Dramione a Pán Zla | BTMSN [Píše se]

Vánoce

Blíží se Vánoce a proto mají všichni už volno a odjíždí dnes domů. Dokonce i Harry jede na Vánoce ze školy. Vždy byl tady ale tento rok jede k Weasleyovým.

VE ZMIJOZELSKÉM SKLEPENÍ:

(H/D)
"Baf" skočila mu ze zadu na záda.
"Hermiono" řekl lehce vyděšeně s úsměvem s Herm na zádech.
"Draco" řekla jeho jméno a oba se zasmáli.
" ty si fakt neuvěřitelné ve dne v poledne jdeš do Zmijozelskýho sklepení a.......... tak počkat jak jsi se sem dostala vůbec?" Zasmála se " no představ si že jsem Pansy krásně poprosila aby mi to heslo prozradila " " COŽE?, to to ti to jako řekla?" Herm se jen zasmála
" ne, jasně že neřekla. Slyšela jsem to heslo asi před hodinou když sem šla" smála se dál
" umíš si - smích- představit že mě mudlorozené Hermioně Grangerové z Nebelvíru bude Pansy Parkinsonová s úžasně čístou krví ze Zmijozelu říkat heslo od Zmijozelských komnat. No ta představa...... i když ty slavný Draco Malfoy s též dokonale čistou krví se semnou kamarádíš takže.... to kdyby mi někdo ještě před měsícem řekl tak ho pošlu ke svatému Mundungusovi jestli mu nahráblo" pořád se smála a Draco s ní jak to hermiona řekla a podala, a ta představa :D. Momentálně se spolu skvěle nasmáli.
" každopádně jsem tě přišla pozvat na řekněme velmi zajímavě speciální procházku, řekněme "
" ŘEKNĚME ?"
" EHM" odkašlala si aby to vypadalo dramatičtěji a Draco se zasmál
" No přišla jsem tě pozvat spíše na let s koštětem. No a rozhodně si myslím a doporučuji ti mě neodmítat, protože už další toto pozvání nemusíš dostat." Droco se trochu zarazil a hned se starostlivě zeptal
" Herm co se stalo"
" co by se mělo dít? "
" no víme oba moc dobře že se bojíš létat ať už na koštěti nebo třeba na Klofanovi" sklopila oči. On k ní přistoupil s otázkou co řekl špatně a pohladil ji po vlasech rukou a ona oči zvedla
" řekl jsem něco blbě "
" ne ty ne, to spíš já. Promiň jen jsem doufala že by ti to mohlo udělat radost ale vlastně chápu že to není nic zábavného lítat semno na koštěti. Promiň už asi půjdu. " v odchodu ji ale samozřejmě zabránil, rukou si ji přitáhl k sobě byl opřený o opěradlo pohovky a Herm držel kolem pasu. velice rád se s ní proletí. Každou chvíli kterou s ní může strávit s ní velice rád stráví.
" co blbneš, proč si myslíš že bych se s tebou nechtěl proletět? Udělalo mi to obrovskou radost ani nevíš jakou jen jsem se bál protože vím že se bojíš létat tak promiň. Vím že to vyznělo blbě. Omlouvám se"
" vždyť za nic nemůžeš, neomlouvej se mi není za co. Já jen chtěla jsem ti udělat radost a mělo to být i s překvapením takový předčasný dárek k Vánocům "
" A udělala jsi mi radost rád se s tebou proletím ale nemusíš to dělat kvůli mě chápu jestli se bojíš, takovou oběť si od tebe ani nezasloužím. " usmála se na něj
" vždyť jsme se usmířily už jsem to že jsme se k sobě chovali hnusně hodila dávno za hlavu. " navzájem se usmáli jeden na druhého
" tak za 20 minut u Černého jezera? " " Tak jo "" jo a koště vezmu" usmála se na něho ještě jednou a odešla ze sklepení

---------------

Hermiona:

Kráčela chodbami hradu do nebelvírské věže. Přišla do pokoje a převlékla si sukni za černé džíny. Nechala si modrý svetr, vzala si bundu a odešla směr černé jezero. Problém se objevil ale hned jak sešla ze schodů do společenský místností
" Hermiono ty někam jdeš? Nezapomněla jsi že máme jít k Hagridovi že ne? " optal se jí její brýlatý kamarád. Sakra Hermiono ty si ale úplně blbá, jak jsem na to jen mohla zapomenout. SAKRA. No to jsem zvědavá co teď budeš dělat, jsi v háji. Bože Hermiono. " nene jasně že jsem nezapomněla vždyť právě jsem za hagridem chtěla jít tak šup vemte si bundy ať můžem jít " řekla trochu nervózně ale ničeho si nevšimli.
" Klid Herm vždyť máme spoustu času " usmál se na ní její zrzavý kamarád a poté co dořekl tuto větu se společně s Harrym vydali do pokoje pro bundu. No Hermiono tos tomu dala opravdu korunku. Zapomněla jsi nato že máš jít s Herrym a Ronem k Hagridovi, lžeš jim o tom že jsi na to nezapomněla i když zapomněla, domluvila jsi si místo toho sraz s nejmenovaným blonďákem na který ani nedorazíš, protože jdeš k Hagridovi . Bože Hermiono. Já jsem fakt nemožná. Z jejího přemýšlení a proklínání sama sebe ji vyrušili její kamarádi kteří se asi po 5 minutách konečně uráčily přijít " tak můžem jít Mio" " na tak jdem " řekla lehce ostřeji a rychle vyrazila na chodbu rychlým krokem k Hagridovi. Oni dva se na sebe jen podívali a vyrazily rychle za ní

U HAGRIDA

" tak tady máte čaj " " díky Hagride " řekli zborově " Hermiono je ti něco vypadáš nervózně " optat se jí Hagrid " jsem v pořádku." Tak jo nejsem v pořádku za 7 minut mám být u Černého jezera. Odtuď to trvá k jezeru 10 minut, když poběžím stihnu to za 5 ale jak se mám asi vymluvit během 2 minut ááá bože Hermiono ty jsi fakt nemožná.

