Legia ( Avengers)- DOKONČENO

Boom

*Luci*

Když jsem všem rozdala masky Clint oznámil že budeme každou chvíli přistávat, najednou nás ,jako blesk z čistého nebe něco sestřelilo, zkolaboval motor a my mířili k zemi. „ Držte se!" Křičel Clint a snažil se v pořádku přistát ovšem nepovedlo se. Letěli jsme dolů nebezpečné rychle a já už čekala že si pro mě jde stařenka s kosou.

Letěli jsme dolů jako když skáčete šipku do bazénu prostě přímo žádné mírně šikmo nebo tak něco. Dost by mě zajímalo co, jak a kdo nás trefil když tohle způsobil. Quinget se rozsypal na zemi jako puzzle a mi společně s jeho troskami vylétali ven, každý na jinou stranu.

Co jsem si všimla tak jsem doletěla nejdál od ostatních. Bylo to někde u prostřed lesa kde byla mýtína takže se Quinget nemohl zpomalit o stromy, které byli všude kolem. Přesně v těhle místech ne. To je snad zákon schválnosti.

Když jsem tam tak na té zemi ležela a přemýšlela jestli ještě žiju a jestli se mi zápěstí ještě víc nezhoršilo a nebo jestli to zápěstí ještě mám, všimla jsem si ho. Všimla jsem si toho plynaře. Vstala jsem ze země a kromě pár odřenin jsem byla v pohodě, proto jsem na nic nečekala a vydala se za ním.

Za mnou se vydala i celá parta a když jsem se připravovala na pořádnou ránu zakřičel. „ STÁT!" Všichni jsme na povel zastavili a čekali co bude dál. On se na nás podíval a spustil. „ Do zmrzlého plynu to se podívejme není to Bluma" řekl a mě podle hlasu bylo jasné o koho se jedná, neboť jeho hlas mi vždy vyvolává husí kůži. Deril.

„ Hele nech toho nebo na tebe pošlu skupinu ČEZ" prskla jsem na něj. „ No jo pořád stejná a stejně vtipná" přibližoval se blíž a blíž až byl u mě. „ Tak ukaž jestli si se zlepšila" řekl a vydal první ránu a přímo do břicha. Já mu to vrátila podřazením nohou a loktem do spánku. Vytvořili jsme si takový pomyslný ring a nehodlali jsme se ani jeden vzdát.

Bojovali jsme jako lvi a já byla ve výhodě, díky za tréninky s Natashou, Deril na mě ale vytáhl nůž se kterým si to namířil přímo pod žebra. „ Vypadá to že jsi se zlepšila, ale já jsem lepší" zašeptal mi do ucha a odhodil mě deset metrů daleko. Tak to nevěřím že si nic nedal.

Steve s Tonym, Samem a Clintem se rozeběhli proti Derilovi. Wanda, Natasha a Peter se vydali ke mně. „ Neboj to bude v pořádku" přiběhla Wanda. „ Ne počkej nejdřív on pak já" řekla jsem. „ To je blbost ty jsi důležitější" odpověděla Natasha.

„ Ne" řekla jsem důrazně až Wanda nadskočila. „ Běžte jim pomoct já tu počkám a nezapomeňte je nepředvídatelnější než se zdá" řekla jsem to prokletě dlouhé slovo na třikrát a holky s objetím odběhli pomoct.

Peter ale u mě zůstal a odmítal odejít. „ Nenechám tě tady samotnou to nejde" odmítal. „ Ale Petere oni tě potřebují já budu tady, navíc celou dobu, celý rok si čekal až tě Tony zase povolá. Teď máš možnost ukázat co v tobě je, tak ji nepromeškej." Zlomil se mi v půlce věty hlas a já musela začít šeptat.

Peter nakonec ustoupil a s políbením na rty taky odběhl.

Sledovala jsem každý jejich i jeho pohyb a jen čekala kdy ho konečně porazí. Bylo jich na něj sedm takže začal rychle prohrávat, když najednou přiběhli hydranti a bylo to. Zajali je, zajali je všechny a já tu jen ležím. Bylo vidět že nikdo nemůže mluvit a tak to bylo na mně. „ Bruci, zelený poplach zajali je" snažila jsem se říct to nahlas aby mě slyšel.

Dlouho se nic neozývalo když se najednou přiřítilo zelené tornádo které tam začalo Deriluv plán trochu víc demolovat.

Už se blížíme ke konci tak jak myslíte že to bude pokračovat.
Joll♥️♥️