Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]

Pokec s profesorem Snapem

( před hodinou)
Pán zla:

" tak milí přátelé má dcera dostala můj dopis což znamená že už brzy zjistí a myslím že už to ví že je adoptovaná. S jejími rodiči si promluvím jelikož jí chci zpět. Dnes večer a Narciso byl bych rád kdyby jsi šla se mnou." " jistě můj pane" " Výborně. Nemůžu se dočkat až se k nám připojí. S radostí vám můžu oznámit že mou dcerou není nikdo jiný než jedna z nejchytřejších kouzelníků své doby. Hermiona Grangerová z Nebelvíru. Poněkud zvlášťní že není ve zmijozelu ale doufám že jednou půjde v mých stopách. Budete jí oslovovat má paní a jestli jenom jednou uslyším něco křivého tak se ta daná osoba nedožije následující minuty"

( přítomnost)
Severus:

" Grangerová " bože proč zrovna ona? Tohle bude ještě zajímavý. V noci nás Pán zla zavolal. Odešel jsem z komnaty na Malfoy Manor. Svolal opravdu všechny tedy až na Draca. Ten se léčí ze zranění. Oznámil nám kdo je jeho dcera a jaké má plány. Tohle bude ještě zajímavý. No jsem zvědav co na to slečna Grangerová. Úplně si nemyslím že se k němu bude chtít přidat nebo nastěhovat. Navíc je tu to proroctví. Né že bych tomu nějak věřil ale něco na tom bude.

Přišel jsem do komnaty. Bylo asi 2 ráno. Lehl jsem si do postele a další hodinu jen ležel než jsem došel k tomu že dnes už asi neusnu. " ta Grangerová mi leží v hlavě i žaludku " . Vstal jsem že se půjdu podívat zda se nějaký student nepotuluje po hradě. Jsou 3 ráno a to není úplně doba kdy by mohl někdo lítat po chodbách. Prošel jsem celý hrad ale na nikoho nenarazil až když jsem viděl z okna osobu sedící na lavičce.

( H/S)
" slečno Grangerová " " Dobré ráno pane profesore " " jsou 4 ráno co tu proboha děláte " " nemohu spát " sedl jsem si na lavičku a koukal do obzoru " často se vám to stává " " co máte na mysli" " že nemůžete spát " " aha no poslední dobou" " a důvod " " důvod?" " slečno Grangerová vy jste úplně mimo. Důvod. Proč nemůžete spát " " to je složitější " " já nejsem zas tak blbý abych to nepochopil" " tak jsem to nemyslela. Nejsem schopna o tom s někým mluvit " " tak to zkuste semnou se přeci nedá mluvit takže s nikým v podstatě o tom mluvit nebudete" " jak jste přišel na to že se s vámi nedá mluvit " " já vím o všem co mezi zdmi tohoto hradu koluje" " taky jste Smrtijed " pdzvedl jsem obočí. tato věta mě opravdu zarazila. " taky jste Smrtijed?" " teď jste zase mimo vy" Jen jsem seděl a byl zticha snažící se pochopit co myslela větou taky Smrtijed . Sakra jak to ví. Co to....
" nad čím dumáte, jestli se můžu zeptat" " proč si myslíte že nad něčím dumám" " notak vidím, tak zeptejte se mě na tu otázku kterou máte na jazyku" " ta vaše domněnka že jsem Smrtijed... " " je nepravdivá?" " proč si to myslíte " " dala jsem si jedna a jedna do hromady" " A to" " no řekněme že já s Dracem jsme........ nevím jak to říct řekněme že jsme si jednu noc povídali a tak nějak jsme si toho hodně řekli. Bylo to tu noc co jste mu řekl že pán zla očekává výsledky nebo co jste to vlastně řekl. " " vy jste nás slyšela" " jenom tuhle větu " " takže jste opět nebyla po večerce na své koleji" jen se na mě podívala a pak pohled zas stočila rovně před sebe " slečno Grangerová tohle se nikdo nesmí dozvědět! Tak proč nemůže tedy spát" " ještě ste na to nezapomněl" " ne" " nechci se o tom bavit " " pomůžu vám Hermiono, ale musíte mi říct co se stalo" " nikdo mi nepomůže " " notak zkuste to" " jsem adoptovaná " takže je to pravda je to JEHO dcera " a kdo je tedy váš otec? Nebo matka " dodal jsem rychle. Musím uznat že si umí dát věci dohromady " to nevím, což mě trápí, nevím co očekávat a za druhý jsem mým adoptivním rodičům nestála ani za to aby mi to řekli. Těžko se mi s tímhle usíná" " to chápu, ale třeba se báli že kdyby vám to řekli tak o vás přijdou " " jo to asi dává smysl, ale řekněte mi jinou věc. Řekl jste že o tom že jsem byla po večerce mimo svojí kolej si promluvíme později. Co si o tom promluvit teď stáhnete mi body nebo dostanu i trest? " " ani jedno " " to myslíte jako vážně " " ano myslím. Nebudu vás trestat za to že jste pomohla Dracovi přece " pousmála se " jak je Dracovi? " " dobře, už ho dnes uvidíte v plné síle" "tak to jsem ráda. já tedy už půjdu. Nashle Pane profesore. " " nashledanou slečno Grangerová a.... no... držte se" " děkuji no a víte.... vlastně se s vámi mluvit dá docela dobře. Nashledanou"  pousmála se a odešla a já se vydal do své komnaty.

Tak tu máme první kulaté číslo této knížky snad se kapitola líbí. Vaše bláto