Hermiona:
Všichni sedí ve velkém sále zatím co je Brumbál vítá zpět po Vánocích. Jsou tu všichni usměvavý a spokojení. No tedy Draco nevypadá moc spokojeně ale co vím tak nemá
ve zvyku se před většinou lidí usmívat. Ovšem mě moc do smíchu není, mám takový divný pocit jako kdyby jsem věděla že se něco stane ale nevěděla co. Notak klid Hermiona je to jen pocit nic víc. Najednou se na stolech objevilo jídlo já se podívala na Draca a on na mě usmála jsem se na něj a nandala si jídlo na talíř.Po obědě jsem si v pokoji pustila písničky z rádia a vybalila jsem si ještě zbytek věcí. Jen co jsem zavřela skříň tak na okno začla ťukat sova s dopisem. Příšerně sem se lekla ale hned mi bylo jasný od koho dopis je. Je od Draca tahle sova je totiž jeho je krásná. Otevřela jsem okno aby mohla vletět dovnitř, posadila se na opěradlo židle, dala ji něco dobrého na zobání a převzala si od ní dopis, zavřela okno, sedla si na postel a otevřela dopis
Ahoj Herm doufám že jsem tě nevyrušil ze čtení nějaké knihy. Každopádně jsem si říkal jestli se nechceš vidět. Chyběla jsi mi, mohli by jsme si pokecat. Na obědě mi připadalo že nad něčím dumáš. Kdybys to chtěla probrat tak můžem. Ale chtěl bych tě prostě jen tak vidět. Dej vědět co nejdřív. D.M.
To je ale drzoun. Já mu dám. Prej jestli mě nevyrušil ze čtení nějaké knihy. Musela jsem se fakt smát. Vzala jsem pergamen a inkoust a odpověděla mu na dopis který jsem mu pak poslala zpátky po jeho sově, která počkala než dostane odpověď kterou má doručit zpět.
Draco:
Ležím na posteli a čekám než má sova přiletí zpátky když v tom do pokoje vtrhne Pansy " Draco jdem ven pojď taky" " tak za prvé KLEPEJ a za druhé do tý zemi venku nejdu." " tak já se pak za tebou stavím až přijdem?" " proč jako" " no já nevím aby jsme si pokecali co Vánoce a tak" " Vánoce normální " " proč si tak protivnej " " Pansy dej mi pokoj" a tak odešla a konečně přiletěla moje sova i s dopisem. Otevřel jsem ho a přečetl
Ahoj DRACOUŠI žádnou knihu momentálně nečtu ale jednu jsem ti přivezla tak ti ji aspoň dám. Je o mezilidských vztazích na školách, rodin, v páru a ve společnosti. Myslím že přesně něco takové ho se ti bude hodit. ;) Tak za 15 minut ve třetím patře jak jsi mě tenkrát v noci zatáhl za ten roh. Knihomolka.
Musel jsem se smát. To čtení knihy mi fakt vrátila ale to jsem čekal. Každopádně jsem si vzal mikinu a vyrazil.
Herm už tam čekala ( H / D ).
"Ahoj Herm" "Ahoj Draco " objala mě a já jí. Vlezli jsme do jedné nepoužívané místnost. Herm si sedla na stůl a já před ní obráceně na židli takže jsem měl opěradlo židle před sebou a opřel si o něj ruce pak vytáhla nějakou knihu a podala mi jí " tak tady je ta kniha" pozvedl jsem jedno obočí " ty jsi to myslela vážně?" " samozřejmě nebo proč jsi si myslel že žertuju" chvíli se na sebe jen koukali a bylo ticho dokud se Hermiona nezačala smát " jasně že jsem si dělala srandu " a smála se dál " Hermiono " usmál se na ní vstal a začal jí lechtat " ne Draco to lechtá" a oba se dál smáli " přestaň " a tak Draco přestal sedl si zpět na židli a furt se oba smáli. " no ta kniha je pro tebe ale na jiný téma" " aha a o čem tedy je?" " je o famfrpálu a nejrůznějších slavných osobností. Myslím že by se ti to mohlo líbit " " to si piš že se mi to bude líbit. Děkuju " usmál jsem se na ní a ona na mě.Dlouho jsme si povídali dokud nás nevyrušil ruch na chodbě "Draco ?" Dívala se na mě lehce vyděšeně " Klid, pojď " chytl jsem jí za ruku a vyplížily se ven z učebny. Opatrně jsem nahlédl za roh kdo tam je. Byl to Snape s Brumbálem. " Brumbále mi to té dívce musíme říct, nemůžeš dělat jako že nic. Dřív či později jí stejně bude voldemort chtít. Bude o svoji dceru bojovat." " nesmí se to dozvědět né teď" " A to jako proč?" " Severusi moc dobře znáš předpovězené proroctví " " bože to tomu fakt věříte? ta magie je zaniklá milióny let Brumbále " šli chodbou a byly už u schodů po kterých pak sešli takže už sme je neslyšeli. Jen jsem se na Herm podíval a začlo mi to v hlavě jet na plný otáčky to si jako Brumbál myslí že Hermiona je ta osoba která má vrátit tu starou magii zpět. Pokud by tomu tak bylo tak by Voldemord udělal cokoliv aby se mu Herm 100% poddala " Draco?" " jo " " nepůjdeme už?" " jo jasně pojď " " nevíš o jaké magii a proroctví to Brumbál mluvil?" bože ona to fakt nezná ale já já ji to nemůžu říct teď ne to nejde sakra proč zrovna ona musí bejt JEHO dcera. Chudák Hermiona tohle ji zničí až se to dozví" no dřív tu existovala nějaká vzácná magie" " jo to vím, četla jsem o ni snad milionkrát ale je zašlá " " hele Hermiono budeš se divit ale to vím taky" oba se začli potichu smát aby je nikdo neslyšel. šli zpátky na koleje a byly už u schodů " tak se uvidíme na večeři " " jasně " " tak pa" " ahoj " pustil její ruku a jejich cesty se rozdělily
Hermiona:
Zavřela jsem dveře od pokoje a nikde nikdo všichni jsou určitě venku a valí se ve sněhu. Sedla jsem si na postel když my přišel onen dopis " teď jsme se s dracem rozloučili a už mi píše " usmívala jsem se ale když jsem si od sovy dopis brala všimla si že tohle není jeho sova. Otevřela jsem ho a skácela jsem se na postel v totálním šoku. Slzy mi tekli že by i jezero naplnily " to není možné " brečela jsem dál........
Tak je tu po delší době další kapitola. Tak co myslíte že v tom dopise bylo napsané? Bláto
ČTEŠ
Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]
RandomBez Tebe Mé Srdce Nežije Někdy stačí tak málo aby jsme změnili názor či stranu. Nenávist, zklamání či láska, ale i radost a úspěch jsou silnými bojovníky. Stane se toho ještě hodně ale nikdo neví co. Někdo by nečekal zrovna to co se stát má. Ale co...