- 20. kapitola -

384 14 0
                                    

Tomáš staví před budovou okresního soudu a znovu si čte papír, který chce hodit do schránky oné budovy. 

Dělá dobře? 

Určitě! Je si tím jistý. 

Ale obavy má, ta mrcha dokáže být přesvědčivá.

U vchodu do budovy se na chvíli zastaví a pozoruje impozantní vzhled pocházející z 2. poloviny 18. století. 

Rychle vhodí papír do schránky a jede pryč. 

Modlí se, ať to vyjde.

- Lau POV - 

Sedím oblečená na svém bývalém lůžku a čekám na svůj odvoz.  

Strávila jsem zde skoro čtyři dny při vědomí na tekuté stravě. 

Nebyla a stále nejsem schopna pozřít jediný sousto. I pít mi dělá problémy. 

Nevím kde budu. 

Ta žena, co se prohlásila za moji matku se tady už neukázala. Naopak Tom a Dan tady byly skoro furt. 

Nesnažili se mi připomenout, co se dělo před tím. Nevím jestli to je dobré, nebo špatné znamení, ale mám blbé tušení. 

Něco se mi nelíbí. Jako bych měla někde v hlavě hlas a ten mi říkal, že se děje něco hodně špatného. 

Dveře do mého pokoje se otevřu a v nich stojí žena - má matka - a nějaký neznámý muž. 

Nevím proč ji nemůžu nazvat maminkou, matičkou, nebo mamuškou... Prostě to nejde, něco ve mě mi to zakazuje. 

Ten chlap mi vezme tašku a žena mě vezme za ruku. 

Dojdeme před vchod a nasedneme do staré Felicie. 

Koukám z okýnka a snažím se vzpomenout ....


IG - tacobell967


SAVE MEKde žijí příběhy. Začni objevovat