Legia ( Avengers)- DOKONČENO

To jsem jako pes

*Luci*
Ráno jsem se vzbudila a málem dostala infarkt. Deril seděl u stolu a čekal až se probudím. Já nechci nic říkat ,ale je to vážně úchyl.Rychle jsem se posadila na postel, prohrabla si rukama vlasy.

„Takže Blum po dlouhém rozhodování které trvalo dlouho.( No dobrá asi třicet sekund) Jsem se rozhodl že vám ten obojek nechám. Je to taková větší jistota a budeme vás mít pod větší kontrolou." Řekl a začal mi nasazovat ten ďáblův stroj. „ To jsem teď jako pes" řekla jsem dost naštvaně.„ Ne nejste, ale musíme mít jistotu" řekl a odešel. Vážně si někdy říkám jestli jsem blbá já, nebo on.

Naštěstí mi tu nechal Gamoru a možná si jí ani nevšiml což je dobře aspoň něco na uklidnění.

Jelikož mi Gamora od vzteku moc nepomohla, potřebovala jsem si pročistit hlavu jinak, a tak jsem vyrazila zase do tělocvičny. Přemýšlela jsem co mi nejvíc pomůže a nakonec se rozhodla si trochu zaboxovat.

Boxovala jsem ze všech sil a asi dost dlouho, tolik vzteku jsem v sobě nikdy neměla, možná jo ,ale to nevím, protože mi vymazali paměť. Při té myšlence jsem se naštvala ještě víc a začala do pytle mlátit jako o život. Co se stalo dal jsem opravdu nečekala. Nevím jestli to bylo mojí šikovností nebo silou, ale do pytle jsem praštila tak moc že se utrhl a odletěl na druhou stranu tělocvičny.

„Pani, nevím kdo tě naštval, ale nechtěla bych být ten pytel" tleskala mi Kora která stála opřená o rám dveří.„No mám dost dobrý důvod" řekla jsem udýchaně a ukázala si na krk.„Deril?".„Jo".„ Ten hajzl".„Taky si myslím, ale nechci aby si měla problémy tak to prosím nech být" podívala jsem se na ní s prosbou v očích. „Ni dobře neboj nic neřeknu" řekla Kora a zvedla dva prsty jako symbol slibu.„ Děkuju Koro".

Pak jsem si s Korou po dlouhém přemlouvání dali souboj a dopadlo to nerozhodně, protože při posledním souboji jsme se začali hrozně moc smát poté co já předvedla chvat který Kora pojmenovala tancující Gandalf a Kora zase chvat se jménem loterie šťastný deset, vlastně ani nevím proč se to tak jmenuje ale hodí se to k tomu.

Když jsme vylezli z ringu od dveří se ozval aplaus. Já i Kora jsme se otočili a viděli kluka který je pro mě známí ale Koře ne. „Ahoj Chrisi" řekla jsem a Kora jen kývla na pozdrav hlavou. „Chrisi tohle je Kora, Koro tohle je Chris." Řekla jsem a oni si podali ruce. Nastala chvilka ticha kdy si asi nevěděli co říct a jak se seznámit prostě se stydí jako malé děti. Tak jsem to ticho prolomila. „Moc děkuju za tu kočičku i když jsem ze začátku nečekala že to je od tebe protože ty a krabice to jsem ještě neviděla" řekla jsem se smíchem protože ten jeho výraz byl skvělí.„ Takže má úspěch to je paráda a jak se vlastně jmenuje?" Zeptal jsem po chvíli kdy si uvědomil že hrát naštvaného nemá cenu.„ Jmenuje se Gamora ". „Krasné jméno takové originální" řekl a bylo vidět že ho to překvapilo, ale tak co mě se to líbí.
Pak jsme si začali povídat a Kora se s Chrisem dost sblížili. Zrovna když jsme se s Chrisem začali hádat zda patří ananas na pizzu vyrušila nás Kora která křikla „Nemluvte o jídle nebo budu mít jste větší hlad" to nás všechny rozesmálo. „ Tak pojďte ke mě něco uvaříme" řekla jsem a vyrazila ke dveřím.

Jakmile jsem otevřela dveře všimla si nás Gamora a běžela nás přivítat. Pak jsme šli do kuchyně s tím že něco uvaříme.

„Tak co uvaříme" řekl Chris a otevřel moji lednici.„ Tak za prvé do moji lednice se neleze bez dovolení a za druhé moc k jídlu toho nemám. Tak co třeba míchaná vajíčka" řekla jsem a oba přikývli.

*O pět minut později*
„Co děláš vždyť to bouchne !" Křičel jsem na Chrise kterému před obličejem Bublala naše večeře.„ No jo už jdu" „Počkej ne nepouštěj to" křičela zase Kora se záchvatem smíchu.

Následně potom co jsme zachránili naši večeři která byla jak na talíři tak všude kolem jsme pustili film a mohli se jít večeřet. Musím uznat že přes všechny ty pohromy a ty věci co do toho všechno sypali to bylo dobré, jakoby nebylo to nejlepší ale dalo se to.

Když jsme dojedli bylo asi půl deváté. WAIT vážně jsem boxovala přes oběd tak dlouho ? Asi bych se měla víc hlídat a hlavně kolik je hodin pomyslela jsem si. Když jsem umyla nádobí a uklidila ho zpátky do skříněk šla jsem za Korou a Chrisem kteří koukali na dokument o tom Ledovci emm tedy capitan Amerika. Já jelikož mě to moc nezajímalo jsem šla uklidit to nádobí zatím co oni se nemohli na toho magora se štítem vynadívat. Upřímně jsem nevěděla že jejich snem je se potkat s avengers ale nebudu jim do toho mluvit.

Když dokoukala dokument bylo asi deset takže se ještě pomazlili s Gamorou a odešli. Já si už jen dala sprchu a šla spát.

Tohle byl bezva den úplně jsem zapomněla na ten obojek co mám na krku, že mě unesla hydra a že my vymazali paměť.

Další část je tu.
Joll❤️❤️