fate wanted it differently |15+|

část 4

Natali:
-------
Jeli jsme už půl dne a bylo to strašné. Nikdo se celou tu dobu neodvážil něco říct. Emily, Elijah a Katherine jeli v druhém kočáru a ta dívka co seděla vedle Klause mě celou jízdu pozorovala.

Po chvíli jízdy vytáhla pergamen a pečlivě ho studovala. horší už to snad být nemůže. Ale pak se ozvala rána a něco těžkého spadlo na zem.

Pak jsem slyšela jak někdo vystřelil z pistole. Klaus se postavil a chtěl vyjít z kočáru aby se koukl co se stalo.

Ale jenom co se postavil Kočár se převrátil a já vypadla oknem ven a napíchala jsem se na dřevěný plot. Poslední co jsem slyšela byli výstřeli a pak vše bylo černé a bylo ticho.

Klaus:
---------
Když se Kočár převrátil tak jsem si zlomil vaz. Po chvíli jsem se probudil a koukl se kolem sebe. Všude byla krev. Koně byli od krve a kolem mě se kutálela hlava jednoho z kočích.

Vztal jsem z chladné země a koukl jsem se kolem. Elijah u sebe držel Katherinu a na hlavě jí držel kus jejich šatů z kterých odkapávala ktev.

Byla v bezvědomí. Karen seděla opřená o kolo kočáru a v ruce svírala proroctví. Byla při vědomí ale bylo vidět že se jí motá hlava.

Rukou poukázal na stranu kde na dřevěném plotě byla napíchlá Natali. Doběhl jsem k ní a všude byla spusta krve.  Cítil jsem jak se mi tvář změnila a z dásní se mi prořezávaly tesáky.

Chtěl jsem její krev. Ne musel jsem jí mít. Rozběhl jsem se k ní upíři rychlostí ale zastavila mě nesnesitelná bolest hlavy.

,,Tohle nechceš udělat."

Řekla vyčerpaná Karen. Nemohl jsem říct že jsem to slyšel zřetelně jelikož má bolest hlavy stále neustávala. Když se moje tvář dala do normálního stavu bolest prestala.

Došel jsem k Natali a sundal jsem jí z toho plotu. Začala vykašlávat krev. Otevřela oči a řvala bolestí. Rozkousl jsem si zápěstí a přiložil jí ho k ústům, donutil jsem jí spolknout pár kapek mé krve než omdlela.

Rána se jí zahojila a já jí vzal do náručí. Katarina která už byla při vědomí stála po boku Elijah a vyděšeně na mě koukala.

,,Elijahu, udělej s ní něco."

Elijah:
----------
Obrátil jsem Katherine k sobě a upřesnění se jí podíval do očí.

,,To co si viděla tě neděsí. Nikdy nic o nás nikomu neřekneš."

,,To co jsem viděla mě neděsí. Nikdy nic o vás nikomu neřeknu."

Opakovala Katherine a já pustil její ruku. Došel jsem k jednomu z kočáru a postavil ho na kola. Zapřahl jsem koně a pomohl jsem dívkám do kočáru. Niklaus u sebe držel Natali.

To jak se na ní hleděl něco to znamenalo i když si to sám nechtěl připustit. Když byli všichni v kočáru tak jsem se pomálu rozjel. I když jsem koutkem oka viděl osobu schovávající se za kmenem stromu.
.
.
.
.
Jen co jsme dojeli do Doornenburgu tak nás u brány čekali stráže.

,,Kdo jste a za kým jedete?"

Seskočil jsem z kočáru a rukou ukázal na Niklause.

,,Jsem Elijah Mikaelson. Mého bratra určitě znáte. Jedeme za Alexandrem."

Jeden ze strážců odešel do hradu a ten druhý nás stále hlídal.

Alexandr:
---------------
Řešil jsem spory ve dvoře jeden rytíř nás zradil a musel být řádně potrestán. Bohužel to byl můj přítel a já ho nechtěl nechat popravit.

Mé přemýšlení vyřešilo zaklepání na dveře mé pracovny.

,,Dále."

Dovnitř vešel jeden ze strážců u hlavní brány a poklekl.

,,Pane, je zde Niklaus Mikealson a Elijah Mikealson. Mají s sebou další tři dívky."

Narovnal jsem se a zvedl se od stolu. Vždy když přijel Klaus tak byl někde poblíž Mikael a to se mi teď nehodilo.

,,Přiveďte je všechny do mé pravovny."

Strážce se zvedl a odešel z pracovny.

Klaus:
----------
Čekali jsme dobrých pár minut než se jeden ze strážců vrátí.

,,Mám vás dovést za Alrxandrem."

Elijah nasedl ke koním a pomalu je vedl na nádvoří. Zastavili jsme se před stájemi Elijah předal hřebce s kočárem muži. Katarina a Karen vystoupily s Elijahovou pomocí z kočáru.

Mojí jednu ruku jsem Natali umístil kolem pasu a druhou pod kolena a vynesl jsem jí jako z kočáru. Furt byla mimo a to mi dělalo starosti.

Od Katherine jsem dostal děkovný úsměv a jeden ze strážců nás vedl k hlavnímu vchodu do hradu. Když se otevřela brána tak na točitém schodišti stál Alexandr.

,,Klausi, dlouho jsme se neviděli."

Řekl a poukázal na Natali.

,,Krásná dívka, ale to nevysvětluje proč si zde."

Nahodil jsem svůj úšklebek a z hluboka jsem se nadechl.

,,Raději bych si promluvil někde v soukromí. Určitě zde máš alespoň tři volné komnaty."

Alexandr protočil oči a pak se nuceně usmál, Elijaha neměl moc v lásce.

,,Samozřejmě, pojďte zamnou."

Alexandr nás vedl po točitém schodišti až do posledního patra hradu. Na patře byly čtyři komnaty.

,,Omlouváme se momentálně vám více komnat poskytnou nemohu. Ale určitě se však nějak domluvíte. Klausi až se domluvíte byl bych rád kdyby jste za mnou přišel máme toho hodně co dohánět."

Usmál se a poplácal mě na zádech. Poté nás nechal stát před komnaty a odešel. Elijah se na mě koukl pohledem 'Tak co vezmeš si nastarost Natali když nemůže rozhodovat o svém pokoji.'

,,Navrhoval abychom z prvu prošly všechny pokoje a poté se rozhodli kdo dostane jakou komnatu. Avšak nemyslím si že tady budeme dlouho.

Také vám s Elijahem musíme objasnit nějaké věci co se týkají našeho rychlého odchodu z Anglie."
.
.
.
Prošli jsme všechny pokoje a vypadali stejně. Velké okno jedna manželská postel šatník a koupelna. Teď jsme stáli v posledním pokoji a nikdo nic neříkal.

Elijah:
---------
Někdo musel něco vymyslet a po pár minutách ticha jsem to ticho prolomil.

,,Dívky vyberte si pokoj jaký chcete Nikaus a já se postaráme o Natali. K večeru vám jak už říkal Niklaus dlužíme vysvětlení a toho se taky dočkáte máte mé slovo."

Dívky kývly hlavou v souhlas a jako na povel obě odešly.

,,Bude v pořádku."

Řekl jsem Niklausovi a položil mu ruku na remeno.

,,Je mi to jedno."