„Takže ještě jednou si to zopakujeme" začala T.J. „My s Eden půjdeme na chodbu kde máme sraz s klukama a ty pak vyjdeš?" „Jo. Co je na tom tak nepochopitelnýho?" usmála jsem se a Ed se mnou. „Já se zeptala jen pro jistotu" řekla a dala ruky nahoru.
Když jsme byly nachystaný já se schovala za skříň aby mě náhodou neviděli ve dveřích a holky vyšli ven. Hned co zavřeli dveře jsem k ním šla a poslouchala co si říkají. „Já mám pocit že nám Ev a Isa něco tají" řekl Dante. Ach bože! Dante... ty jsi idiot. Proč všechno tak řešíš. Pousmála jsem se a čekala na jakoukoliv odpověď od ostatních.
„Stejně to bez Ev nebude ono" „Ethan má pravdu. Bez Ev to nebude ono. A myslím si že i Aidan by tady její přítomnost uvítal" přitakal Cameron. „Sklapni!" Zasyčel Aidan. „Prosimtě! Víme to všichni. Ikdyž někteří z nás by to radši nevěděli..." začal Dante a Eden mu skočila do řeči. „Myslíš sebe?" „Možná. To je teď jedno". Docela jsem se nad tím zarazila. Bylo mi divný že mi Dante každej natáčecí den nosí na plac juice nebo kafe s tím že kdybych měla žízeň tak abych si nemusela chodit když natáčím ale neřešila jsem to.
„Musíme Ev přesvědčit ať dojede." „Výjimečně souhlasím s Blakem" oznámil Cameron. V tom jsem ze dveří vyšla já a řekla „Myslím že to přesvědčování nebude potřeba" když mě kluci uviděli všichni mě naráz obejmuli. Až na Aidana. „Ha já to věděl" vykřikl Dante a já se na něho nevěřícně podívala „No měl jsem tušení" dořekl a všichni jsme se začala smát.
„Kam půjdeme?" zeptala jsem se když jsme vyšli z hotelu. „Já bych zašla do restaurace" navrhla Eden. „Mají tam veganský jídlo?" zeptal se Aidan. „Nevím" „Nevadí. Kdyžtak si objednán salát".
Když jsme byli na cestě k již zmíněné restauraci přišla jsem blíž k Aidanovi a zašeptala „Díky že jsi nic neřekl" „V pohodě" odpověděl a usmál se na mě. Má krásný úsměv. Evol vzpamatuj se! Nadala jsem si v hlavě.
Sedli jsme si ke stolu a za chvíli k nám přišla servírka a donesla menu. „Co si dáte?" zeptala se Eden. „Já nemám moc hlad takže asi jenom vodu." řekla jsem a menu položila na stůl. „Vážně si nic nedáš?" „Ne já vážně nemám hlad." „Ev je ti něco?" Zeptala se T.J. „Ne nic.".
Ostatní si objednali jídlo a já pouze vodu. Povídali jsme si a smáli se. „Ev vážně ti nic není?" Zeptala se Eden. „Ne" „Sedíš tady jak hromádka neštěstí." „Nesedím." „Ev vidíme to na tobě" „Víte co? Jdu na vzduch. Hned jsem zpátky" zvedla jsem se od stolu a vydala se směrem k východu. „Jdu taky" zaslechla jsem známí hlas.
Stoupla jsem si vedle dveří a pozorovala oblohu. „Ty jsi jim to neřekla?" „Co?" „No to o tom kamarádovi" „Ne neřekla. Víš to jenom ty." „Jenom já?" „Odsud ano." „Aha" „Aidane přísahám bohu že jestli jim něco řekneš je po tobě" „Neboj. Nic jim neřeknu. Budu dělat že nic nevím. Až jim to řekneš budu taky překvapenej a jako ostatní tě obejmu se slovy "To je mi moc líto"" „Děkuju. Ale asi bych to nechala bez toho objímání. Vypadalo by to divně" „To asi jo" řekl a odešel.
Začínám toho kluka mít ráda.Vešla jsem zpátky do restaurace a sedla si ke stolu. „Promiň jestli jsem tě nějak urazila nebo něco..." „Neurazila Ed. V pohodě. Jenom jsem potřebovala na vzduch" „Dobře. My už jsme zaplatili takže můžeme jít". Všichni jsme se zvedli a šly na hotel.
„Co budeme dělat?" Zeptala jsem se ostatních když jsem si sedla na svoji postel. „Já bych se díval na film" odpověděl Cam. „To je dobrý nápad ale tentokrát nesedíme na zemi." Usmál se Dante. „Ale na postelích není tak velké místo." řekla Eden a ukázala na naše postele. „Nevadí. Srazíme je všechny k sobě. Pak tam místo bude" odpověděl jí Dante a všichni jsme začali přesouvat postele k sobě. Když jsme měli hotovo sedla jsem si doprostřed. Přišel Dante a chtěl si sednout vedle mě ale Eden ho odstrčila. „Promiň Dante tady sedím já" usmála se na něj a sedla si vedle mě. T.J. si sedla vedle Eden a ta jí něco pošeptala do ucha. Načež se T.J. posadila vedle mě na volné místo.
Všichni už seděli až na Aidana který si musel odskočit. Když došel Eden mrkla na T.J. a ona se zvedla „Aidane můžeš se posadit tady" ukázala na volné místo vedle mě. Aidan se jen nechápavě podíval a sedl si. Ty dvě se na sebe usmáli a já je probodla pohledem. Bože! O co jim zase jde?! Pomyslela jsem si. „Tak co si pustíme?" zeptala jsem se „Nějaký horor?" nabídl Ethan. „Ne!" Řekla jsem a ostatní se zasmáli. „No tak Ev" zaškemral Blake. „Ne!" „Jen jeden film." „Ne." „Jenom jeden" „Fajn..." řekla jsem nakonec a vzala si do ruky mísu s popcornem.
