My Hero Academia: Two sides

17. To si ze mě děláš prdel ne?

Vyndala jsem si ze skříně mikinu s kapucí, nandala jsem si jí na sebe a vyrazila.
________________________________________

Byla docela tma, ale to mi nevadilo.
Šla jsem do parku a pak si uvědomila že vlastně můžu na to místo kde jsem byla s Todorokim.

Šla jsem tím směrem, docela jsem se těšila. Cítím se tam prostě svá a nikdo mi to nedokáže sebrat. Šla jsem po pískové cestě potom lesem a pak jsem už v dálce viděla mě oblíbené místo.

Přemýšlím že bych tady vlastně mohla přespat.

Podívala jsem se směr okraj skály a viděla jsem tam Todorokiho s nějakou holkou se kterou se líbá.

Jen tak jsem tam stála a koukala na ně. V tu chvíli jsem měla úplně vypatláno. Nemohla jsem se na to přestat dívat, strašně moc mě to bolelo.

"Tenshi. " Podíval se na mě a pak zas na ní, ani nevím kdo to je. "Tenshi já já já ti to vysvětlím. " V tu chvíli se mi změnili všechny emoce. Byla jsem strašně naštvaná. "Není co vysvětlovat! " Zařvala jsem. Chci od něj co nejdál. Vyskočila jsem do vzduchu a ani jsem se neohlédla.

Todoroki pov.

Jsem fakt debil. "Už tě nechci nikdy vidět. Vypadni. " "A-ale. " "Žádný ale a přestaň za mnou dolézat. "

Sakra to se bude špatně vysvětlovat.
Přesně takhle jsem to nechtěl. Proč!? Proč jsem jí neodstrčil. Jsem fakt kokot.

Běžel jsem snad nejrychleji co jsem mohl. Chtěl jsem jí zastavit než udělá nějakou blbost.

Tenshi pov.

Mezitím

Přiletěla jsem domů. Jdu rovnou do pokoje.

Dnes ne.
Dnes to tu nedám.
Asi zdrhnu, ale do školy půjdu.

Začala jsem si balit svoje saky paky a šla jsem.

To mi, ale nestačí potřebuju ze sebe ten vztek nějak dostát.

Začala jsem v mém pokoji házet všechno možné dokuť v mém pokoji nebyl obří bordel.

Potom jsem vylezla oknem.

Todoroki pov.

Přiběhl jsem domů. Ze shora byly slyšet rány. Vyběhl jsem nahóru.

Dneska nějak moc běhám. To se mi nepodobá.

Chvilku jsem poslouchal a zjistil že ty zvuky jsou od Tenshi.

Když jsem ale otevřel dveře, nebyla tam.

Byl jsem unavený, ale chtěl jsem na ní počkat. Třeba se vrátí.

Po chvilce mě moje únava skolila a já s tím nemohl nic dělat.