=24=

433 27 14
                                    

Přišli jsme na hotel a u našich dveří seděli kluci a povídali si. „Co tady děláte?" Zeptala jsem se a odemkla dveře do našeho pokoje. „Čekáme na vás" odpověděl Aidan. „Proč?" „Protože jsme byli domluvení že půjdeme na tu pouť která je v parku. A vy jste pryč a ani jste nám neřekli kam jste šly." Řekl Cameron, zvedl se ze země a namířil si to rovnou k nám na křeslo. „Já sem na to úplně zapomněla. Promiň" řekla jsem a lehla si k sobě na postel. „A kde jste byli?" „U ko..." začala TJ. Rukou jsem jí naznačila ať je zticha. „Na nákupech" „Aha a co jste koupili?" „To vás nemusí zajímat".
Nechtěla jsem jim lhát ale bude to super překvápko až jim řeknu že pojedeme na výlet a půjdeme za mím koněm. A hlavně když se to tak vezme nelhala jsem jim. Byli jsme na nákupu, ale koně.

„Fajn... takže teď když jste tady můžeme jít na tu pouť?" Zeptal se Blake. My s holkama jsme se na sebe podívali a nakonec jsme souhlasili.
Dívala jsem se na ně jako ať jsou že se chceme převléct, ale kluci že jo, ti to nepochopili a seděli dál. Bože! Jim se všechno musí říkat! „Kluci my se chceme převléct." Řekla jsem a čekala že odejdou. Omyl! Jenom zakývali hlavou a seděli dál. „A nepotřebujeme aby nás u toho pozorovalo pět kluků." „Jo jasně" řekl Ethan a všichni odešli.

„Konečně." Řekla Eden. „Já nevím co si na tu pouť mám vzít. Neporadím mi?" Řekla jsem a otevřela moji skříň. „Tak si vem tohle oversize tričko a tyhle kraťase." Navrhla Eden a vytáhla ze skříně oblečení. Oblékla jsem si to a nevypadalo to tak strašně. Náhodou to vypadalo dobře. Rozpustila jsem si vlasy a už jen čekala na holky.
Když jsme byly nachystané vyšli jsme.

Přišli jsme na místo a bylo tam strašně moc lidí. Hudba hrála a všude bylo slyšet ječení lidí z kolotočů.

„Tak kam půjdeme?" Zeptal se Dante nadšeně. „Nevím co třeba na řetízkáč?" Navrhla jsem. „To je moc obyčejný" „Začneme obyčejnýma a pak půjdeme na ty lepší." Řekla jsem a všichni souhlasili.

Koupili jsme si lístky a šly jsme si sednout. Sedli jsme si všichni za sebe a chytli jsme se. A až se to pořádně roztočí tak se pustíme. Tohle jsme dělali i s mámou a Liamem. Chybí mi to. Chybí mi máma. Konec vzpomínání. Jdeme se bavit. Pomyslela jsem si.

Kolotoč se rozjel a Eden zakřičela. „Jestli se pobleju zabiju vás." „Nápodobně" zařval Ethan.
Když jsme se pořádně roztočili pustili jsme se. Byla to sranda. Snažili jsme se všichni chytnout za ruce ale nepovedlo se nám to. Hodně jsme se nasmáli.

Když jsme slezli TJ hned prohlásila. „Asi budu zvracet." „To těžko ještě s náma jdeš na jeden" řekla jsem a už ji táhla na Xfactor (pro ty co neví co to je máte video v médiích nahoře). Zastavili jsme se před tím a dívali se. „Na to nejdu!" „Proč ne?" Zeptal se Cameron. „Viděla jsem že někde ve světě se to převrátilo takže tomu nevěřím!" „Pozdě. Dante už šel koupit lístky" oznámil Blake. Ethan se na něho podíval a řekl. „Mě se na to asi taky úplně nechce" „To si děláte srandu?" Řekla uraženě Eden. „A co teď s těma lístkama?" Zeptal se Dante který zrovna přišel. „Tak to dáte náhodným lidem" navrhla TJ. „Nebo to dáme na insta story a první lidi kteří nás najdou tak je dostanou." Navrhla jsem já. „Kdo má nejvíc sledujících aby to vidělo co nejvíc lidí" zeptal se Cameron. „Asi Ev" řekl Aidan a podíval se na Instagram aby jsme se ujistili. „Tak to tam dej". Všechny jsem nás vyfotila a napsala tam: Jsme na pouti v Torontu. První z vás kdo nás najde dostane dva lístky na Xfactor.

