Skvělý večer a docela velké překvápko

71 0 2
                                    

Nakonec jsme se domluvili s taťkou, že u mě Gabča bude spát, když je ten pátek. Když jsme opět zalezly s Gabčou do pokoje, tak Gabča spustila: ,, Ty balíš Dana viď?" ,, COŽE??! Jak  tě to Gabčo napadlo?" nechápala jsem kde na tohle přišla...  ,, Ale no tak Tess... viděla jsem vás dneska spolu. Jak si šla po tom hřišti, nevědomky co je okolo tebe a jak Dan vystartoval z místa jen aby tě stačil chytit... Je to vidět.. tak mi to prosím přiznej že ho balíš."  dokončila proslov Gabča a já na ní (opět) koukala s otevřenou pusou.  Cože? On Dan vyběhl aby mě chytil?? Že by proto na mě ta Kate tak blbě koukala? To nemůže být pravda... co když se Danovi taky líbím? To by byl skutečný ráj...  Gabča mi luskla před obličejem a já se konečně vzpamatovala. ,, Tak mi to řekni ne? Mně můžeš věřit, že mu to neřeknu... ani  nikomu jinému." Gabča na mě udělala psí očička a já vyměkla. ,, Dobře no... líbí. A jak moc!" Gabča tam začala pištět a skákat po pokoji a já se k ní za chvíli přidala. Byla jsem ráda, že jsem se mohla někomu svěřit. Dan je nádherný... to ví dávno celá škola. 

K večeři jsme si objednali metrovou pizzu. Mňam... jak ta byla dobrá! Snědly jsme jí s Gabčou na posezení a taťka jenom valil očí jak velký jsme měly hlad. Předtím jsme totiž furt mluvily o Danovi a o tom jak je nádhernej (okey... tak to "nádhernej" jsem tam furt říkala já). ,, Holky, nechtěly by jste se kouknout na nějaký film?" zeptal se nás taťka a my jen radostně přikývly. Pustili jsme si tedy , Fakjú pane učiteli' a strašně moc jsme se u toho nasmáli. Když jsme se dokoukali na film tak se udiveně zjistili, že je okolo půl jedné ráno. ,, Holky.. chápu, je vám 16, ale měly by jste jít spát, protože s Tess zítra, teda už vlastně dneska máme nějaké plány... proto musíš odejít ještě před obědem." oznámil nám taťka a my jen přikývly. Už jsme vstávaly, že půjdeme nahoru, ale pak jsem se zarazila. ,, Jaký plány tati??" nevěděla jsem o jakých plánech mluví.

,, Mno... musíme uklidit celý dům, protože Donna nemůže přijít a večer příjde náštěva. Ale teďka jděte spát. Už je vážně pozdě a já odmítám vás zítra z té postele ještě tahat. Já už jdu taky." ,, Aha... tak my teda jdeme tatí. Dobrou." odpověděla jsem taťkovi.

,, Holky vstávat!! Je půl jedenácté dopoledne. Gabčo buď do 15 minut dole... musím tě odvézt domů. S tvými rodiči jsem už mluvil... čekají tě za půl hodiny doma." vykřikl taťka, když rozrazil dveře do mého pokoje, kde jsme s Gabčou spokojeně spinkaly. ,, No jo no..." zamrmlala jsem do peřiny. Vylezla jsem z postele a usmála se. Gabča taťku úplně ignorovala a zase spokojeně spala. Vzala jsem konec její deky a škubla jsem s ní. ,, Tessino co to děláš?!?! Nech mě ještě spát!!" zavrčela Gabuš a já se začala šíleně smát. Gabča vstala a taky se začala smát. ,, No tak já se jdu převléct abych mohla vyrazit." trošku jsem posmutněla, když jsem si vzpomněla na to, že Gabča za chvíli musí odjet. O 15 minut jsme stáli před domem a já se loučila s Gabčou. ,, Bylo to skvělý... někdy to zopáknem ju?" zeptala jsem se Gabči. ,, No to si piš, že si to zopakujeme! A těším se už teď!" vykřikla Gabča a obě jsme se zasmály, pak jsme se obejmuly a taťka už startoval auto. Gabča si nasedla k taťkovi a odjeli z příjezdové cesty. A pro mě začal den plný uklízení.

Po půl hodině se vrátil taťka a začal mi pomáhat úklidem.

Okolo půl páté jsme měli uklizeno. Náš dům se doslova třpytil! ,, Uff... Tessíí... jsme dobří... hele je půl páté... jdi se připravit na večeři. V šest příjdou." ,, COŽE?! Už v šest?!" vystřelila jsem nahoru a zabouchla dveře od mého pokoje. Naštěstí, že mám v pokoji vlastní koupelnu. Aspoň se nemusím s taťkou dělit o ty další tři co tu máme. Rychle jsem vlezla do sprchy, kde jsem si umyla tělo a vlasy. Pak jsem rychle vylezla, ručník si obmotala okolo těla a vyšla z koupelny.

Co si mám vzít na sebe? přemýšlela jsem a pak se koukla na hodiny... cože?! za už je čtvrt na šest?! Tak jsem se vydala rychle do šatníku na lov nějakých pěkných šatů.

Po ČTVRT hodině jsem našla jedny černé šaty, které jsou zepředu kratší než vzadu. K tomu jsem si vzala ještě černé boty na podpatku a vlasy jsem si přendala všechny na jednu stranu. Doladila to zlatými visacími náušnicemi a zlatým náramkem. Pak jsem se opět vrátila do koupelny a tam se nalíčila.

Když jsem se koukla do zrcadla tak jsem se skoro ani nepoznala... na tváři se mi totiž ukazoval úsměv... po dlouhé době jsme se cítila zase jako normální holka...



Někdo dole zazvonil. Taťka ještě něco dodělával tak jsem musela jít otevřít já.

Když jsem otevřela dveře tak jsem se zarazila... ve dveřích stál v perfektně padnoucím obleku DAN....


Ahoj... omlouvám se že dlouho nebyla část... neměla jsem vůbec čas a na mobile to není ono... snad se vám bude líbit... je delší než jsem si myslela že bude =D tak snad to nevadí =)

Vaše Elen =3

Brečet nemá cenu!Kde žijí příběhy. Začni objevovat