Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]

Kde jsi má milovaná?

Došel jsem do knihovny. Celou ji prošel ale nebyla tam ani noha. "sakra vždyť říkala že tu na mě počká - možná potřebovala na záchod - počkám tu na ní"
Čekal jsem 2 minuty, 5 minut, 10 minut, 15 minut ale Hermiona nikde
Rozběhl jsem se na dívčí záchody jenže tam taky nebyla. Tak jo teď mám opravdu strach řekla že počká v knihovně nešla by jen tak někam jinam sakra Hermiono kde jsi prosím ukaž se. Nikde jsem ji ale nenacházel. Šel jsem tedy zpět za Snapem ani jsem nezaklepal a vtrhnul tam "Snape" zakřičel jsem vyděšeně hned vstal z pohovky "co je Draco, no konečně co jste tak dlouho dělali, kde je?"
"Snape ona v té knihovně není čekal jsem tam na ni čtvrt hodiny ale nepřišla na záchodech taky není jakoby se po ní slehla zem" ukapla mi právě slza? "Draco... - řekl s vykulenýma očima - Draco ty ji miluješ?" Kurva " Snape já - fakt jsem brečel? - miluju ji no já za to nemůžu tak to prostě přišlo je hrozně fajn"
"Klid najdeme ji, pojď " vyšli jsme z komnaty a začli prohledávat celý hrad ale nikde jsme ji nenašli
" počkat ještě 3 patro"
" Draco proč bytem chodila "
" nikdo tam nechodí je tam klid může tam být sama navíc no.." "no......?"
" párkrát jsme se tam sešli " vydal se tam. Vedl jsem ho prvně do té místnosti kde jsme se scházeli. Otevřeli jsme dveře a já nevěřil svým očím Hermiona ležela na zemi ubrečená a nemohoucí zatím co jí Ronald weasly odjížděl?
" Hermiono" rozběhl jsem se a Ronalda odhodil pryč několikrát jsem mu vrazil pěstí a pak se přesunul k plakající Hermioně. Snape čapl Ronalda
" pak přijďte " podíval se na mě a pak s Weaslym odešel. Herm plakala vzal jsem si ji do náručí opřel se s ní o zeď. Shrnul sem ji sukni zpátky abych ji zakryl a dal ji svoji mikinu. Objal jsem ji a ona si položila hlavu na moje rameno a schoulila se ke mě do co nejmenšího klubíčka, celá se třásla " ššššššš už jsem tady, držím tě neboj už se tě nedotkne je pryč jsme tu my dva sami spolu princezno už je to dobrý si v bezpečí " hladil jsem ji po vlaskách a snažil se jí uklidnit asi po půl hodině usnula, vzal jsem ji do náruče a vyrazil s ní ke Snapovi jelikož brát ji na ošetřovnu zatím nebudu aby tu seděla na studený zemi akorát nastydne a mezi lidi teď jít fakt nemůže. Došel jsem ke Snepovi vešel dovnitř a podíval se na něj " pojď polož ji ke mě do postele." Odnesl jsem ji do pokoje položil na postel a přikryl peřinou. Sedl jsem si k ní na kraj postele a Snape stál před postelí " Snape měla by ji prohlídnout doktorka"
" já vím Draco neboj zajistím to prohledne ji až bude vzhůru, teď ji nech trochu spát "
" jistě já.... můžu tu být sní?"
" jasně že jo já jdu informovat Brumbála " a tak Snape odešel a já zůstal s Herm sám, bylo mi jí líto. Já jí teď prostě nemůžu říct že její otec je Vooldemord nemůžu jí tímhle teď přitěžovat ááá bože já sem takový debil jak sem mohl něco takového dopustit.....

