Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]

Pokec

V:
Blížil se konec hodiny a ač Hermiona vždy dbala na výuku dnes už se nemohla dočkat konce. Těšila se, protože se domluvili s Dracem že si pokecají v soukromí. Zřejmě proto posledních 6 minut civěla do hodin a odpočítávala už jen poslední 2 minuty do konce. " nudím vás slečno Grangerová? " "eeeee.... omlouvám se pane profesore." Měli zrovna druhou hodinu lektvarů a psali zadaný úkol " máte už napsaný úkol? " " ano tady je" a podala mu dva svitky pergamenu " alespoň že tak" pronesl už jen a ukončil hodinu. Zabalila si věci a šla na oběd.

Po obědě hraje Herry a Ron zápas se Zmijozelem a slíbila Herrymu, Ronovi a tajně i Dracovi že se přijde podívat. To že se jde ale podívat na Zmijozelskýho prince nebo snad že mezi těmito dvoumi, pro ostatní nepřáteli, je jakýsi vztah který se dá nazvat třeba jako kamarádství nikdo jiný než oni dva samotní samozřejmě neví. I když oni sami neví jaký mezi sebou vlastně mají
" vtah" Proto taky jaksi nefandila Dracovi slovy ale úsměvem, o kterém však nikdo neví že je určen právě Zmijozelskému blonďákovi.

Zápas skončil a vyhrál Nebelvír o pouhých deset bodů. " byli jste skvělí kluci, oba dva" šla ze zápasu se svými dvoumi nejlepšími kamarády z Nebelvíru a ostatními do společenský místnosti ve věži oslavit úspěch nebelvírského družstva. Byla to zábava, ale najednou Rona políbila ta barbína Levandule ano Hermionu zamrzelo ani nevěděla proč a proto hned odešla a Herry který stál vedle ní to pochopil a vydal se hned za ní ale ona ho zastavila se slovy " chci být sama" a tak se vrátil za svým kamarádem. A byl rád že si Ron našel holku tedy spíš ona jeho, ale chápal  jak je Herm.

----

Hermiona/Draco:
( Hermiona , Draco )

Seděla pod studenýma schodama schovaná a koukala z okna kolem ní létali formulky. Plakala. " Herm proč tu proboha sedíš na tý studený zemi?" Došel ze schodů dolů k Hermioně Draco" ty pláčeš?" Díval se na její obličej  zkrze její padající vlasy do obličeje a přisednul si vedle ní " ne nepláču"  řekla s falešným úsměvem " Notak, co se stalo" " to kvůli Ronovi "  řekla a z oka se jí vykutálela neposedná slza " kvůli němu je zbytečné se trápit a ta holka ti nesahá ani po kotníky" "viděl si je?" " jo na chodbě " " jsou přece lepší kluci než je on,  nestojí ti za pláč,  takž se koukej usmát. Je mi smutno když se takhle trápíš"  tihle slova Herm pomohlo, Draco ji pomohl " máš  pravdu nestojí mi za pláč" řekla a usmála se na Draca tentokrát ale né falešným úsměvem ale tak upřímným a čistým a krásným, tím který Draco tak obdivoval a samozřejmě když se usmívala ona tak i on " vlastně ho stejně nemiluju spíš to bylo překvapující a máš opět pravdu existují lepší kluci než je on  hodně kluků je lepší než on ale ten nejlepší sedí teď, tady, vedle mě na studené zemi" řekla, usmála se, vstala a zvedla Draca, který se na ni usmál. Šli ven kde si povídali o hodně věcí dokud se nezačalo stmívá a nebyl čas večeře. Na kterou přišli chvíli po sobě domluvili se že se k sobě budou chovat na oko zle aby nikdo nezjistil že se přátelí prozatím to tak chtějí.

---------------------------

Opět kratší kapitola no to jsem celá já. Byla spíše z pohledu vypravěče a dost o jednom tématu nebo jak to nazvat,ale ty, který příběh baví a čtou ho, mám v plánu už to trochu rozjed aby vás to bavilo tak snad se mi to v dalších kapitolách podaří  a bude se líbit. Zatím na viděnou a užívejte státní svátek. Bláto