda. Sednul jsem si jak ona předtím a pohladil ji po tváři. Usmála se,  pohlazení mi opětovala a posadila se. Políbila mě, znovu a znovu. Chtěl jsem pouze její rty, ne její celé tělo. Ruka mi nezabloudila k ručníku, který měla kolem těla obvázaný. Teď jsem chtěl jen její rty.