The Fuc*ing Fa*e World

xii. Noc a testy na nic

Zbytek noci jsem zabíjel popíjením už rozdělané láhve portského a sledováním 13 reasons why, kde mi bylo vážně líto Claye. Do seriálů, filmů či knížek jsem dost magor, jen mám problém dodělávat rozdělaný věci. Stal jsem se tedy obětí rozkoukaných sérií a nedočtených knih u kterých se snad nikdy nedozvím jak jejich příběh skončí. Kéž by i můj život zůstal rozečten jako kniha a zastavil se jako stránky, které nikdo nechce obracet dál. Na druhou stranu mi přišlo, jako by se to stalo a můj život ztroskotal na místě z kterého se nejde pohnout. Možná právě čekám na tu osobu, která nahlédne do dalších kapitol a prozradí mi několik spoilerů jak žít.

S těmito myšlenkami, které ničily můj mozek, který byl nucen přemýšlet nad tím, kým vlastně jsem, začal jsem vyplňovat random testy na internetu o sebepoznání. Občas je jen ze srandy a s pohrdáním vyplňuju, abych se mohl smát náhodně vygenerovaný odpovědi.

Nerozhodnost je úděsná věc, nevíte co chcete, ani co jste a ani nevíte jak odpovědět na jednoduché otázky "Ano x Ne".

Test osobnosti: 1. Raději: řešíte nový a komplikovaný problém nebo pracujete na něčem, co jste již dělali dříve.

No... Pravda je že se nerad pouštím do nových věcí, ale kdyby šlo třeba o brigádu v kině a mezi něčím novim asi bych si vybral něco jiného a nového. Prostě záleží na okolnostech, nemůžu prostě a jednoduše odpovědět, to nejde.

4. Máte sklon vybírat si: spíše pečlivě nebo poněkud impulzivně?

Upřímně... Netuším! Prostě jak kdy a co. A taky to záleží na stavu účtu. Připadám si někdy jako bipolár, fakt že jo. Když chci, koupím si tu mikinu, která získala mé srdce během pěti vteřin a když potřebuju kapesníky budu chodit kolem regálu tak dlouho dokud mě odtamtud nevyvedou, asi tak.

Kolem půlnoci už vyplňuju testy doslova na nic, od toho "Jak dobře znáte Undertale" po "V co se proměníte po své smrti". V jednu skončím na Pornhubu a proplouvám mezi nekonečným počtem videí v HD kvalitě. Nevnímaje se má mysl vrátila ke včerejšímu snu, má dlaň uchopila pyj a něžně ho uspokojovala. Má vybíravost se ani tady nedrží zpět a než najdu video, které by naplnilo mé touhy, udělám se. Vzdechy, které ve snu a asi i teď patřili Jamesovi, pohlcoval polštář. Notebook spočinul na zemi a já se propadal do hlubokého spánku.

Probouzím se na budík. Písnička „Silent scream" původně od Ann Blue, přezpívaná Damienem Dawnem, který s ní hodně na textech spolupracuje. Poslední střípky dnešního snu, ve kterém jsem utíkal před gangem, který jsem odposlouchával, abych získal nějakou cenou informaci, se rozplynuly u snídaně. Suchý pečivo sice moc nezasytí ani neuspokojí, ale aspoň máte jistotu, že neumřete na vyhladovění. Pamatuju si, že jako malému se mi moc snů nezdálo a dost jsem si na to všem stěžoval, avšak poslední rok se v mých snech odehrávají tak šílené věci, že by mi snad ani lidi s halucinacemi nevěřili.