Bus Stop [Dramione CZ]

2.

Následující ráno bylo zataženo a Hermiona měla na sobě teplý svetr. Její teta ji s ní donutila hrát karty. Řekla, že kdyby měli jen další dva hráče, mohli by si založit vlastní pokerový klub. Teta jí laskavě poděkovala za návštěvu, dala jí mokrý, mladkavý polibek na čelo a poslala ji na cestu.

Poté, co si Hermiona přestala otírat zbytky rtěnky z obočí, pokračovala po chodníku na autobusovou zastávku. Čekala tam celé dvě minuty, když si všimla, jak někdo přichází po chodníku z opačného směru.

„Znovu ahoj," pozdravila Hermiona bez nadšení.

„Taky tě zdravím, Grangerová," řekl Malfoy. Houpal deštníkem v ruce. K jejímu překvapení ho otevřel a postavil se vedle ní, takže byli oba pod ním.

„Víš, že neprší, že?" Zeptala se.

Pokrčil rameny av očích se mu zablesklo. „Myslel jsem si, že je to naše malá tradice," vysvětlil tím nejzábavnějším hlasem, jaký od něj kdy slyšel.

„Nemůžeš mít tradici po jediném dni," namítla, i když cítila, jak se jí koutky úst přitahují malým úsměvem.

Zakroutil hlavou. „Proč určitě můžeš. Každá tradice začíná poprvé. Jde jen o to ji udržet, "vysvětlil a mrkl na ni.

Hermiona pozvedla obočí. „Kdo jsi a co jsi udělal s Dracem Malfoyem?"

Smál se. „Grangerová, Grangerová, Grangerová ... dej mi pokoj."

Hermiona protočila očima. „Co tedy děláš na tomto londýnském směru?"

Zvažoval odpověď. „Moc ne. Většinou jen stojím, držím deštník a mluvím s tebou. "

„To jsem nemyslela," řekla a lehce ho praštila do paže.

Povzdechl si. „Jestli to musíš vědět, půjdu do práce."

"Práce?" zeptala se.

Kývl. „Tento autobus mě vysazuje nedaleko od Děravého kotle. Odtud můžu jít dál. "

Hermiona zvedla nos. „Ale proč jsi tady vůbec?" Zeptala se.

Ušklíbl se. „Předpokládám, že jsi nikdy nebyla tou uličkou vedle obchodu s obuví?" Zavrtěla hlavou. „Náměstí je rozčarováno mudly mezi dvěma tamějšími obchody. Je úžasné, jak si nevšimnou něčeho, co je široké půl kilometru."

Hermiona se nadechla. „Vaše nemovitost je široká půl kilometru?"

„A patnáct hluboké," dodal.

„Fif - uprostřed mudlovského Londýna?" Zeptala se užasle.

Kývl. „Je pravda, že panství bylo postaveno dříve, než byla část města industrializována," dodal.

„Tak mi řekni," zeptala se po přestávce, „proč bys měl pracovat, když jsi tak extrémně bohatý, jak bys rád navrhoval?"

Ušklíbl se a zvedl nohavici, aby odhalil svůj kovový prsten. „PO mě nutí," vysvětlil. „Musím mít práci, jinak to pro mě bude Azzy."

„Ach," odpověděla nejistě.

„Vím, že toužíš vědět," řekl.

„Vědět co?"

„Chcete vědět, co jsem udělal," odpovím. „Chcete vědět, proč mám podmínečného propuštění?"

Zavrtěla hlavou. „Když tě znám, myslím, že nelze hádat."

„Znáš mě? Asi si myslíš, že je to kvůli tomu, co se stalo v šestém ročníku, že? "Zeptal se lhostejně a přendal svůj deštník na druhou ruku.