___________________________

( Brumbál / Snape )
"Brumbále "
" Severusi, co se děje? "
" máme tu znásilnění "
"COŽE kdo, koho?"
"Ronald Weasly slečnu Hermionu Grangerovou. Stalo se to asi před hodinou nahoře v 3 patře. Slečna Grangerová teď leží u mě, je u ní Draco."
" Draco? Severusi nepřijde ti, že ti dva se začali nějak kamarádit a naopak mi přijde že s Ronem a Herrym se Hermiona už vůbec nebaví "
" je to tak Brumbále "
"Nemůžu tomu uvěřit... Ron... zrovna on a své nejlepší kamarádce"
"Brumbále nemyslím si že jsou kamarádi štěkají na sebe jak dva psi, co s tím uděláš? "
" no budu muset pozvat rodiče obou dvou, tohle je až na vyloučení budeme to muset vyřešit a slečna Grangerová musí na ošetřovnu "
" Brumbále bylo to pro ni určitě trauma já si nejsem jistý že je na tohle připravená a hlavně si myslím že by neměla být dále v Nebelvíru"
" dobře tedy tak půjde hold na jinou kolej přesunu ji tedy asi do ..."
" Přesuň ji do zmijozelu "
" Severusi zbláznil ses ? "
" Proč ? "
" Taky na sebe budou jak psi... "
" Já ji ohlídám. Hermiona se teď hodně baví s Dracem, Brumbále má ji rád jestli mě chápeš.... taky ji pohlídá aby se jí nic nestalo o tom jsem přesvědčen a s kamarády Draca se taky dobře bavila, já si myslím že ji tam bude dobře, Draco ji kdyžtak pomůže a já si to též ohlídám a taky se to bude hodit, víš proč..."
" vím, no dobře Severusi, máš to mít, zítra to oznámím, ale nejdřív s ní chvi mluvit. Bylo by fajn kdyby přišla"
" Zítra už snad bude schopná, můžeš se ji zeptat zda souhlasí a pak to ohlásit, dám ji dohromady "
" Dobře tedy tak zatím "
" Zatím Brumbále "
Severus odešel a mířil přímo do svého kabinetu, když vešel dovnitř Draco ležel u něho v posteli vedle Hermiony " to snad není pravda " pozasmál se. Zhasl světlo, zavřel dveře a šel ke svému psacímu stolu. Asi po půl hodině co opravil zbytek domácích úkolů od studentů vytáhl ze své skříňky skleničku a kvalitní whisky, nalil si do skleničky, whisky zavřel a uklidil zpět do skříňky. Přešel se skleničkou k oknu a rozhlížel se po okolí. Už byla tma a jediné světlo v místnosti bylo od krbu kde praskalo dříví v ohni a od jedné malé lampičky v rohu místnosti. Koukal z okna jako to bývalo jeho zvykem. Chladná a tajemná noc už přicházela. Moc dobře věděl že je to znamení. Věděl že nastanou kruté chvíle. "Možná právě Hermionu bych na to měl připravit. Takhle je úplně bezmocná, bude potřebovat umět se postavit nepříteli. Možná určitě"

DALŠÍ DEN

Z pohledu Severuse:

Bylo 5 ráno, probral jsem se na mém gauči kde jsem včera usnul, krb byl vyhasnutý a místnost byla chladná. Nebylo to ale nic na co bych nebyl zvyklý. Vstal jsem a nakoukl do pokoje, oba ještě spali. Upravil jsem se v koupelně pak jsem ve svém pokoji potichu vzal čisté oblečení a v jiné místnosti se převlékl, bylo skoro 7, za půl hodiny končí snídaně. Vešel jsem do pokoje a vzbudil je "Draco, Hermiono " začali se probouzet " vstávejte za chvíli končí snídaně"
" Snape promiň já tu usnul"
" To je dobrý Draco" ten už seděl ale Hermiona dál spala
" Herm tak vstavej musíme na snídani" probírala se a tak jsme ji pomohli do sedu a opřeli ji o zeď
" auu " odechla si a měla zavřené oči "herm co tě bolí "
" Draco - otevřela oči trochu překvapeně že je s ním, pak se její pohled stočil na mě - pane profesore" toto znělo ještě víc překvapeně
"Hermiono klid, pamatuješ si co se včera stalo"
" pane profesore na to se nedá zapomenout " tato věta však už byla velmi těžká a zlomená jako její hlas
" Klid Hermiono Draco tě vzal zatím sem no a usnul tu s tebou to je vše "
"Aha"
" Herm " řekl Draco tak starostlivě, tuhle jeho stránku moc neznám, chová se tak k jediné osobě. Tou je jeho matka ale očividně tu je i osoba druhá.....
"Draco " Hermiona stále mluvila těžkým hlasem a každé slovo pro ní bylo náročné
" co všechno tě bolí? " tenhle Dracův strach mě vážně překvapoval
" neboj se řekni to musíme to vědět"
" mě bolí všechno "
" Hermiono bude tě muset vyšetřit doktorka aby jsme měli jistotu že je vše v pořádku ale hlavně klid "
" COŽE to nezvládnu "
" neboj se zvládneš to hlavně klid teď, víš co, Draco jdi na snídani a vem něco s sebou i Herm, až se najíš tak přijď, běž" podíval se na Herm
" to je dobrý Drcao, klidně běž "
"dobře hned jsem zpátky " Draco odešel.......
"Hermiono já teď zavolám Brumbála, musíme si promluvit"
" dobře..........

Máme tu konečně další kapitolku, snad se vám líbila. Vaše bláto