Cesty není zpět. FF Moon, Vitaa, Mattem, Dejzr

Nový domov

Byli jsme tak blízko, koukala jsem mu do očí. Má je tak překrásné, mohla bych do nich koukat každý i celý den. Začal se přibližovat když v tom. Zvonek. "Měli bychom otevřít" zašeptala jsem ale přitom jsem nechtěla aby tahle chvíle skončila. "Jdu tam" řekl a hned zmizel za roh v chodbě. Sedla jsem si na gauč a čekala na to co mi řekne. "Sousedi" řekl a tu bábovku o které vím že si nedám dal na stůl. "Kde jsme to skončili" řekl a pomalým krokem šel za mnou. "N-n-nikde" vykoktala jsem a prosila boha aby už máma s Adamem byli tady. Sedl si vedle mě a jeho ruku mi dal na stehno ale jakmile uslyšel z chodby hlasy dal ji zas pryč. "Aa vy jste tady, pojďte nám pomoc s nákupem" řekla máma hned jak vešla do místnosti. "Jojo jdu" odvětil Maty a já byla ráda že je pryč. "Jsi v pohodě" zeptal se Adam až jsem se ho lekla. "Jo jo jsem" odvětila jsem ale neměla se k tomu odejít, seděla jsem a koukala si na ruce. "Budu nahoře" jen jsem přikývla.
Je to tak špatné, vždyť on mě věznil, chtěl mě asi znásilnit a já jl teď tady líbám. Jsem totálně kravá. Proč nemůžeme zase do Prahy, tam jsou kluci a já bych je zase ráda viděla. "Piper můžeš mi prosím pomoc s večeří?" zeptala se mamka a já bez odporu šla, od té doby co táta není musím mámě pomáhat aby na to nebyla sama. Dělaly jsme kuře na praprice, moje oblíbené. Vždy se u společného vaření nasměje a dnešek není vyjímkou. "Chybí ti Praha" řekla jen tak mimo řeč. Zarazilo mě a proto jsem chvíli přemýšlela. "Jo ale věřím že si tady kamarády najdu" odvětila jsem a už jsem nechtěla tohle téma rozebírat. Nejdřív jsme bydleli v San Francisku ale asi 2 roky od mého narození jinak bydlíme v Praze. Je divné najednou bydlet na vesnici kde je většina obchodů, škol a prostě všeho daleko. A žijou tu nějaké děti v něm věku? Ani sama nevím, hrozně nerada se seznamuju, často řeknu nějakou kravinu nad kterou se buď zasmějou a nebo mě pošlou hodně daleko. Stejně za 2 roky mi je 18 což znamená že se můžu odstěhovat ale kam? Do Prahy by se dalo ale bydlení je hrozně drahé. Ale přemýšlím že zůstanu s mamkou. "Co to kuchtíte holky?" zeptal se Adam který určitě byl nahoře a vybaloval věci. "kuře na praprice" řekla mamka a on si olízl horní ret. Ahhhh jak já ho nemám ráda.

Asi po 100 letech nový díl. Měla bych zase být aktivní ale víte když člověka za pomalu měsíc čekají příjmačky není to lehké.