12.

355 24 8
                                    


DENISA:

Potom všem ji normálně vysadil doma a odjel. Jako by se vůbec nic nestalo a jí to dost vadilo. Měla pocit, že jí chce stejně, jako chtěla ona jeho, tak proč ji neodvezl k sobě na pokoj, místo toho, aby ji nechal jen tak doma. Ne, chtěla s ní mluvit.

Útěk z domu měla v malíčku. Robí spal a její otec už byl dávno tuhý, po tom, co vypil. Nechtěla však riskovat, že by motor auta vzbudil buď Robího, nebo otce, tak šla pěšky. Měla přinejmenším dvě hodiny do doby, než se ti dva vzbudí. Venku bylo krásně a zas taková dálka to nebyla. Jediný, kdo by jí mohl její plány pokazit, byla Evička.

„Ahoj zlatíčko, copak tady děláš?" přivítala ji polibkem na tvář.

„Ráda tě vidím, Evičko. Musím jít za Danielem," nelhala. Prozatím.

„Jo, ten před chvilkou dorazil. Ty lidi z města snad nepotřebují spát a když jsme u toho... Už jsi dneska spala?" dělala si o ni starosti, ale Denisa už byla skoro v patře, takže si vlastně Eva mluvila sama pro sebe.

Denisa ani nezaklepala, když vtrhla do Danielovo pokoje.

„Sakra, co tu děláš?" polekaně sebou trhl. Jen tak tak si stihl nasadit kalhoty.

„Omlouvám se," zakryla si oči. „Já jen... vlastně."

Vlastně co? Netušila, jak má pokračovat.

„Můžeš si odkrýt oči."

Poslechla ho a podívala se na něj.

„Přišla jsem si promluvit," bez dovolení se posadila na jeho postel.

„Asi je mi jasný i kvůli čemu," posadil se k ní a pohladil ji po noze. „Taky na to pořád myslím."

„Jo, tak proč jsi mě jen tak vyhodil doma a odešel jsi?" řekla dřív, než nad tím mohla vůbec přemýšlet. Prostě jí ta otázka tolik vrtala hlavou, že potřebovala znát odpověď.

„Já jsem myslel, že to tak chceš."

„S tebou nevím, co chci."

„Myslím, že víš," zajel jí rukou do vlasů a něžně ji políbil. Netlačil na ni, spíše zjišťoval, kam až může zajít, ale Denisa chtěla všechno. Jakmile se jeho rty spojily s jejími, byla si jistá, že dělá správnou věc a že nebude litovat. Bože, už je to tak dávno, kdy ji někdo políbil, kdy cítila mužské doteky na svém těle a chtěla to zase. Chtěla to s Danielem. Objala ho kolem krku a i s ním si lehla. Dala nohy od sebe, do kterých ji perfektně pasoval, jako kdyby její klín byl stvořen jen a jen pro něj. Hladila ho po vysportovaném hrudníku a pažích. Zaklonila hlavu a prohnula se v páteři, když ji líbal na krku. Jeho ruce cítila na svém břiše, jak si hledají cestičku k prsům a když se jich dotkl, celá se napnula rozkoší. Tiše zasténala. Sundala si tričko, po nimž neměla podprsenku, takže měl Daniel perfektní pohled na její pevná prsa. Ihned se přisál k bradavce a pomalu ji začal dráždit jazykem, zatímco druhou obšťastňoval palcem. Pohrával si s ní a vychutnával si každý kousek jejího těla. Polibky se dostával níž, až k pupíku, kde se zastavil, aby jí mohl rozepnout kalhoty a stáhnout jí je. Mazlil se s ní pomalu, jako by jí nechtěl ublížit.

„Bože," vyjekla, když ji políbil mezi nohama. Prsty mu zajela do vlasů a jemně ho zatahala. Bylo to tak dlouho, že už zapomněla, jaké to je. Daniel se jí brzy dostal pod kůži, hrál si s ní, pokaždé, když cítil, že je blízko vrcholu, nechal toho a líbal ji po stechnech, jako by ani nechtěl, aby tohle skončilo. „Danieli, ty mě zničíš," prosila, aby ji netrápil.

Kaskadér (Pozastaveno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat