defenceless || larry stylinson

tangled\⁹

Zrovna jsem si vařil vodu na čaj a čekal na Harryho, než se osprchuje. Domluvili jsme se totiž, že se spolu podíváme na nějaký film. Od posledního hovoru s Nickem uběhlo pár dní a už jsme se o tom nebavili. Harry býval dlouho v práci, jako organizátor svateb a večírků měl neustále co dělat, takže když už nebyl v práci, stejně často vyřizoval nějaké telefonáty.

S Harrym jsme se poslední dny hodně provokovali a pošťuchovali. Někdy to bylo fakt vtipné, chovali jsme se jako malé děti.

V hlavě mi hrála nějaká rádiová písnička, kterou jsem celý den nemohl pustit z hlavy a nemohl jsem si vzpomenout na název. Tiše jsem si ji při chystání svého nápoje pobrukoval a lehce pohupoval boky do rytmu.

,,Nevrť tím zadkem, Tomlinsone." Uslyšel jsem za sebou pobavený hlas.

Hned jsem se otočil na Harryho, který měl úšklebek na tváři a ručníkem si sušil jeho dlouhé kudrnaté vlasy.

,,Tak mi na něj nečum." Vyplázl jsem na něj dětinsky jazyk.

,,No dobře no, dostal jsi mě." Zvedl ruce do obraného gesta a došel až ke mně.

,,Jako vždy." Vítězně jsem se ušklíbl.

Tyhle provokace mě bavily. On se ale rozhodl pokračoval. Plácl mě přes zadek a čekal na mou reakci.

Leknutím jsem trochu vyjekl a málem rozlil hrnek s čajem, který jsem držel v ruce. Poté jsem se na něj podíval pohledem, podle kterého poznal, že bude zle. Okamžitě se smíchem vyběhl z kuchyně a já mu byl v patách.

,,Stylesi, ty idiote!" Taky jsem se smál a pokračoval v jeho hře na příjmení.

Zaběhl do obýváku, ale u gauče se zastavil, jelikož už neměl kam utéct. Já do něj v plné rychlosti vrazil, abych ho shodil na gauč, bohužel jsem to ale moc nepromyslel, takže jsem spadl hned za ním. Narazil jsem do jeho vypracované hrudi a kolem mě byl najednou oblak jeho božské vůně. Oba jsme se rozesmáli.

Když už jsme se oba začali uklidňovat, Harry mě jemně chytil za tvář a na sekundu to vypadalo tak, jakoby mě chtěl políbit. Nakonec se ale odtáhl, opatrně mě ze sebe sundal a posadil se.

Můj tep byl najednou tak rychlý, že jsem se bál, že mi exploduje srdce. Vážně mě chtěl políbit, nebo jsem si to jen domýšlel?

,,Tak co ten film?" Dělal jakoby nic.

,,Jasně, klidně to zapni." Zatřepal jsem hlavou, abych se trochu vzpamatoval. Pokud mě chtěl políbit, proč to neudělal? Ne, že bych chtěl, ale.. ale ano, chtěl jsem.

Harry mi už předtím povídal o nějakém filmu, který byl natočený podle skutečné události, na který se chtěl podívat. Byl to nějaký nový, jmenoval se Believe me, teda alespoň myslím. Hlavní téma byl únos nějaké dívky, ale to bylo vše, co jsem o tom věděl.

Ze začátku mě to docela bavilo, i přesto, že byl děj už tady poněkud smutný. Nohy jsem měl přitáhlé k hrudi a rukama jsem je objímal. Nevím proč, ale vždycky jsem tak u filmů seděl. V tuto chvíli jsem si opravdu přál, aby se mě Harry alespoň nějak dotknul. U filmu jsem se vždycky rád mazlil, i když Nick mě vždycky spíše ochmatával. Doufal jsem, že mi dá alespoň ruku kolem ramen, ale on nic. Bylo mi blbé se o něj jen tak opřít, co kdyby mě odstrčil?

Když se na obrazovce ale objevila první scéna toho, jak únosce mladou dívku znásilnil, moje myšlenky na nějaké objímání hned zmizely. Vystřídala jí až moc živá vzpomínka na dobu, kdy jsem byl ještě s Nickem. Na tu jednu noc, ze které jsem se do teď nevzpamatoval. Snažil jsem se dělat jakoby nic a potlačit v sobě tu nepříjemnou úzkost. Už jsem ale ani nedokázal vnímat děj. Před očima jsem měl stále tu nezapomenutelnou noc.