My Hero Academia: Two sides

14. Nuda ve stylu Tenshi

Konečně jsem se pořádně vyspala, a co je na tom nejlepší, je sobota hurá. "Tenshi vstávej snídaně! " "Vrrrrrrrrrrr nechci chci spát! "

Hurá ráno a už řvu.

"Nikam nejdu. " V tu chvíli sem vtrhl Shoto, a hádejte co udělal on si dovolil na mě skočit. Natáhl se ke mě fakt blízko. Až to začalo být divný. Začal rudnout asi si to uvědomil až teď, ale neodtáhl se místo toho přilezl blíž. Furt mi koukal do očí. Nic nedělal. "......... aaaaaaaaaa. " Kurňa už jsem se nadechovala abych mu něco řekla a on mě začal lechtat. "P-p-p-přestaň! " Sakra nejde mi mluvit přes to lechtání. "Proč bych měl? " Řekl s tokovým divným podtónem.

Sakra co mu mám říct?
Nevím řeknu první věc co mě napadne.

Zavřu oči a čekám co za blbost že mě vypadne. "Protože mi vadí když se mě dotýkáš. " Fakt to je blbost. "Oh to bolí. "
Podíval se na mě smutným pohledem. "Promiň. Proč ses na mě předtím tak díval a slez ze mě. " "Em to nic a promiň. " Už zase se červená. "Tak a teď alou na snídani. " Ukázal směr východ mého pokoje. "No jó no. "

Nakonec jsem vylezla byť jsem nechtěla.
Natsuo dělal lívance. Za to stalo vylézt.

Hurá zase se nudím.

Co budu dělat?
Nevím.
Už zase nevím.

"Arrrrr" zabořila jsem obličej do polštáře.

Můžu dělat něco co jsem dlouho nedělala, ale co ?

Už vím dlouho jsem nebyla v posilovně.
Jdu.

"Tak jsem převlečená můžu vyrazit. " "Kam jdeš? " Stal tam samozřejmě Shoto, nechci mu to říct. Byl opřený o rám svého pokoje. "Ale nikam. " "Vidím že někam jdeš. A já chci vědět kam. Takže kam jdeš? " "To tě nemusí zajímat. " Už jsem vyrazila že půjdu, ale v to chvíli mě chytl za ruku a táhl do jeho pokoje. "Co si myslíš že děláš?! " "Nikam tě nepustím dokud mi neřekneš kam jdeš. " "A to jako proč. Nejsi moje máma. " "Pochop to mám o tebe strach. No a je to kvůli tomu co ti dělal Endeavor. " Vypadal fakt smutně. Nojóno tak mu to asi řeknu. "Jdu jenom dolů do posilovny a teď mě pusť. " "Aha dobře, ale jdu s tebou. Počkej tu na mě. " "Sem v tvym pokoji myslím že poznáš když odejdu. " Začal si sundávat tričko. "Áaaa počkej vždyť jsem tady! " Otočil se na mě už bez trička. "A to vadí? " Zeptal se mě s tázavým pohledem.

Ježiš ten má svaly.
Áaaa přestaň.
Ale je to pravda.
No jo to je, ale vždyť u něj bydlím.
To neznamená že se ti nemůžou líbit jeho svaly.
Přestaň

"Promiň říkal si něco? " Byla pro mě obtíž se od jeho břicha odtrhnout. "Jestli ti to vadí? Seš v pohodě úplně hoříš. " "Ehm j-jo tak pojď už chci cvičit. " "Tak mužem. "

Už v posilovně:

"A jak chceš cvičit? " "Hmmm můžeme třeba spolu. " "Jo jsem pro. " Hned se postavil do bojové pozice a zaútočil. Samozřejmě mě trefil protože jsem nebyla připravená. "Au hej to bylo zlý. " "Tak se soustřeď. " Zaútočil znovu. Tentokrát jsem vyskočila do vzduchu a nakopla ho. Začala jsem do něj bouchat a kopat. "Víš že to není efektivní. " Teď jsem se naštvala a bouchla ho do ehm rozkroku. "Áaaaa. " "Tohle efektivní bylo. " "A nemáš si začínat. " Shoto si šel na chvíli sednout a já zatím pokračovala. Chvíli jsem boxovala do pytle pak dělala sklapovačky a kliky. Pak jsem cvičila, ale po chvíli mi začalo vadit že se na mě dívá Todoroki. "Nemůžeš se na mě přestat dívat znervózňuje mě to. " "Nechceš si už dát pauzu? " "Ne ani ne. " "Vždyť z tebe teče jak z konve. " "No možná bych si mohla dát pauzu. " "Tak pojď. "

"Můžu se tě zeptat proč na mě pořád koukáš? " "Tu otázku si už kladu nějakou dobu. " "Takže nevíš. " "Ne. "
"Jdem domů? " "Jo. " Podal mi ruku. "Díky, vlastně nechceš něco ukázat? " "Jo klidně. A co to bude? " "Překvapení. "

Chytla jsem mu ruku a šli jsme.

Jejda hrozně se omlouvám, já zapomněla vydávat kapitoly.