Bus Stop [Dramione CZ]

7.

Hermionina teta ji brzy propustila, poplácala ji po zádech a prostrčila dveřmi, než je zamkla, takže nebylo možné se zdržovat.  Hermiona začínala mít pochybnosti, že je ta žena dokonce mírně nemocná.  Podle toho, co dokázala říct, byla Hattie chytřejší než ona, ne že by Hermiona byla přesně to, co by se dalo nazvat génius.

Kráčela po chodníku a vítr jí šlehal vlasy sem a tam. Před ní na zastávce stál Malfoy, naštěstí sám, nad hlavou mu mával deštník.  „Dobré ráno," pozdravil, když se přiblížila.  Měl problém držet se rukojeti deštníku, vítr to chtěl vzít na projížďku.

„Dobré ráno," pozdravila a zaujala své obvyklé místo vedle něj.

„Jak to jde?"  zeptal se a nyní druhou rukou objal deštník.

Hermiona pokrčila rameny.  „Není to špatné, co?"

„Bylo by lepší, kdyby tenhle zatracený vítr přestal tryskat," poznamenal.

Hermiona se nemohla ubránit úšklebku nad jeho dilematem.  „Ty ubohý chlapče."

Teď byl na řadě Malfoy, aby se ušklíbl, když sáhl jednou rukou do svého trenčkotu a sňal krajkový bílý slunečník s růžovými stužkami.  „Pro tebe," řekl.

Hermiona se mírně zamračila.  „Slunečník?"  zeptala se a vzala mu to.

„Slunečník," potvrdil.  „Z latiny, tedy pod sluncem."

Hermiona pozvedla obočí.  „Právě jsi to vymyslel, že?"

Nezávazně pokrčil rameny.  „Otevři to a připoj se k zábavě."  Trochu pevněji sevřel deštník.

Hermiona začala otevírat, ale odmlčela se.  „Co když to odfoukne?"

„Pak to budeš muset pronásledovat pět bloků," odpověděl.

Hermiona si těžce povzdechla a otevřela slunečník.  Kvůli krajce to ve větru tolik nechytilo, jak by rozbitá plachta nefungovala tak dobře jako celek.  Když byla otevřená, byla ještě hezčí, než byla předtím, a Hermiona našla vzor zobrazující dámu Šalotku.  „Je to opravdu krásné," pochválila, zvedla ji nad hlavu a s jistými potížemi na ni zavěsila.

„Věřím, že poděkování je na místě," připomněl Malfoy.

Hermiona se usmála.  "Děkuju."

Usmál se.  „Nemáš zač. Teď vypadáš jako Mary Poppins."

Hermiona zvedla jedno obočí.  „A jak víš o Mary Poppinsové? Určitě jsi ten film neviděl."

Malfoy se štěkavě zasmál.  „Land sake, no. Knihu jsem četl."

Hermiona se zamračila.  „V knize nebyla vůbec atraktivní."

Malfoy se škádlivě usmál.  "Ano, já vím."

Hermiona na něj vyvalila oči.  „Měla v knize vůbec slunečník? Už si to úplně nepamatuji."

Pokrčil rameny.  „Já také ne. Ale na obálce byla fotka, na které jeden držela."

Nyní se Hermiona usmála.  „Ta fotka byla pravděpodobně z filmu. Nevadí mi, že mě srovnávají s Julie Andrewsovou."

„Víš, že nemám tušení, kdo to je?"

Hermiona přikývla.  „Mimochodem, mýlíš se v latině. Para pochází z parare, což znamená připravit se nebo se odrazit, a sole znamená slunce."

„Ano, ano?"  zeptal se.

Hermiona pokrčila rameny.  „Jen jsem si myslel, že bys to měl vědět."