kapitola 6

2 0 0
                                    

Dny tady ubíhají jako voda dneska je poslední den, kdy uklízím klučičí hajzly. Dva týdny teroru konečně končí. S Patrickem spolu trávíme většinu volného času a je to fakt skvělý kluk, ale je to prostě jen úžasný kamarád. Když jsem mluvila s Nickem, tak říkal, že je jen otázkou času než mě Patrick někam pozve, ale já doufám, že to neudělá. Máme spolu skvělý vztah a já ho nechci zničit tím, že ho odmítnu.

No ale přesuneme se ještě trochu jinam. Moje vášeň ve střelbě přetrvává. Snažím se tam chodit co nejvíce a hádejte koho tam dost často potkávám. Že nevíte... Dylan. Možná si ho pamatujete je to ten hezoun, co dostal za úkol provést mě po táboře a taky se tak trochu zná s Nickem. No a musím uznat, že je to fakt kus.

První týden na střelnici jsme se vždy jen pozdravili a ignorovali se, ale tenhle týden někdy v půlce za mnou přišel a sám nahodil téma. Byla jsem překvapená a zjistila jsem o něm celkem dost informací. Taky mi řekl, že když budeme sami, tak nemusím řešit, že má vyšší hodnost za což jsem byla celkem vděčná, protože není o moc starší a přišlo mi to kapánek divný. No takže něco co jsem se o něm dozvěděla?? Bydlí asi dvě města ode mě, což není tak daleko a je mu 20. Tady je dva roky stejně jako Nick a vyšší hodnost dostal protože zachránil nějakého vysoce postaveného člověka, když spadnul do řeky. No prostě pro něj skočil a bylo to tam.

Od té doby se na střelnici vždy bavíme. On mi pomáhá vylepšit postoj a zacházet s dalšími zbraněmi a já no já si z něj tak maximálně dělám prdel, když se mu něco nepovede. Svěřila jsem se mu i se svým plánem udělat si výcvik na snipera a byl celkem překvapený. Tam jsem snad holku ještě neviděl, ale jestli na to někdo má tak ty. Víte v tu chvíli jsem byla rudá až na prdeli, protože takový kompliment to je teprv něco. Sám mi řekl, že on už má jeden kurz za sebou. A víte jaká je to náhoda?? On chce dělat toho člověka, co vždycky někde leží se sniperem a říká mu jak daleko je cíl a odkud mu fouká vítr a tak. Prostě parťák do nepohody. To by byla náhoda kdyby nás dali dohromady.

No ale přejdeme dál. Teď jdu akorát na večeři, kde se mám sejít s Patrickem jako vždycky. Sedla jsem si ke stolu a začali jsme si normálně povídat jako každý večer, ale něco mi na něm nesedělo. Choval se strašně divně a vypadal strašně nervózně. Hej děje se něco drkla jsem do něj ramenem a přestala se smát, abych ukázala, že mě jeho trápení zajímá a že si z toho nedělám prdel. Patrick zvážněl a zvedl oči od svého jídla. No víš dneska se celý den na něco připravuju a jsem z toho trochu nervózní, ale jinak v pohodě. Řekl a usmál se. Jen sem pokývala hlavou a nechala to být. Dál jsme se nenuceně bavili a smáli. Když byl večer šli jsme každý k sobě, ale když už jsme se rozloučili a já se otočila zády, že konečně odejdu do postele zastavil mě jeho hlas. Hej Beth. Otočila jsem se a usmála se na něj abych ho trochu pobídla. Víš, tak jsem si říkal, že když je zítra pátek a máme o něco kratší trénink, jestli bychom si nevyžádali povolení na to jít do města spolu, co ty na to??

Podívala jsem se a něj a došlo mi o co jde. Myslí rande, ale já ho nechci úplně odmítnout. Víš Patricku do města půjdu moc ráda. Přece jenom jsme kamarádi ne? Patrick se nuceně usmál, bylo na něm vidět, že je zklamaný. Jo jasně kamarádi. Řekl a otočil se na odchod, ale já ho přece nemohla nechat takhle odejít. Chytla jsem ho za ruku a otočila ho k sobě aby se na mě díval. Patricku si úžasný kluk a já to mohla na vlastní kůži poznat za což ti moc děkuji, ale bohužel nejsi kluk pro mě. Určitě najdeš holku, která do tebe bude blázen, ale já to nejsem. Mrzí mě to a bála jsem se kdy to přijde, ale nechci mezi námi zničit to úžasné přátelství, které mezi námi vzniklo. Patrick mě ihned obejmul. Nečekala jsem to a tak jsme zavrávorali a skončili na zemi a oba jsme se začali strašně smát. Děkuji Beth si skvělá. Řekl a dal mi pusu na tvář. Ty troubo řekla jsem a strčila do něj. Oba jsme se konečně rozešli do svých postelí. Oba šťastní, že nás konečně nic netížilo.

Bohužel tuhle scénu s pádem viděl jeden pěkný brunet, kterému to lámalo srdce. Lámalo mu srdce vidět holku do které se zamiloval s někým jiným a tak šťastnou. Myslel si, že by to snad mohla mít stejně, ale očividně se spletl.

Beth se pro sebe usmála když ležela v posteli a dívala se na postel nad sebou. Dylane, Dylane jak si mi mohl takhle zamotat hlavu za tak krátkou chvíli. Tohle byla její poslední slova před tím než tvrdě usnula.

/Tak máme tady další část, začíná se nám to tu trochu dramatizovat./

Life with SoldierKde žijí příběhy. Začni objevovat