Hermiona:
Ráno mě probudil budík. Ginny už byla na nohou což mě překvapilo, protože ji většinou budím já. "Mio dělej jdi se upravit a náš holčičí den může začít" prohlásila sebejistě. První 3 dny máme totiž volno. Teda na tenhle den s Ginny jsem se hrozně těšila. Vždy je sranda a s Ginn si to vždy naramně užijeme. Vykonala jsem tedy svou každodenní ranní rutinu, oblékla si bílé džíny s černým tílkem a modrým svetrem. Pak jsme se rozloučili s Herrym a Ronem, protože jsme chtěli být dnes s Ginn tedy spolu a udělat si ten holčičí den. Poté jsme odešli na snídani.
----------------------------
Draco:
Pán zla nás dnes všechny svolal kvůli své dceři proto jsem vstal šel jsem si vyčistil zuby, oblékl se a šel jsem se rychle nasnídat. Když jsem vycházel z velké síně kde bylo skoro prázdno tak do mě někdo vrazil. No jasně kdo jinej mohl jsem si typnout že to bude Grangerová. "Grangerová ty mě musíš milovat" pronesl jsem s lehkým úsměvem na tváři a odešel. Měl jsem už fakt na spěch takže jsem nemohl čekat na její odpověď.
Hermiona:
Vyprávěla jsem Ginn vtipné historky z prázdnin a nekoukala úplně na cestu. Ginn koukala na mě jak to vyprávim no a protože jsem to já tak jsem opět někoho srazila. No jistě sám Zmijozelský princ Draco Malfoy. "Grangerová ty mě musíš milovat" řekl mi s pobavením na tváři když jsme oba na stejno vstali. Já se ani nestihla nadechnout a on už byl pryč. Bylo jasné že spěchá tak jsme se jen s Ginny zasmáli nad tím co se právě stalo. Pak jsme se posadili ke stolu a začli snídat. Po snídani jsme vyrazily do prasinek.
----------------------------------
V Malfoy Manor
Pán zla:
"Draco posaď se, tak teď jsme všichni." Začal "jak už víte tak jsem našel svojí dceru, už vím kdo to je a hodlám jí to oznámit. Mé dceři se do teď říkalo mudlovská šmejdka ale to se ovšem teď změní. Chodí samozřejmě do Bradavic a chci aby bydlela se mnou, ale jelikož doma skoro vůbec nejsem a nechci aby tam byla sama přál bych si Luciusi aby bydlela tady v našem sídle. Také totiž chci aby se přidala k nám." Podíval se na Luciuse "jistě můj pane to není žádný problém" "výborně" odpověděl Voldemort. "Pane a mohu se zeptat kdo to je" "to se všichni brzo dozvíte" řekl nakonec k tématu jeho dcera. Začal jsem přemýšlet o tom kdo by to mohl být, jen jsem seděl a začal poslouchal, protože mluvil opět o hlavním tématu. A to o smrti Pottra a o válce na Bradavice.
------------------------------
V Bradavicích
Draco:
Vrátil jsem se akorát na oběd tudíž jsem na něj hned šel měl jsem docela hlad. Ale furt jsem přemýšlel která by mohla být jeho dcerou. Je to jasné, určitě bude čarovat a chodit sem do školy. No doufám že to bude někdo normální aby to nezpůsobilo rozruch a ta holka to neměla ještě těší, a taky někdo schopný a inteligentní když už bude bydlet u nás. Taky nepotřebuju aby ve škole věděli že jsem Smrtijed. Sice nechtěně, násilím ale stejně. Už takhle si to někteří myslí, ale nemusí to mít ověřený, minimálně do války. Po chvíli přemýšlení jsem začal obědvat a zrovna v tu chvíli ke mě přiběhla Pansy. "Dobrou chuť Dráčku" pronesla a já mysle že ji snad zabiju " Parkinsonová kolikrát jsem ti říkal, že mi nemáš říkat Dráčku" řekl jsem jí přísným hlasem a podíval se na ní vražedným pohledem. Ona se na mě jen omluvně podívala. Otočil jsem se zpět k talíři a pokračoval v jídle. Dnes jsem pak strávil už na hradě.
Den rychle utíkal a večer se rychle dostavil. Za 10 minut je večeře tak už vyrazím do velké síně.
------------------------------
V prasinkách
Hermiona:
" Ginn já mám hlad nepůjdeme se ještě před návratem najíst a dát si máslový ležák ke třem košťatům?" "Tak jo" tak jsme po plném dni zábavy vyrazily ke třem košťatům. Objednali jsme si jídlo a máslový ležák "dobrou chuť" popřála mi Ginn "tobě taky" odpověděla jsem jí a pustili jsme se obě do jídla, když v tom do hospody vkročili dva muži v černém a posadili se naproti nám. Tělem mi projel mráz. Neustále se na nás dívali. S Ginn jsme se na sebe podívali taktéž jen na náznak že bychom měli vypadnout a vrátit se rychle do Bradavic. Čím déle se na nás koukali jsme se začínali bát a byli nervózní ale nedali jsme to na sobě znát. Zvedli jsme se tedy zaplatili a odebrali se ke dveřím ti dva muži v černém takté vstali a následovaly nás takže nám oboum bylo jasné že jdu zřejmě po nás a proto jakmile jsme vyšli ze dveří jsme si vzali do rukou hůlky a začali utíkat směrem do Bradavic. Neměli jsme ale vůbec šanci začali po nás hned vrhat kouzla a kletby a my jsme se jen těžko vyhýbali zaběhli jsme do nějaké uličky abychom se jim schovali což se nám nepovedlo. Najednou se před námi objevily další dva muži v černém a než jsme se stihli otočit a odrazit kouzlo tak mě trefili.
Ginn:
Když jsme zabjehli do uličky objevili se před námi další dva muži a nestihli jsme odrazit kouzlo, které na nás bylo vyslané. Jeden z těch můžu hermionu trefil "nééé" zařval jsem se slzami v očích když se Mia skácela k zemi. " ty idiote chtěl jí živou" zařval jeden z těch můžu a všichni najednou zmizeli. Doběhla jsem pro pomoc a když dorazil Brumbál společně s ním a Herm jsme se přemístili do Bradavic k madam Pomfreové (nevím jak se to píše). Brumbál mě poslal do nebelvírské věže to oznámit Herrymu a Ronovy.
Tak tu máme další kapitolu ano vým je to po hodně dlouhé době ale dva týdny jsem nebyla doma a neměla jsem čas na psaní. Každopádně jsem konečně dopsala tento rozdělený koncept. Tak snad se bude líbit. Začínám také chodit do školy, takže nevím zdali se mi povede vydávat kapitoly nějak pravidelně a často tak doufám že budete trpěliví. Vaše bláto.
ČTEŠ
Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]
RandomBez Tebe Mé Srdce Nežije Někdy stačí tak málo aby jsme změnili názor či stranu. Nenávist, zklamání či láska, ale i radost a úspěch jsou silnými bojovníky. Stane se toho ještě hodně ale nikdo neví co. Někdo by nečekal zrovna to co se stát má. Ale co...