------

DRACO:

Jdu k černému jezeru mám tam být za 7 minut to akorát tak stihnu. Cestou jsem přemýšlel jaké překvapení pro mě asi Herm má.

Došel jsem k jezeru a bylo přesně 11 hodin dopoledne. Přišel jsem naprosto přesně ale Herm sem nikde neviděl. Sedl jsem si na lavičku a řekl si že chvíli počkám. Očividně i Herm chodí pozdě. Musel jsem se nad tím pousmát. No a tak jsem prostě jen seděl a čekal ale byl jsem víc a víc nervózní když minuty zpoždění rostly a rostly. Počkám do půl a když neprijde tak se pak půjdu po ní podívat.

Hermiona:

Už 20 minut mám být s Dracem. Aaa Hermiono proklínám tě. Bože zachraň mě. " no tak mi už asi půjdeme Hagride" řekl Herry. Jo konečně, no né že bych neměla hagrida ráda ale už fak potřebuju jít. Draco bude pěkně naštvanej a nejspíš už tam ani nebude.
" tak ahoj " rozloučili jsme se a odešli 
" hele kluci já se půjdu projít jo tak běžte zpátky sami" " tak mi pudem s tebou" " ne, nezlobte se ale chci se projít sama, mějte se" " ahoj" odešli a já se rozběhla k jezeru u kterého jsem za pět minut už byla ale Draco nikde.

(Hermiona/Draco)
" SAKRA, HERMIONO PROKLÍNÁM TĚ" nadávala jsem si na hlas a zadejchaná si sedla na lavičku pod velkým stromem. Najednou vedle mě někdo seskočil zřejmě z toho stromu a já nadskočil na ty lavičce a začla ječet. " no tak Hermiono nekřič" přestala jsem ječet jak nějaká histerka a s oddechem se podívala na Draca který se očividně skvěl bavil. " bavíš se dobře Draco" Zeptala jsem se ho podrážděně. On si ke mě sedl na lavičku " hele nebuď podrážděná to spíš já bych měl bejt naštvanej, už jsem si myslel že nepřídeš " " jo já vím, promiň Draco ale zapomněla jsem že jsem měla jít s klukama k Hagridovi tak se nezlob" " takže ti dva - jak je nazvat- kluci - mluvil na oko uraženě - a ta přerostlá obluda ti byly přesnější než já jo? " zvedl hlavu a ruce si založil na hrudník s tváři velice ublíženou. Hermiona se jen zasmála Draco se na ní podíval a začal se smát taky. " promiň a tu přerostlou obludu ti vrátím" omluvila se mu ještě jednou a objala ho a Draco jí ať tenhle pocit nikdy naskočí  říkal si v duchu a v tu chvíli se odtáhli " tak poletíme? " " že se ptáš " Draco si sedl na koště a podal Herm ruku aby si sedla před něj " neboj se, já tě spadnout nenechám " usmál se na ní a ona tedy ruku přijala a nasedla. Draco ji chytl levou rukou kolem pasu a Herm dala ruku na tu jeho aby ji nesundal a druhou se chytla koštěte. Draco se nad tím musel v duchu pousmát a vyletěl výš. Herm mu řekla kam má letět až doletěli na dané místo Hermiona celá štěstím bez sebe okamžitě slezla z koštěte a draco se tentokrát slyšitelně zasmál " No co já se prostě bojím no" " já vím " usmál se na ní a ona na něho a dal ji spadlý pramen vlasů za ucho. Hermiona vytáhla z kapsy deku a piknikový koš. Hůlkou uvedla obě věci do původní velikosti, rozložila deku na travnatou rovinku pod krásné obrovské stromy a z koše vyndala připravené dobroty. " pojď si sednout Draco" a tak se posadili na deku vedle ní " Hermiono tos dělala jen kvůli mě?" " vadí " " ne jasně že ne je to úžasný " usmála se a jen tak si povídali, jedli skvělé sušenky no tedy spíš Hermiona jedla Draco se spíše cpal. " sou dobrý?"
" vy-ni-ka-jí-cí " vyhláskoval ji to po slabikách a usmál se. " to jsem ráda " a též se usmála. Chvíli jen tak leželi a pozorovali mraky. " Draco?" " Hermiono?" Zasmála se " no chtěla jsem ti dát ještě dárek k Vánocům takže tady je " podala mu krabici zabalenou v balícím papíře aon si dárek vzal a usmál se " tenhle je pro tebe" a podal ji krabičku převázanou mašlí. Domluvili se že si to otevřou až na Štědrý den a tak jen opět pozorovali oblohu která už nebyla tak čistá " Herm je to tu skvělý, byl bych tu celý hodiny ale myslím že by jsme se měli vrátit, asi bude bouřka " " asi určitě " zvedli se vše zabalili a doletěli zpět, před hradem se rozloučili a šli na své koleje. Stihli to akorát protože se přihnal pořádný slejvák. Odpoledne pak nastoupily do Bradavického expresu a odjeli domů na Vánoce.

Tak a hotovo je tu další kapitola a to snad zatím nejdelší z tohoto příběhu. Taky mi dala docela zabrat 1 585 slov. Doufám že se líbí.
Vaše bláto.