Legia ( Avengers)- DOKONČENO

A TY JSI JAKO KDO

Když jsem šla večer z jedné záchranné akce, no musím uznat jedna z nejpovedenějších,protože jsem nikomu nerozbila okno nebo obličej, stál přede mnou těžký úkol i potom náročném dnu se musím rozhodnout jestli jít parkem dva kilometry nebo po silnici dva a půl kilometru. Park je taková zkratka ,ale nechci tam jít teď takhle v noci. No ale zase po silnici je to o celí půl kilometr dál to je Hrozně moc a tak jsem se rozhodla jít přes Park.
To jsem neměla dělat ...

Procházela jsem temným parkem který v noci vypadá jako na jiném místě je děsivější,takový tmavější ( tak ne asi bude růžoví) něco se šustlo málem jsem dostala infarkt ale nikdo za mnou nebyl jen ta veverka na stromě a tak jsem pokračovala. Ovšem pak jsem za sebou slyšela kroky celkem rychle se přibližovali a mě začala napadat panika tak rychle jako kůrovec napadne strom ( já vím velmi dobré přirovnání) taky jsem přidala na kroku bylo to ale zbytečné. Už jsem byla skoro na konci parku. Přišlo mi to jak v nějaké bojové hře nebo scéna z filmu. Jo už jsem skoro venku, zaradovala jsem se a to byla chyba. Těsně před koncem mě něco praštilo do hlavy a víc, víc si nepamatuju.

Vzbudila jsem se přivázaná na židli, jak originální a absolutně nevěděla Kde jsem a co tam dělám. Seděla jsem uprostřed místnosti bez oken s bílo černými zdmi v pravém předním rohu byly dveře, které byli úplně normální. Jak to? Neměli by být silnější? to by zase vysvětlovalo proč jsem přivázaná na židli že. Jedno bylo ale díky těm dveřím jasné. Díky bohu tohle není Hydra ani S.H.I.E.L.D, ale tak kdo nebo co?

Najednou se otevřeli dveře a vešel celkem vysoký tak třicetiletý muž s páskou přes oko( ne nebyl to Fury škoda )

„a tak slečna se nám už probrala " řekl klidným hlasem a přitom se mi díval do očí.„ K-k-kdo jste" řekla jsem roztřeseným hlasem protože i když jsem byla zvyklá na divné lidi tenhle ve mě vyvolával strach.„ V klidu nechci ti ublížit jen ti nabídnout práci " pokračoval klidným hlasem a přitom si mě prohlížel.

Najednou sáhl do kapsy a vytáhl náramek který mi připevnil na ruku. Jakmile byl na ruce ihned se zamkl nějaký zámeček. „ Jsem Deril vím velmi neobvyklé jméno". A přitom mi odvázal ruce od židle. „ Děkuji, ale vaše jméno mi nepřijde divné je aspoň originální". Nedalo mi to a řekla slabou lichotku, jestli je přeci šéf téhle organizace je dobré s ním být za dobře.

On se usmál a pokračoval ve svém proslovu „ Jste tu proto ,aby jste se k nám přidala jako agent a získávala informace případně nějaké předměty" řekl už trochu méně normálním hlasem. „A co se stane když nechci mám na výběr" řekla jsem dost drze, protože není normální mě takhle vzít a pak si hrát na hodnou organizaci.

Muž se usmál a řekl „ Donutíme vás " hlasem který mi vytvořil husí kůži i na konečcích prstů.„Hmn a můžu si rozmyslet jestli chci zemřít nebo ..zemřít" To druhé zemřít jsem jen zašeptala. Ale toho muže to ani trochu nevykolejilo. „Jistě " jen přikývl. Tak aspoň pojďte ukážu vám váš pokoj slečno Blum. POČKAT vážně řekl Blum a proč? jak to ví ? Přemýšlela jsem v duchu a šla za Derilem.

Přišli jsme před dveře a ne před nějaké mříže. Paní začínám si myslet že tohle není nějaká skupina která mě klidně zabije ale pěti hvězdičkový hotel.

Když otevřel ten pokoj byl větší než můj bývalí, menší kuchyňka v levém rohu postel na proti v pravém rohu za posteli blíž ke dveřím byl stůl s notebookem. Hned vedle kuchyňky skříň s oblečením a vedle místnost. To byla koupelna.

„Tady budete počas vaší návštěvu případně práce bydlet".„ To si děláš srandu nespletl si se s pokojem pro důležité lidí vždyť na to že vám můžu utéct nebo vy mě zabít to tu vypadá tak nádherně" řekla jsem překvapivým hlasem.

Muž na to nic neříkal jen mi zatlačil do zad a tím pokinul abych vešla dovnitř. Udělala jsem co po mě chce a otočila se k muži čelem.

„Tak tedy máte do zítra čas na rozmýšlení naschle" řekl A zavřel dveře.

Nedalo mi to a skočila jsem na postel. Pani byla tak příjemná. Vím někteří lidé zkontrolují zda to není past ale já ne já si užijí ještě pár hodin života než umřu. Zase když o tom přemýšlím mohla bych tu práci zkusit vzít jestli by to byly jen informace.

To jsem ale nedořešila protože jsem vyčerpáním usnula. Ráno jsem se vzbudila brzo nemohla jsem totiž spát pořád mi v hlavě vrtaly dvě otázky. První jestli mám tu práci vzít a druhá jak ví že mám přezdívku Blum to mě Molly zradila to by ona nikdy neudělala.

Tak další část zase se omlouvám za chyby a doufám že se líbí. I kdyby se vám ti nelíbilo budu ráda za ohlasy
Joll❤️