Po deseti minutách přiběhli dvě holky a když nás uviděli začali ječet. „Ahoj" řekla jedna. „Ahoj" odpověděli jsme jí. „Našli jsme vás první?" „Jo" „Jsme vaše velké fanynky. Bože nemůžu uvěřit že vás vidíme" řekla s radostí. Bylo na ní vidět že je fakt hodně ráda a zároveň nervózní. „To jsme rádi" řekla jsem s úsměvem. „Strašně vás obdivujeme. Hlavně tebe Ev po tom co sis prožila." „Děkuju" „Máme na vás i fanpage" přidala se do rozhovoru i ta druhá. „A jak se jmenujete holky?" „Já jsem Vanessa a tohle je Emily" řekla ta první. „Ráda vás poznávám" „My tebe taky. I ostatní samozřejmě" „Tak jdeme?" Zeptala jsem se a vydala se ke kolotoči. „Jdeme? Vy tam jdete s náma?" „Jasný. To si přece nemůžeme nechat ujít. Takovou jízdu s fanynkama." Holky se na sebe podívali a začali zase ječet. „Holky ne tak nahlas" řekl Aidan a dal si prs před pusu. „Promiňte".

„A kolik vám je?" Zeptala se Eden. „Mě je 13 a Emily je 12." „Tak to jste o trošku mladší než já, Aidan a Ethan. A ty Vanesso jsi stejně stará jako TJ." Řekla jsem „Vážně?" „Jo ale nikomu ani slovo".

Když jsme přišli ke kolotoči sundali jsme si boty a sedli jsme si. Za chvilku přišel pán, vybral lístky a zapl nám takové ty věci které vás v té sedačce drží (Nemůžu si vzpomenout jak se to jmenuje). Chápeme se ne?

Potom se kolotoč roztočil a začal se houpat. Já si to strašně užívala akorát Blake vypadal že se za chvilku pozvrací. Všechny holky ječeli a kluci řvali na celou pouť. „Asi se pobleju!" Zakřičel Blake a všichni se rozesmáli. „Mám žaludek až v krku ale je to boží!" Zakřičela Vanessa. „Jestli se to převrátí a zabijeme se tak sem vám chtěl říct že vás mám rád. A tebe Ev miluju." Zakřičel Dante a Eden mu na to odpověděla „To už všichni víme Dante! Zval si ji na rande" řekla se smíchem. Já se začala smát a Dante ještě dodal. „A jestli se to nepřevrátí a neumřeme tak zapomeňte že jsem to někdy řekl. Ale ještě někdo by se měl přiznat!" Já se smála a všichni se mnou .
„Dante ne!" Zakřičela Eden. „Co ne?" Zeptala jsem se. „Já to řeknu!" „Dante ne!" Zakřičeli Eden, Cam, Blake a Aidan dohromady. „Co nemá říkat?" Zkusila jsem se zeptat znovu. „Nic" zasmála se Eden. „Aidan tě miluje!" Zakřičel ale já mu nerozuměla ani slovo. „Co říkal?" „Nic!" Zařval Aidan. „Fajn" „Aidan tě miluje! Seš hluchá?" „Kdo? A nejsem! Jenom tady hrají písničky a všichni ječí takže nic neslyším. Takže kdo že mě miluje?" „Aidan!" „C-co?" Zašeptala jsem. „Seš mrtvej ty parchante malej!!" „Někdo to říct musel Aidane!"

