Cesty není zpět. FF Moon, Vitaa, Mattem, Dejzr

Uvězněna 2

Probudila jsem se a vedle mě ležel Vita. Ruku měl kolem mého boku. Tu ruku jsem dala dolů a víc ho přikryla dekou aby mu nebyla zima. Šla jsem si sednout do svého oblíbeného rohu. Nevěděla jsem co dělat telefon mám vybitý, žádnou knížku s sebou nemám. Stejně jsem zas šla dělat svojí oblíbenou činnost a to koukání do zdi. Z přemýšlení mě vyvedl Vita který se zrovna probudil. Dobré ráno řekla jsem a dál se koukala do zdi. Dobré řekla roztomilým hlasem. Na co to myslím vždyť je to kluk který patří k těm šikanátorům nemůžu milovat. Ne to ne. Nad čím přemýšlíš zeptal se mě po chvíli ticha. Ale to je jedno. Ťuk ťuk. Mysleli jsem si že to klepe Maty ale on to nebyl byl to Dominik. Ahoj Domčo řekla jsem a pořád koukala do zdi. Ahoj řekl Vita a ani se na něj nepodíval. Čau vy dva mám nápad jak vás odsud dostat řekl to tak aby ho náhodou Maty neslyšel. Jak jak hned jsem vyzvídala protože jsem už chtěla domů za mamkou. Teď vám to nemůžu říct počkejte do zítřka, zítra byste měli jít už pryč. Piper tady máš nabíječku nabij si telefon budu ti psát instrukce řekl chtěl odejít ale já ho zarazila. Kde je tady zásuvka ještě jsem se ho zeptala. Támhle za těma žíněnkama. Dík řekla jsem a on odešel aby ho Maty nevěděl. Mobil jsem dala do nabíječku a zase šla koukat do zdi. Proč nám pomáhá? Myslela jsem si že je taky jeden z těch šikanátor a Vita k tim patří taky. Co se děje nějak se v tom ztrácím. Co chceš zeptal se mě Vita po chvíli ticha. Nevím hodně se nudím. Hned jak jsem to dořekla tak Maty vlezl k nám do místnosti. Takže hrdličky nesnáším když nám tak říká. Tady máte nějaké jídlo máte to i na oběd protože jsem ve škole skoro celý den takže bych vám nestihl donést oběd. S těmi slovy odešel. Jak si myslíš že nás odsud Domča dostane zeptala jsem se po chvilce ticha. Nevím ale doufám že co nejdřív řekla a dál jedl. Volala mi mamka.
(M- mamka, P- JA)

M- Ahoj Piper jak si to u kamarádky užíváš.

P- Dobře mamy.

M- Zítra se už vracím domů vím že je to dřív tak doufám že tam na mě budeš čekat.

P- Budu neboj se už budu muset končit my se jdeme koukat na film.

M- Dobře tak nezlob a zítra se na tebe těším.

P-Ahoj

Kdo to byl zeptal se Vita hned jak jsem ukončila hovor. To byla moje mamka zítra se už vrací domů a doufá že tam na ní budu čekat řekla jsem a měla chuť brečet. Nebreč vše bude v pohodě pokoušel se mě uklidnit ale moc mu to nešlo. Objala jsem ho on mi objetí objetoval. Ruce jsem sundala z jeho zad a víc se zabořila do jeho hrudi. To bude v pohodě říkal pořád dokola. Já vím odpověděla jsem mu. Vyrušil nás Matyáš který stál ve dveří. Tak co vy dvě hrdličky tady máte něco. Podal nám to a odešel. Co to je zeptala jsem se Vity který to držel v ruce. Ale nic řekl a tu věc si schoval do kapsy. Zase jsem si šla sednout do svého oblíbeného rohu chtěla jsem začít koukat do zdi ale Vita mě vyrušil. Někdo ti píše řekl a podal mi mobil. Byl to Domča.

(D-Dominik,P-Já)

D- Ahoj zítra kolem 9 hodiny ranní jsem tam.

P- Dobře snad se odsud dostanem coj nejdřív

D- Neboj dostanete ale budete muset dělat to co vám řeknu.

P-Ano

D- Už musím tak zítra

Už jsem mu neodepsala.

Pohled Vity

Piper brečela snažil jsem se jí uklidnit ale nešlo mi to moc. Najednou mě objala. Objetí jsem jí objetoval. Zničehonic svoje ruce sundala  mých zad a dal je na můj hrudník. Vyrušil nás Matyáš. Tak co vy dvě hrdličky tady máte něco. Pak zase odešel. Co to máš zeptala se mě. Nic a tu věc jsem dal do kapsy. Byl to kondom.

Pohled Piper

Začalo se stmívat a já nebyla vůbec unavená měla jsem strašně moc energie. Když slunce zapadlo bylo v místnosti snad -100°C. Měla jsem na sobě jen kraťasy a triki s krátkým rukávem. Byla mi velká zima. Vita si toho všiml a hned mi podával deku. Co ty ty nezmrzneš řekla jsem mu když mi dával deku. Já ro zvládnu ven si jí ať nezmrzneš řekl a já ho chytla za ruku a přitáhla ho k sobě a deku mu dala okolo ramen. Teď jí můžem mít oba řekla jsem a usmála. Jelikož mi koukaly nohy tak mi byla trochu zima ale Vita mi hned na nohy dal svoji mikinu. Ruku mi dal kolem ramen a já se zabořila do jeho hrudi. Takhle jsme i usnuli.

Další kapitola. Dneska dvě. Tuhle kapitolu jsem psala místo učení. Snad co nejdřív napíšu další.