Academy of Ballet || CZ

Třetí Kapitola

Pohyb bez myšlenky, je jen cvičení.

Charlotte: Přešla jsem práh Akademie po boku s taťkou. Všude pobíhaly baletky a baleťáci. S obavami v očích jsem pohlédla na tátu.

,,Potřebuju na záchod.'' Řekla jsem. Nečekala jsem na odpověď a rozlešla se jednou z chodeb. ,,Já tě zatím zaregistruju! A vezmu číslo!'' Zvolal na mě.

Šla jsem podlouhlou chodbou a vdálce viděla dveře se značkou "dámy". Zatlačila jsem dveřmi dovnitř, jenže v tu chvíli jsem uslyšlela ránu a slabý výkřik. Rychle jsem se podívala za dveře a spatřila tam dívku s hnědými vlasy, jak leží na zemi a drží se za čelo.

Rychle jsem k ní přešla a sedla si na zem hned vedle. ,,Strašně mě to mrzí, vůbec jsem tě neviděla.'' Řekla jsem jí a rychle dodala. ,,Jsi v pořádku?''

Krátce se zasmála a podívala se na mě. ,,V klidu. Bude to jen boule.'' Řekla.

Usmála jsem se a postavila. Podala jsem jí ruku. Ani nezaváhala a hned jí přijala. Když se postavila mohla jsem si jí konečně prohlédnout.

Měla zářivě zelené oči a k nim snědou pleť. Její hnědé vlasy byly smotané do pevného drdolu a její hubenou postavu obepínal trikot s číslem dva.

,,Jsem Mackenzie'' Řekla a usmála se. ,,Charlotta.''

Chvilku jsem nevěděla co říct, naštěstí se slova ujala ona. ,,Takže.. v jakém si ročníku?'' Zeptala se mě. Trochu mě zaskočila. ,,Já? Ohm.. ne já dneska dělám příjmačky.'' Řekla jsem trochu v rozpacých. Zasmála se. ,,Promiň, já si říkal, že když nemáš číslo, tak..''

,,Přijela jsem před chvilkou.'' Skočila jsem jí rychle do řeči.

Usmáli jsme se na sebe.

Chvilku jsme si ještě povídali o příjmačkách a o sobě. Zjistila jsem, že Mac je z Ria a ráda surfuje.

......

Mackenzie:

"Asi bychom se měli vrátit. Ty už zachvíli budeš tančit." Navrhla Charlotte.

"No, jo jasně. Máš pravdu, ale ještě jsem slíbila jednomu klukovi, že mu koupím sušenku. Počkáš tu na mě? Půjdeme do studia spolu a můžem se protáhnou" odvětila jsem.

,,Jasně. Jo a říkej mi Lotto. Charlotte je moc dlouhý a starodávný." Řekla Lotta a přitom se jí blísklo v očích. V tu chvíli jsem si uvědomila, že právě její zářivě modré oči mě na ní tolik upoutali. V kontrastu se skoro až bílými vlasy které ji spadali ve vlnách po zadek vypadala až nadpozemsky. Až ted jsem si uvědomila jak opravdu krásná je.

"Ehm..No jasně Lotta je lepší. Jinak, Mac, tak mi říkají všichni." řekla jsem vhodila do automatu peníze. Na klávesnici s čísly jsem namačkala 21 a zmáčkla ENTER. Po chvíli vypadla malá dietní sušenka. Opatrně jsem jí vzala a naznačila jsem Lottě, že už půjdeme.

Kráčeli jsme bok po boku vedle sebe. Měla jsem z toho hrozně dobrý pocit. Konečně jsem si našla kamarádku, kterou jsem si opravdu moc přála. Sice jsem Lottu moc neznala, ale věděla jsem, nevím jak, že z nás budou ty nejlepší kamarádky.

Vešli jsme do sálu. Joshua se stále protahoval a přitom krčil roztomile nos. "Ahoj, tak tady máš sušenku. Snad ti bude chutnat. Jinak tohle je Lotta. Lotto tohle je Joshua". Lotta a Joshua si mezi tím podaly kamarádsky ruce a sedli si pod tyče. Já si k nim také sedla a začala jsem mluvit: "Lotto neměla by jsis vzít to startovní číslo?"

"No jasně já jsem, ale blbá. Ještě, že jsi mi to připoměla. Jestli mě omluvíte, tak dojdu za tátou, aby mi ho dal. Tak zatím." Řekla a odešla směrem ke dveřím.

"Je fajn viď?" Nadhodila jsem lehce.

"Jo vypadá mile a je opravdu hezká, ale je to holka." Odpověděl mi Joshua.

"Jak to myslíš?"

"No víš já jsem gay. To snad víš co to je." Náhla jsem se zastyděla. Jsi blbá blbá husa Mac! Příště radši mlč!

"Né, Mac to je v pohodě. Nestydím se za to. Hmm, ještě, že jsi mi koupila tu sušenku jinak bych umřel hlady" řekl nezaujatě Joshua a zakousl se do celozrné sušenky.

"Tak lidi mám číslo 14. Podle mě je to fakt super. Nejsem první ani poslední!" Sdělila nám Lotta a sedla si vedle mě. Milý účastníci zkoušek. Prosím vyklidtě sál. Za deset minut budeme očekávat prvního adepta. Děkujeme. Ozvalo se z rozhlasu.

"A je to tady. Tak jdeme" Řekl svědomitě Joshua a společně s Lottou jsme se vydali na chodbu čekat na svůj osudový moment.