Překrásný úsměv

100 2 3
                                    

Jsem v ředitelně a čekám co se bude dít. Už tu jsem asi čtvrt hodiny a mezití přišla tělocvikářka. ,, Tak jaký bude trest pane řediteli?" optá se ředitele tělockářka. ,, Jaký by byl? Bude jenom dneska po škole... nehcápu proč by měla mít větší trest... Stačí jí, že bude muset být s Kate a Danem po škole jako každý den." Počkat... COŽE?! takže z Kate je průšvihářka? vždyť byla vždycky nejslušnější ze třídy! co se to s ní stalo?

Tělocvikářka nic nenamítala a já teda mohla konečně jít.... jak jsem ráda že jsem konečně vypadla! Co teďka vlastně máme? 

Vlastně děják... to bude zase nuda...

Obědová hodina:


Ve škole se mluví jenom o tom jak jsem sestřelila tělocvikářku.... Asi začínám být slavná na téhle škole. Všichni se na mě usmívají až  na .... Kate a tu její partu. Ti JEDINÍ po mě házejí nenávistné pohledy. Co jsem jim udělala?? Asi jsou nasraní na mě, protože se všichni nezajímají o ně.... takoví debilové... ale KATE? Já myslela že jsme kámošky. Nebo asi byly... Už se v tom strácím...

Když jsem tak přemýšlela tak jsem si nevšimla obrovské louže, která byla přede mnou na trávníku a tak uklouzla. Ale něčí ruce mě chytly... Kdo to asi je?? Když jsem se otočila tak se mě držel v náručí DAN. Ale nebyl on náhodou u stolu na druhém konci hřiště? To je mi nějaký divný... ,, Málem jsem tě nechytil." usmál se na mě Dan a já bych mohla oči nechat na jeho zářícím úsměvu. To byl vždycky tak hezký?

,, Tak děkuju za záchranu." oplatím mu úsměv a Dan mi pomohl vstát. ,, Máš dobrou mušku Tess. Já bych asi toho mutanta nedokázal ani posunout a milimetr a ty jí hned schodíš ze švédský bedny. Škoda, že si něco neudělala... Vím neměl bych jí to přát ale ta stará rašple by si to zasloužila."  musela jsem se znova usmát. On si toho všimnul a úsměv mi opětoval. ,, Hele já už půjdu... kluci na mě čekaj." ,, Tak jo... okey... tak ahoj." odpověděla jsem mu trošku smutně. Dan už odcházel a já se za ním otočila. Viděla jsem jak jde k jednomu ze stolu,  kde sedělo asi pět kluků a... Kate.

Ta Kate už mi leze na nervy...  Nejdřív dělá, že mě nezná, pak nabaluje Dana a pak (aby toho nebylo málo) za ním dolejzá i na oběd. Počkat!! Já řekla že mě štve, že mě štve, že Kate NABALUJE DANA?! What?! Jako vážně??? Ne tohle nemůže být pravda...

Odpoledne doma:

,, Tess máš tu náštěvu!" zavolal na  ze zdola táta. Kdo to asi může být?? Mno nic... stejně to zjistím za chvíli. Sejdu dolů schody, dojdu ke dveřím a ty rychle otevřu. Když je otevřu uvidím usměvavou tvář Gabči, která měla v pravé ruce nějaký film a v levé ruce tašku s nějakým jídlem. ,, Ahoj Gabčo. co tu děláš? A jak si vlastně zjistila kde bydlím?" zeptám se jí s nechápavým pohledem. ,, No jak asi? Přece jsi mi to řekla ne? A taky s tebou chci něco probrat." odpověděla mi prostě Gabča a já měla ještě větší nechápající výraz. ,, A co probrat? To nechápu.... a kdy jsem ti řekla kde bydlím?"  ,,Okey tak jsem si to zjistila od úči... můžu dál?" prozradila mi konečně pravdu a já jí pustila do domu. To bude asi na dlouho....

Brečet nemá cenu!Kde žijí příběhy. Začni objevovat