Chci je jednou poznat! (POBERTI + HP FF)

10 - Tajemná komnata

Vyšli z ředitelny. Harry se vydal za Brumbálem do umývárny a Hermiona pokračovala do společenky.

Když došli do umývárny, podíval se Brumbál na Harryho. Ten předstoupil před umyvadlo a zasoustředil se na malinkého hada. Zavzpomínal na to, co řekl minule a vydal ze sebe zvláštní syčivý zvuk. Nic. Harry se podíval na Brumbála.

,,Zkus to ještě jednou." řekl Brumbál klidně.

Harry se znovu zasoustředil. Tentokrát byl zvuk přesvědčivější. A vskutku. Pod umyvadlem se otevřel vstup do do komnaty.

,,Výborně Harry, výborně." pochválil ho nadšeně Brumbál.

Posunul Harryho trochu stranou a začal si vstup prohlížet. Po chvíli se opět obrátil na Harryho.

,,Tak jdeme na to. Musím tě upozornit Harry, že jakmile otevřeš i druhý vstup, hned poběžíš zpátky, využiješ fénixe a počkáš na mě tady." nařídil.

Harry přikývl. Poté přišel k Brumbálovi, který ho chytl za ruku a za chvíli už skočili dolů. Když přistáli, vydali se mlčky směrem ke druhému vstupu pro baziliška. Bylo to tu úplně stejné, jako když tu byl Harry s Ronem. Jediné, co chybělo, byla svlečená baziliškova kůže.

Po chvíli chůze konečně dorazili k cíli. Tajemné dveře, které měli na stranách malé hady.

,,Teď je to znovu na tobě." řekl s úsměvem Brumbál. 

Harry se zase zasoustředil. Vzpomínal na to, co tenkrát řekl. Po chvíli ze sebe vydal syčivý zvuk. Tentokrát se to Harrymu povedlo napoprvé. Malinký had začal obíhat kolem dveří a když byl u konce, otevřeli se.

V tu chvíli odstrčil Brumbál Harryho stranou a zavolal. ,,Běž!"

Nemusel ho pobízet dvakrát. Harry utíkal jako o závod. Za sebou slyšel jen syčivé zvuky a hroucení kamenů.

Potom ho ale zničehonic něco prudce zasáhlo do zad. Harry se svalil na zem. Podíval se opatrně směrem, kterým ho něco zasáhlo. Nic. Nejspíš nějaký šutr, který přiletěl. Harry si sáhl na místo, kde ho šutr uhodil. Krvácel a ztrácel strašně moc krve. 

Začal panikařit. Musel něco rychle vymyslet. Zkusit nějaké léčivé zaklínadlo se neodvažoval, přeci jenom s tím neměl takové zkušenosti a mohlo by se klidně stát, že by třeba skončil vejpůl. Rozhodl se tedy alespoň vyčarovat kapesník, který si na ráně přidrží a počká na Brumbála. Jak dlouho mu asi tak může trvat, vyřídit jednoho baziliška?

Harry tam čekal už docela dlouho. Ztrácel víc a víc krve. Jediný, co si přál bylo, aby se Brumbál co nejdříve vrátil. Mohl ještě zkusit dorazit za fénixem a vyléčit se. Nevěděl však, jak daleko je a jestli tam vůbec je. Navíc si byl jistý, že moc daleko by nedošel. Nezbývalo mu nic jiného než dál čekat na Brumbála.

Když se pořád nikdo neobjevoval začal už pomalu omdlévat. Pod ním byla obrovská louže krve a on byl úplně bílý. Po chvíli, kdy se stále nikdo neobjevil, Harry omdlel.

***

,,Dobře, ale jen na chvíli." řekl ženský hlas.

,,Stále se neprobudil?" zeptal se muž.

,,Ne." odpověděla žena.

Muž přešel k posteli, na které ležel chlapec.

,,Dostane se z toho?" zeptal se  nervózně muž.

,,Samozřejmě. Ztratil sice spoustu krve, ale dala jsem mu něco na povzbuzení."

,,Aspoň, že tak." oddechl si muž.