V tu chvíli se k nám přiřítil Harry, který mě odtrhl od Louise a následně mu dal pěstí. Louis sebou škubl a dal si hlavou o skříňku. Harry k němu přistoupil ještě blíž a dával mu jednu pěstí za druhou. Louis jenom stál a nechal se bít.
„Harolde přestaň!“ tahala jsem ho od něj. Byl k nezastavení. Jako kdyby byl v transu. Nikdy jsem ho takového neviděla. V tu chvíli jsem měla z něho strach.
„Sakra přestaň!“ křičela jsem na něj. V tu chvíli se to stalo. Harry se ke mně otočil a dal mi facku.
Nebyla jsem schopná slova. Stáli jsme naproti sobě a hleděli si do očí. Jenomže z těch mých se pomalu začaly kutálet slzy. S odporem v očích jsem se na něj naposledy podívala, setřela si slzy a odešla pryč. Harry se mě snažil zadržet, ale vyškubla jsem se mu pokaždé z jeho sevření.
„Nesahej na mě!“ sykla jsem nepříjemně.
„Nechtěl jsem tě uhodit!“ zařval.
„Ale udělal jsi to kurva!“ zařvala jsem pro změnu naštvaná já.
Celá chodba sledovala, co se bude dít dál. Všimla jsem si, že to dokonce někdo natáčel.
„Nemáte nic jiného na práci než sledovat cizí problémy?“ zařvala jsem přes chodbu a utekla na dívčí záchody.
Třískla jsem dveřmi a přesunula se k umyvadlu, které mělo nad sebou zrcadlo. Položila jsem si tašku na zem. Opřela se o umyvadlo a zadívala se na sebe do zrcadla. Měla jsem červené oči. Pustila jsem si vodu a opláchla si obličej. Sice se mi rozmazal celý make-up, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Prostě jsem ho ze sebe celý smyla. Utřela jsem si obličej ubrousky, zvedla tašku ze země, kterou jsem si tam předtím položila a zalezla si na poslední záchod. Tašku jsem opět položila na zem a prkýnko jsem dala dolu, abych si na něj mohla sednout. Opřela jsem si hlavu o záchod a zadívala se na dveře, které byly pokreslené a popsané různými obrázky a nápisy. Na tenhle záchod se sem chodím pokaždé ulejt se Zaynem. Máme tady taky několik malůvek, tedy spíš Zayn. On je ten, který umí malovat. Já tady mám aspoň nějaký nápis, aby se neřeklo. Při prohlížení všech těch věcí si vždycky vybavím všechny ty naše strávené chvilky tady. Zayn byl vždycky ten, který seděl na míse a já ta, která seděla na něm.
Nikdy nezapomenu na náš první zátah. Šli jsme zrovna do třídy, kde jsme měli mít hodinu biologie. Do třídy jsme ani nedošli, protože když jsme šli kolem dámských záchodů, tak mě Zayn vzal za ruku a rychle mě strčil dovnitř. Prvně jsem nechápala, o co mu jde. Po nějaké té chvilce jsem vůbec neprotestovala, protože to bylo rozhodně lepší než být na biologii.
Z přemýšlení mě vytrhlo zaklepání na dveře.
„Zayne prosím odejdi. Chci být sama.“ věděla jsem, že je to on.
Nikdo jiný by na ty dveře neklepal a prostě by sem vtrhl.
„Otevři ty dveře Kirst. Nechtěj, abych je vyrazil.“ vyhrožoval.
S povzdychem jsem se zvedla a odemkla dveře. Posadila jsem se opět na záchodovou mísu a čekala, než otevře ty blbé dveře.
„Věděl jsem, že budeš tady.“ usmíval se.
„Kde jinde bych byla?“ uchechtla jsem se, ovšem potom se mi nahrnuly slzy do očí.
„Vyser se na to zlato.“ zamkl kabinku, zvedl mě z mísy a objal mě.
„Nic jsem mu neudělala Zayne a on mi dá facku před čtvrtkou školy.“ odtáhla jsem se od něj a opřela se o dveře kabinky.
Zayn se ale posadil na mísu a strhl si mě k němu na klín.
„Pamatuješ si co jsem ti říkal, když jsme kreslil támhle ten obrázek?“ ukázal na malůvku uprostřed dveří na které bylo uslzené přeškrtlé oko.
„Pamatuju. Nikdy nebreč kvůli někomu, kdo může za slzy, které ti rozmazaly make-up.“ zasmála jsem se.
„Tak vidíš.“
„Jenomže ty jsi s ním nebyl včera večer. Měl výbuch vzteku a fakt jsem z něho měla docela nahnáno. Netušila jsem ale, že by byl schopný mi vážně dát facku. A teď mi jí dal a před tolika lidmi.“
„Na jednu stranu se mu nedivím. Jeho nejlepší kamarád mu dělá do holky, políbí jí a navíc jsi s ním tenkrát spala, to mu asi taky moc nepomáhá. Já vím, že je to minulost, ale furt je to Kirsty čerstvé a on o něj jako o kamaráda prostě přišel. Já být na Harryho místě, tak rozbiju taky. To jsme prostě mi chlapi.“
„Jste moc komplikovaný.“ povzdychla jsem si
„To už k nám prostě patří, zvykej si.“ zasmál se.