Chvilku jsme se dívali a pak nastaly mé neoblíbené části. Ty strašidelný.
Hrozně jsem se lekla a šokem jsem chytla Aidana za ruku. Když jsem si to uvědomila rychle jsem ji pustila. Cítila jsem že se začínám červenat tak jsem se rychle otočila pryč.Byl klid a najednou zase strašidelná část. Tahle byla ještě horší. Zase jsem z šoku chytla Aidanovu ruku. Chytla bych i Eden ale v té ruce jsem držela popcorn. Který jsem mimochodem málem rozsypala. Držela jsem Aidanovu ruku aniž bych si to uvědomovala. Myslela jsem si že ji pustí ale on mě taky chytl. Usmál se na mě a dal se díval. Po chvíli jsem Aidanovu ruku zase pustila a sívala se na film jakoby nic.
Při další strašidelné scéně už jsem to nevydržela a chytla jsem Aidana do objetí. Dobrou minutu jsme tak seděli a pak jsem se zeptala „Už je to pryč?" Všichni se začali smát a já se rychle odtáhla od Aidana. „Došel popcorn. Skočíme s Eden udělat novej". Vstala jsme a vyšli z pokoje.
„To bylo naschvál že?!" Zeptala jsem se uraženě. „Nevím o čem mluvíš" „Eden! Moc dobře to víš" „Potřebovali jste popostrčit." „Eden!" „No co? Díky mě budeš mít krásný vztah s krásným klukem" „Víš co? Jdeme radši udělat ten popcorn." Rozešla jdeme směrem ke kuchyňce která byla tady na patře.
Když jsme měli hotovo šly jsme zpátky na pokoj. Vešla jsem dovnitř a Dante už natahoval ruky k míse s popcornem. Uhla jsem s ní a řekla „Dostanete popcorn když to přepnete" „Ev to je mučení" „Přepněte to a já vám dám popcorn nebo je můj" „Tak dobře" odpověděli a já se vítězně usmála. Sedla jsem si na svoje místo a přepla film. „Už si můžu vzít ten popcorn?" Zeptal se Dante a já mu ho podala dívali jsme se na film a jak jinak jsem usla. Ono by to nebylo zas až tak hrozný kdybych neusla hlavou opřená o Aidanovo rameno.
Když jsem se ráno probudila všichni spali tak jak včera seděli. Akorát Eden nespala. Dívala se na něco do mobilu. Aidan měl opřenou hlavu o tu mou a usmíval se. Pomalu jsem se zvedla tak abych ho nevzbudila a šla za Eden k oknu. Sedla jsem si na parapet a ona se na mě usmála jak sluníčko. „Dobré ráno" „Dobré. Děje se něco?" „Ne proč?" „Usmíváš se jak kdyby sis něco šňupla." „Dívej" podala mi mobil a tak byla fotka mě a Aidana jak spíme. „Já tě jednoho krásného dne zabiju Ed" „Jste tak roztomilí. Měli by jste být spolu" „Nemyslím si." „Ale já to vím Ev" „Teprve jsme se začali bavit aniž by jsme se hádali a ty nás chceš hned dávat dohromady?" „Jo" odpověděla a já se zvedla. „Jdu do koupelny".
Udělala jsem si drdol a začala si čistit zuby. Někdo otevřel dveře a já se rychle otočila. „Promiň já nechtěl. Eden říkala že tady nikdo není" řekl Aidan a rychle dveře přivřel. „Já tu holku zabiju" „Já za chvíli asi taky" odpověděl a odešel.
Když jsem si dodělala hygienu trochu jsem se namalovala. Dala jsem si jen řasenku a korektor na kruhy pod očima.Vyšla jsem z koupelny a všichni už byli vzhůru. „Dobré ráno" pozdravila jsem a šla ke své skříni. Vytáhla jsem si mikinu a oblékla si ji. Všichni se na mě divně dívali. „Co je?" zeptala jsem se. „Nic" odpověděli a odvrátili pohled. „Dobře... budu dělat že to nebylo divný" zasmála jsem se.
„Tak co budeme dneska dělat?" Zeptal se Ethan. „My s holkama půjdeme nakupovat" řekla Eden. My s T.J. jsme se na ni podívali a naráz řekli „Fakt?" „Jo. Musíme si koupit šaty na tu párty" „A kdo řekl ze chci šaty? Nerada je nosím od doby co... to je jedno prostě je nerada nosím" „Pak mi řekneš proč. A ty šaty si alespoň zkusíš" „Fajn. Ale brát si je nebudu Ed" odpověděla jsem jí a chtěla jsem se jít převléct ale pak jsem si uvědomila že tady jsou pořád kluci. „Kluci já bych se chtěla jít převlíct." „Jo jasně" řekl Cameron a odešli.
.
.
.
.
.
Je tady nová část🥳 (po sto letech xd)
Měla vyjít už v pátek ale jela jsem pryč takže jsem to nestihla.❤️
Doufám že se vám líbí
ČTEŠ
𝐻𝑎𝑡𝑟𝑒𝑑 𝑏𝑒𝑐𝑎𝑚𝑒 𝑙𝑜𝑣𝑒 [Aidan Gallagher]
De TodoPříběh o holce které život háže klacky pod nohy. Ztratila někoho moc blízkého. Má zvláštní jméno za které se jí smějí. Nikdo se s ní nechce bavit až na jednu střelenou holku a milého kluka. Jako každá holka má svůj sen který by si chtěla splnit ale...