Life with Soldier

kapitola 8

Do klubu jsem dorazili poměrně brzo a tak se nebylo čemu divit, že to tam bylo poloprázdné. Vždyť bylo teprve 9 večer. Výhodu to pro nás ale určitě mělo to se nebojte... Mohli jsme si vybrat místa úplně kdekoliv a co si budeme v narvaném klubu je celkem nadlidský výkon najít volné místo k sezení. Pít jsem nechtěla, ale Patrickovu přemlouvání, že tam přece nebude za trapáka pít sám se nedalo moc dlouho odolávat, a tak to všechno vlastně začalo.

Klub se začal pomalu plnit a já a Patrick už jsme si u stolu vychutnávali třetí drink. Víte pro někoho kdo nepije alkohol je to celkem dost a proto už jsem byla relativně v náladě. Nebylo překvapující, že se tady ukázalo plno kluků od nás přece jenom je to tady vyhlášený klub. O několik drinků později už jsem divoce tancovala na parketu s Patrickem a oba jsem se šíleně smáli. On na mol, já na mol nic lepšího přece nemůže být. Sami si říkáte, co se jenom může posrat. Maximálně se opijeme a druhý den nám bude strašně zle. Možná se s někým vyspíme, to už by bylo trochu horší, ale čert to vem.

První komplikace nám právě začala scházet schody, které vedli do klubu. Byl veselý a v normálních hadrech mu to kurva slušelo. To horší bylo, že tam měl nějakou holku. Bavil se s ní, usmíval se na ní a ona... Ona byla prostě nádherná. Nemohla jsem se na to dívat, protože to bolelo. Vzala jsem Patricka za ruku a táhla ho k baru. Ještě jsem křikla na jednu holku, která se s ním momentálně bavila, že jí ho za chvíli vrátím, ale jediný co vím je, že sem zaslechla něco jako naser si. Fakt nevím hudba byla hodně hlasitá...

Večer pokračoval a já sotva stála na nohou. V pití jsme s Patrickem pokračovali ještě dlouho. Momentálně se snažím dovrávorat na záchody, protože mi není úplně nejlíp. Pozorně se soustředím na to abych pokládala hezky jednu nohu přes druhou, ale moc se mi to nedaří. Sesunu se tam na zem a zůstanu sedět u zdi v uličce, která vede na záchody. Kolem mě prochází několik lidí, kteří jsou na tom stejně a někteří dokonce hůř než já. Patricka sem ztratila už asi před hodinou. Odešel s nějakou holkou a já mu to přeju i když z toho nejspíš nic nebude.

Nevím už jak dlouho tu sedím. V hlavě mi buší a někdo na mě mluví. Snažím se zaostřit v šeru na dotyčného a konečně se mi to daří. No nene není to sám velkej Dylan. Ty už ses mi přestal vyhejbat ?? Beth, kolik si toho vypila. Pojď odvezu tě na základnu řekl a vytáhl mě na nohy. Já s tebou nikam nejdu... Vždyť už si dneska přišel s jinou holkou, tak proč raději nejdeš za ní hmmm. Já tě nepotřebuju. Jsi akorát zasranej hajzl Dylane. Já se o tom s tebou bavit nebudu ne teď když si úplně na mol. Cítila jsem jak mě zvedl do vzduchu a najednou jsem mu ležela přes rameno. Máš libovej zadek víš to??? řekla jsem a pleskla ho přes něj. Slyšela jsem jak se Dylan zasmál. Ovanul mě studený vítr a já začala litovat kolik jsem toho vypila.

Tma.

/Další část je na světě. Asi to není nic moc, ale moc psát neumím, ale baví mě to a to je důležitý ne? Tess/