„Nejsem v pořádku, jasný?! před týdnem mi před očima zavraždili kamaráda a kvůli mě se vrátil vrah mojí a tvojí matky!"
„Je to i má chyba, rory, použil přece i mou krev,"
„Ale já o tom věděla o tolik dní dopředu a stejně jsem tomu nedokázala zabrán...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
1. 9. 1993
⋆•°·☆·°•⋆
𝖆𝖚𝖗𝖔𝖗𝖆
Probudilo mě, když sebou vlak cukl. Málem bych spadla na zem, kdyby nebylo George, který mě chytil za rameno a vrátil mě zpět do sedu.
„Už jsme v Prasinkách?" Zeptala jsem se zmateně. Když jsem pak ale vyhlédla z okýnka, viděla jsem, že vlak zastavil na mostě.
„Co se děje? Proč jsme zastavily?" Zeptala jsem se ihned. Na mou otázku však odpověď nikdo neměl. Ani jeden z nás nevěděl, pro se Bradavický Express zastavil.
„Spíš proč je tu taková zima," zatřásla se zimou Angelina Johnsonová, která přišla s Georgem a Fredem. Jen jsem se podívala po Hope, která byla v sukni a v tílku, ale nijak si nestěžovala, že ji je zima. Možná to bylo i tím, že byla z poloviny hybrid a její lidské tělo zahřívala její nadpřirozená stránka.
Když mnou projela vlna zimy, nechala jsem aby se mi po těle rozlilo teplo mých ohnivých schopností a přitáhla jsem si tátovu koženou bundu k tělu.
George si přisedl k Angelině, aby ji alespoň trochu zahřál a já jsem se posunula blíž k Fredovi, kterému už byla vidět husí kůže na krku z toho jak mu byla zima. Jemně jsem proto uchopila jeho ruku a poslala jsem mu trochu tepla mými schopnostmi. On mi na to poděkoval jen vděčným úsměvem a proplet si své prsty s těmi mými.
Chvilku se nic nedělo a my jsme jen seděly v tichu. Vystrašeně jsem se otočila ke dveřím, když se pomalu začaly otevírat dveře. Zalapala jsem po dechu, když jsem spatřila kdo, nebo spíš co otevírá dveře našeho kupé. Mozkomor. Bylo to jakoby si ze mě vypařila všechna radost, když vplul do kupé. A pak jsem to uslyšela:
„Black," bylo to šeptání, ale já to slyšela zřetelně, jako kdyby mi to někdo řekl nahlas u ucha. A já v tu chvíli věděla, proč byli ve vlaku do Bradavic. Hledaly mého otce a strýce. Já byla jejich krve, proto byl Mozkomor právě u nás v kupé. Myslel si, že jsem Sirius Black.
Mozkomor se ke mě natáhl a jeho ledové prsty se mi obmotaly kolem zápěstí. Najednou už nepomáhaly ani moje schopnosti, aby mi bylo teplo a já věděla, že jsem v háji, když se ke mě naklonil a já cítila, jak moje duše pomalu opustí mé tělo.
Poslední věc, co jsem slyšela bylo jak všichni v kupé křičí mé jméno, pak už byla jen tma.
