Legia ( Avengers)- DOKONČENO

HARRY POTTER A PETER NA STOPĚ

Ráno jsem se vzbudila a koukala na Gamoru ona je vážně hrozně roztomilá. Po pěti minutách koukání na kočku jsem se oblékla. Nasnídala se a vyšla ven.

Rozhodla jsem se zase potkat Chrise a poděkovat mu. Ovšem když jsem vyšla ozval se něco jako rozhlas. Počkat vážně tu mají rozhlas a co dál zvonek. „ Slečna Blum nechť se dostaví do pátého patra do kanceláře agenta Derila" co jsem zase provedla prskla jsem a šla.

Když jsem přišla tentokrát jsem radši zaklepala, bůh ví co jsem udělala. Vešla jsem dovnitř kde Deril měl v ruce tužku a máchal s ní nad hlavou. To si teď jako hraje na Harryho Pottera nebo co ,jestli si na něj hraje tak ať se ještě zavře do kumbálu.

Deril si mě všiml odložil tužku a posadil se. „ Takže Blum jelikož kolují spekulace o tom že se hledáš pustíme tě na dvacet čtyři hodin ven, ale jen s dohledem a tímhle" podal mi náramek a takový ten obojek. Jako vážně to bude hrozně nápadný aspoň že začíná být zima a můžu si vzít šálu, pomyslela jsem ,když mi Deril dával obojek. „ Bude hlídat kde jsi a případně když nebudeš poslouchat ti vlepí uspávací šipku tak bacha na to. Budu ti muset věřit protože tohle neumí odposlouchávat tak ne ,že někomu řekneš co se děje jinak víš co tě čeká a to je jen dvacet procent celého trestu" řekl a při tom mě vyvedl ven a zavřel dveře kanceláře.

Skvělí já nevím kudy kam a on mě tu nechá. Jen jsem to dořekla naběhli na mě dva muži zavázali mi zase oči šátkem. Myslím že ten jeden byl i Bob ale to nevím jistě. Společně jsme nasedli do auta a jeli do NY. Vážně jsou v celku odvážní, jet doslova na pískoviště avengers, to chce odvahu.

Vyhodili mě před barákem a řekli že mám říct že jedu na nějaký uzdravující pobyt ať se nediví. Tím skončila debata a oni odjeli. Já ovšem hned šla pro svoje věci taky jsem se stavila za paní Mclerovou a za Moly. Nechci ,aby o mě měli strach tak jsem to o tom pobytu řekla. Obě to vzali dobře a popřali mi štěstí a brzké uzdravení.

Pak jsem jen chodila ulici a užívala si jako dřív. Když tu do mě vrazil nějaký kluk přišel mi hrozně povědomí jako rodina ,nebo tak něco ale nevím jméno. Když jsme do sebe vrazili nejspíš viděl můj obojek protože mu vyjelo obočí na Mars a odmítalo se vrátit. Rychle jsem si to zakryla šálou a vrátila se zpátky na místo kde mě vyhodili. Před dům.

Ta jejich navigace na mě ,jim nejspíš fungovala protože pro mě za chvilku přijeli a odvezli. Cesta probíhala v trapném tichu a já tudíž zůstala sama se svými myšlenkami a taky šátkem přes oči. Když jsme dojeli vrátila jsem jim jejich hračky a vrátila se do pokoje za Gamorou, která už byla vzhůru a seděla u dveří. Juu ta roztomilá paní na mě čekala to je hezký. Došla jsem k ní a ona se o mě začala lísat. Nevím jak se to Chrisovi povedlo ale vážně se chová jako opravdová.

Ještě jsem si dala sprchu a jelikož už bylo zase sedm hodin večer dala jsem si večeři a pak únavou usnula.

*Peter*
Konečně si mě zase pan Stark zavolal a já se ocitl v New Yorku. Když jsem dorazil pan Stark mě ubytoval a já se pak přivítal s ostatními. Jsou vážně fajn chyběli mi.

Po hodině strávené  s nimi a další hodině strávené na pokoji mi pan Stark řekl že se mám jít projít do ulic New Yorku a že dyžtak mám u sebe Jarvise který mi cestu zpět ukáže.

Vyšel jsem se a nevěděl kudy a tak jsem šel rovně.

Šel jsem ulici když jsem do někoho narazil. No né Luci Carter taková náhoda. Chtěl jsem jí říct ahoj ale jen jsme do sebe vrazili jako kdyby na mě zapoměla.

Během toho co jsme do sebe vrazili se jí trochu rozmotala šála a já si všiml toho obojku. Je to ten typ obojku kteří mají lidi v zajetí aby poslouchali a to znamená jedno. Luci někdo zajal a teď ji něco provádí. Luci odběhla a já se rozhodl to říct ostatním.

Došel jsem zpět i bez Jarvise přeci jen bylo to asi jen tři sta metrů. Došel jsem do vnitř sundal si bundu a šel do obýváku.

Ihned jsem vběhl a způsobil tak infarkt našemu staříkovi emm tedy kapitánovi samozřejmě nejspíš nemá čisté svědomí že se tak leká.

Všichni se otočili s nadějí že začnu ale já nedokázal popadnout dech  ty schody mi po jídle dali zabrat. Nakonec naše trapné ticho prolomil pan Stark „ Co se děje". „ Mám podezření " řekl jsem a uvědomil si že to tak velké halo není . No docela trapas. Ostatní to ale zajímalo a sedli si aby na ne lépe viděli. „ Tak mluv jaké podezření něco o útoku, Hydry?" Pobídla mě Natasha. „ No nejdřív potřebuju vědět jestli znáte Luc ... Legiu" řekl jsem a v duchu děkoval svatým že jsem neřekl její jmeno. „ Jo znám to je ta malá hrdinka s lukem" řekl žárlivě Clint. Všichni se zasmali „ Jen nežárli. A co se s ní stalo " řekl Steve.

„No šel jsem ven a já ji viděla ale na krku měla něco jako obojek s uspávací šipkou nebo šokem. Vypadala dost zmateně a možná si mě ani nepamatovala." Řekl jsem rychle ostatní se zamysleli ale Nat řekla. „ A jak vy se znáte když si z Queensu?" Řekla a přitom zahýbala obočím.„ Asi před týdnem byla v Queensu já seděl zrovna na střeše a pozoroval město ona mě viděla a tak jsme spolu hodili řeč" řekl jsem rychle.

Tak ji další část je tu.
Moc se omlouvám za tu delší pauzu ale nestíhala jsem.
Joll ❤️