VII.

27 2 0
                                    

Společně s Wandou, Nat i Pepper, která se k nám přidala jsme se začali oblékat a upravovat.

„Tak jdeme." řekla natěšeně Pepper.

Všechny jsme výtahem šli nahoru kde se konala oslava. Vešli jsme dovnitř a všechny oči byli na nás.

„Tati!" zahlédla jsem Scotta a běžela za ním.

Scott se sklonil a když jsme se objímali, tak mě zvedl a začal se točit.

„Mé holčičce už je šestnáct." řekl s úsměvem když mě položil „Všechno nejlepší." položil ruku na moji tvář.

„Děkuju tati." usmála jsem se se slzou v očích, kterou mi táta otřel.

„A tady je ta návštěva." skočil do naší momentky Bucky.

Myslela jsem si že to byl právě Scott, ale z gauče vstal Thor. Vůbec mě neudivilo, že to Bucky řekl takovým nadšeným tónem. Zaraženě jsem stála vedle táty a sledovala jak se Thor blíží.

Thor se zasmál s tím svým smíchem a přišel ke mně „Všechno nejlepší malá čarodějko." obejmul mě.

„Díky Thore," poděkovala jsem „Ale neměl si přijít až za měsíc nebo dva?"

„Cesta se zkrátila potom co mě kontaktoval Tony, že prý máš něco s mým bratrem." zasmál se.

Jen jsem stála před ním a debilně se usmívala. Nic mezi námi velkého nebylo, jen jsme byli zatím docela blízcí přátelé.

„Tak jde se slavit!" zakřičel Tony.

* *

Uběhl týden co byla má oslava narozenin. Thor další den zmizel na Asgard společně s Lokim. Mě nechtěl Tony pustit se rozloučit.

Táta taky odjel domů. Často jsme si spolu volali a tak podobně, ale bylo skvělé ho zase takhle vidět. Chyběl mi.

* *

„Petere pohni!" křičela jsem z chodby. Tentokrát on zdržuje do školy.

„Ježíš. Už jdu." vylezl ze svého pokoje a šel zamnou. Podala jsem mu jeho svačinu, kterou jsem udělala, protože jsem měla dost času „Díky."

Cestou do školy jsme mlčeli, ale to by nebyl Peter kdyby to nakonec nepokazil.

„Takže co Loki?" zeptal se.

„Co by bylo?"

„Asi něco než nic."

„Možná, ale to je teď jedno, ne?" řekla jsem hnusným tónem.

[školu přeskočím, protože upřímně nevím co bych tady měla zrovna teď psát. 😅]

„Uvidíme se zítra." rozloučila jsem se s přáteli. Normálně bych šla ze školy s Peterem, ale někam si šel s MJ, takže jsem aspoň mohla přemýšlet po cestě do Toweru.

Cestu jsem vzala delší cestou a dneska jsem měla i odpolední, takže se začalo stmívat. Zahla jsem do jedné z uličky, kde nechodilo moc lidí. Předemnou se ze stínu objevili dva muži a tak jsem se rozhodla vrátit, ale když jsem se otočila byli tam další.

Chtěla jsem utéct nebo udělat portál, ale kdybych ho udělala prozradila bych se. Než jsem beztak ale mohla něco udělat někdo mě praštil do hlavy a já spadla do bezvědomí.

Mischief || ff Loki LaufeysonKde žijí příběhy. Začni objevovat