Média=Mike :O :33(Lukas Rieger)
Dneska jsme jeli s našima k babičce. Arghh jak já nesnáším, když jezdíme k babičce, protože mě vykrmuje. Vždycky, když k ní jedeme, tak řekne, že jsem zase zhubla a že potřebuju přibrat. Arghhh. No tak jsme vyjeli brzy ráno, protože babička bydlela daleko.Naštěstí! "Mami a jak dlouho tam budeme?" usměji se falešně, protože nemám vůbec náladu."No, hele nevím, ale asi po obědě pojedeme domů" naopak mamka se na mě usmála nejspíš upřímně. "No, tak mě bude vykrmovat jenom dopoledne" zavtípkuju a mamka se na mě jenom nechápavě podívá. Dokonce i táta. Najednou se mamka ozve"Ha ha ha, nedělej vtípky jo?! Babička je stará a když vidí tebe, tak si řekne jestli nemáš hlad a je neslušnost odmítnout". Nakonec na mě mrkne mamka a balí potřebné věci. Jak pro nás, tak pro babičku. Já jsem si šla sbalit taky pár věcí.Vyjeli jsme. Nasadila jsem sluchátka a pustila si tam moje písničky. Protože jsem byla jedináček, tak jsem si lehla-sedla na přes zadní sedadla a přehodila přes sebe deku, když v tom můj taťka prudce zastavil a já kdybych neměla pás asi bych sletěla ze sedadel.No díky bohu za pásy."Co se děje?" mamka se začala smát když mi odpovídala."No táta trošičku spášuje, jsme si všimli že ležíš tak.." nenechala jsem to ani mamku doříct a dořekla jsem to za ní."Jo takže jste si ze mě udělali srandu jo super. HAHAHAHA" řekla jsem sarkasticky, ale začala jsem se smát taky."Jsme tady" zakřičel táta a já poskočila. No tak jsme u babičky, že bych napsala Mikovi? řekla jsem si pro sebe a začala vytahovat svůj telefon.
Já:Čau Miku máš čas? že by jsme zašli ven jsem právě u babičky když tak sraz na hřišti?:DDD
Mike:Čau Ashley jasný že jo takže na hřišti za 5 min čáu:DDD
Já:Čau budu tam:D
Zamkla jsem telefon a řekla si sama pro sebe."No tak super aspoň nemusím se bavit s babičkou a poslouchat, že jsem hubená."..."Mami, jdu ven s Mikem do oběda jsem zpátky, když tak tady můžeme zůstat déle" když jsem to řekla usmála jsem se jak debil.Tentokrát upřímně. "Jo, můžeš jít, ale pojď pozdravit aspoň babičku" mamka se usmála a popostrčila mě k babičce."Ahoj babi, ráda bych se s tebou bavila, ale na hřišti na mě čeká Mike, takže se uvidíme později ahoj" řekla jsem a babička se na mě divně podívala a pak se začala zase usmívat"Jistě drahoušku, Mike se po tobě už dlouho ptal, kdy zase přijedeš tak rychle utíkej". No tak jak babička řekla, tak to taky bylo. Ne, že bych ji poslechla, ale už jsem měla zpoždění a babička nebydlí kousek od hřiště, tak na mě bude už dlouho čekat. "Miku, promiň, ale babička, znáš to" udýchaně jsem to ze sebe vyhrkla a opřela se celá udýchaná o kolena. "Jo znám, aspoň, že jsi tu" řekl Mike pobaveně, když se s úsměvem na mě podíval.Mike byl můj kamarád od dětství a já ho měla strašně moc ráda. I když ho miluji, tak nic nedávám znát a tvářím se jako nejlepší kamarády.Dřív jsme se i líbali a to jenom kvůli tomu, že mě to Mike učil. Zkušený.(V čem, že?:DDDDD) Byla jsem po dlouhé době strašně moc šťastná.Bylo to úžasný ho vidět po dlouhé době. Ale byla tam jeden háček. Kdo je tam ten vzadu, co se na nás celou dobu pobaveně díval.Odkašlal si. Asi aby na sebe upozornil. "Jo, promiň tohle je Denis". ukázal Mike na toho celkem hezkého kluka."Ahoj Denny, já jsem Ashley", nějak jsme se zakecali a já potom musela jít, a když jsem to řekla klukům, tak odpověděl jenom Denny."Půjdu tě doprovodit, mám stejnou cestu" řekl a já si uvědomila, že ho asi znám. "Jo, děkuju" když jsem to dořekla vyrazili jsme.Najednou se zastavil a vtáhl mě do takové tmavé uličky. "Ashley, dlouho jsme se neviděli" byl nadržený a já si vzpomněla, byl to nejlepší kamarád ...
Takže další část, předem se chci omluvit že jsem dlouho nepsala ale neměla jsem náladu, je to taková kratší ale teď mám něco na práci a tak nemůžu psát u další části ahoj!:)
ČTEŠ
Přežiju?!
Novela JuvenilJmenuji se Ashley Keer. Je mi 16 let a Chodím zatím na základní školu v Londýně.Mám celkem dost kamarádů, ale nebaví se se mnou moc,prozatím by to stačilo:)