Když kolotoč zastavil všichni slezli a začali si nazouvat boty. Já si je nazula taky a šly jsme. Aidan se ode mě držel co nejdál a hádal se s Dantem a Blakem.

Já jsem je nevnímala. Tohle byla poněkud překvapující zpráva. I když zítra to všichni zapomenou a nikdo o tom nebude mluvit. Teda alespoň já to zkusím zapomenout. Jsme kamarádi a já k němu nic necítím! Je pravda že dřív sem ho nesnášela a teď ho mám rád... Jako kamaráda samozřejmě! Přemýšlela jsem.
Eden se ke mě naklonila a řekla „Máš ho ráda že? Líbí se ti." „Ne. On je jenom kamarád" „To určitě. Holka můžeš mít kluka! To se neodmítá" „Blbý tak já to odmítnu. Je to jenom kamarád." „Jak dlouho si to budeš nalhávat? Jde vidět že se spolu bavíte protože se máte rádi a oba dva to skrýváte a říkáte že jste kamarádi. Všichni vidí že tam je něco víc než kamarádství. Akorát vy jste slepí!" Řekla a odešla.

Pak za mnou přišli Vanessa a Emily. „Ty a Aidan...?" „Prosím neřešte to." „Jo dobře. Promiň" „V pohodě. Jak se jmenuje ta vaše fanpage?" „_Evol.Williams.fanpage_ proč?" „Že bych se podívala" usmála jsem se. Holky se na sebe otočili s řekli zároveň „Ona se podívá na naši fanpage!".

„Ev dáš nám autogram?" „Ale jà nemám papír ani tužku." „My máme" řekla Emily a podala mi bloček s propiskou.
Pro Emily s láskou
Evol Williams♡︎
Napsala jsem na jednu stranu, vytrhla jsem ji a podala jí to.
Pro Vanessu s láskou
Evol Williams♡︎

Napsala jsem na druhou stranu a podala jí bloček. „Holky tohle jsou moje první autogramy tak si jich važte." Řekla jsem a snažila se znít vážně. „Nechám si to zarámovat!" Řekla Vamessa. „Já taky!" Dodala Emily. Ještě se se mnou vyfotili a šly za ostatníma pro autogramy a pro fotky. Pak se s náma rozloučili a odešli. Já jsem přišla k Eden a zaslechla jsem Aidana jak říká. „Jo sice se mi líbí ale jsem zase s Hannah!". Najednou jak kdyby mi podlo u srdce cítila jsem pocit ztráty a vůbec nevím proč. I když ho nemiluju bolelo mě to. „Eden já jdu zpátky do hotelu nějak mě bolí hlava." „Jo dobře. Nechceš doprovodit?" „Ne dobrý už to zvládnu!" „Vážně?" „Ano". Odešla jsem. Nebo spíš odběhla. Nechtěla jsem zase potkat nějakýho opylího chlapa.

Když jsem doběhla do hotelu. Vyběhla jsem schody až na chodbu kde máme pokoj. Rychle jsem otevřela a začala brečet. Sedla jsem si hned za dveře a brečela. On se mi asi fakt líbí! Ať chci nebo ne!
.
.
.
.
.
Hello! Hello!❤️‍🔥
Jsem zpátky! Chtěla jsem vám vydat kapitolu ještě než odjedu na tábor. POVEDLO SE!
Nebudu se tady zbytečně omlouvat prostě vám to řeknu takhle. Začala jsem psát protože mě to bavilo. A baví mě to pořád ale když se do toho budu nutit už mě to bavit nebude a akorát si to zprotivím. Takže tak. A ani teď nemám moc čas.
Tak Ahooj

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 05, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

𝐻𝑎𝑡𝑟𝑒𝑑 𝑏𝑒𝑐𝑎𝑚𝑒 𝑙𝑜𝑣𝑒 [Aidan Gallagher]Kde žijí příběhy. Začni objevovat