Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]

Tomuto se říká DŮVĚRA?

Je hluboká,chladná, temná noc. Les je tmavý, nebezpečný, strašidelný. Měsíc je přesně kulatý, je úplněk a jeho světlo proniká tmavě modrými a černými mraky, které visí na rozbouřené obloze. Zvuk silného vychru se rozlehlá po celém lese. Listy šustí a padají i s některými stromy. Je mi velká zima. Běžím lesem. Běžím hodně rychle. Snažím se uniknout. Zakopnu. Vše je stracené. Co teď? Co bude dál? Konec. Už nic. Temnota.

Probudila se Hermiona. Zrychleně dýchala. Byla ještě noc, pomalu se sice už rozednívalo. Ale jako kdyby slunce nemělo vyjít. Stále bylo šero. Nesnášela když se jí zdály špatné sny nikdy to nevěstilo nic dobrého ale tenhle byl přímo otřesnej. Rozhodla se že se půjde projít po hradě aby to trochu rozdýchala a taky popřemýšlet co ten sen mohl znamenat. Potichu vstala z postele vzala si mikinu a vykradla se ven z ložnice z nebelvírské věže. Šla směrem na astronomickou věž. Ten výhled z ní do širý dáli milovala. Tentokrát ale přišla ve špatnou dobu a viděla a slyšela něco co asi neměla. Když přicházela viděla Snapa s Dracem jak si o něčem povídají. " Pán zla bude chtít výsledky co nejdřív". Tím Snape ukončil jejich debatu a odešel. Chvíli jsem čekala co bude dělat Draco. A když si sednul na studenou zem tak těžce a zhrouceně. On Draco Malfoy. Ten den začíná fakt příšerně říkala jsem si v duchu a rozhodla se že za ním půjdu (Hermiona, Draco)

" Draco?" Prudce zvedl hlavu a pak jen vydechl a hlavu opět sklonil. Šla jsem blíž k němu "můžu?" ukázala jsem vedle něj

"No prosim no" " co potřebuješ?"
" proč si myslí že něco potřebuju"
" tak jinak, proč si přišla "
" původně dostat z hlavy dnešní strašný sen a zamyslet se nad ním co by mohl znamenat jestli vůbec něco znamená a nebo jestli to byl jen sen"
"Myslíš že by to mohla být předtucha ?"
"Doufám že ne"
"A řekneš mi co se ti zdálo "
" teď ne, protože si na řadě ty"
" jako s čím "
"Třeba co tu děláš "
"To ti říct nemůžu "
" a to jako proč já sem ti řekla víc než normálně, v podstatě si to neuvědomuješ, dost ti důvěřuju tak důvěřuj i ty mně sakra" byla trochu rozčílená
" sluší ti to když se rozčiluješ"
" takže mě to sluší jo? hele neodbíhej od tématu "
" zřejmě se mi nepovede to neřešit"
" emmmm počkat zamyslím se emmmmm ne" lehce se zasmál a já sním
" jediný co ti řeknu je že ti to říct nemůžu, protože by se ti ověřila ta neověřená informace o mém účinkování jako smrtij......."
" ale právě jsi mi to potvrdil víš to "
" říkám že je to to jediný co ti řeknu a myslím že momentálně ti důvěřuju víc než ty mně takže doufám že jsem neudělal chybu"
Pouze se usmála na náznak toho že ji může důvěřovat a že jeho tajemství zůstane pod pokličkou zavřený i na dále
"Vezmu to zkráceně. Zdálo se mi že v noci ve tmě ve větru za úplňku utíkám lesem, zakopnu a pak nevím."
" nevíš co je dál?"
"Nevím prostě pak už je jen černo"
" A před kým utíkáš?"
" no to taky nevím "
"Zajmavej sen"
" myslíš že by mohl něco znamenat?"
" podle mě to byla jen taková reakce na tu nehodu časem to podle mě přejde "
Pak jen oba mlčeli a nastalo ticho které prolomily až sluneční paprsky které se odráželi na zemi před nimi
"asi by jsme měli jit"
" to jo" zvedl se ze země a podal ji ruku. Vstala i ona a chystal se odejít ale na moment ho ještě zastavila
" aaaa Draco?"
" no"
" nooo" sklonila na vteřinu zrak k zemi a pak zas na něj. Natáhla k němu ruku
"Mír?" Podal ji též roku
" Mír " lehce se usmál
" měj se" a pak odešel
" jo ty taky " a šla směrem do své komnaty. Stihla to jen tak tak když zrovna vycházela a ostatním teprv zvolil budík a tak si ani nevšimli že tu nějakou dobu nebyla. Oblékla se z tepláků a mikiny do něčeho civilnějšího, vykonala svou ranní rutinu a vydala se svými kamarády na snídani. Celou dobu si však promítala tu chvíli kdy ji Draco dobrovolně podal ruku a potvrdil tak klidné "vztahy" mezi nimi. Tedy alespoň na nějaký čas.

Takže všichni kdo jste to dočetli až sem děkuju a doufám že vás to aspoň trochu baví.
Tahle kapitola bude o něco kratší ale pokusím se vydat v co nejbližší době další. Mějte se krásně a skládejte básně. Vaše bláto