defenceless || larry stylinson

epilog

Probudily mě ostré paprsky slunce, které do místnosti pronikaly skrz veliké okna. Chvíli mi trvalo se rozkoukat, ale nakonec jsem přeci jen spatřil dobře známou ložnici, ve které jsem se cítil doma. Jen za těch sedm měsíců, co jsme s Harrym bydleli v Brazílii, jsem si to tu neskutečně moc oblíbil.

Ještě aby ne, když jsme bydleli v luxusním apartmánu, který vypadal jako z nějakého filmu. Firma, kde Harry pracoval, mu totiž platila bydlení a rozhodně na tom nešetřili.

Pokoji dominovala obrovská manželská postel, celá v jasné bílé barvě, stejně jako i zbytek místnosti. Ráno tato barva v ložnici vyvolává osvěžující a uklidňující dojem, večer zase působí relaxačně.

Od té doby, co jsme do Brazílie přijeli, se mezi námi vytvořila mnohem větší sexuální přitažlivost. Nevím čím to bylo, jestli tou obrovskou krásnou postelí, nádechem exotiky tohoto místa, a nebo tím, že jsme tu znali jen jeden druhého. Oba jsme na tom začali být závislí, ale vadilo nám to? Vůbec.

Za ten čas jsme se s Harrym stihli tak dobře poznat, že už jsme se chovali jako manželé. Nás vztah byl harmonický, plný vášně a romantiky, bylo to dokonalé. Nikdy nepřestanu litovat toho, že jsem se s ním rozhodl jet.

Po pár minutách jsem si všiml rudých lístků růže, které vedly jako cestička směrem na terasu s výhledem na moře. Musel jsem se usmát, když jsem si uvědomil, že pro mě má nejspíš Harry nějaké překvapení. Buď to bude společná snídaně, které jsme moc často neměli, jelikož chodil brzo do práce a mně se tak brzo vstávat nechtělo, nebo na mě čeká nahý s nabídkou ranního sexu. Už párkrát totiž něco podobného udělal, jenom bez těch lístků. Obě možnosti se mi líbily, ale přeci jen jsem spíše doufal v tu druhou.

Vstal jsem z postele a dlouze se protáhl. Podíval jsem se na oblečení poházené po zemi ze včerejší noci a rozhodl se, že až odejde Harry do práce, tak to uklidím. Oblékl jsem si jen spodní prádlo a Harryho sněhově bílou košili, která mi sice dosahovala až skoro ke kolenům, ale nezapnul jsem si ji.

Otevřel jsem dveře na terasu a hned mě oslepily ranní zářivé paprsky slunce. Zastínil jsem si oči rukou a zamžoural na ten překrásný výhled. Na stolečku stála váza s obrovskou kyticí rudých růží. Vydechl jsem úžasem a pomalu k ní došel. Harryho jsem tu neviděl, takže byl asi už v práci. Přivoněl jsem si k těm krásným květům a spokojeně jsem přivřel oči. Miloval jsem vůni růží.

Za sebou jsem uslyšel nějaký pohyb, takže jsem se rychle otočil za zdrojem a spatřil Harryho, jak přede mnou klečí a v ruce drží malou krabičku. Mé srdce vynechalo několik úderů a já nebyl schopný slova.

,,Lou, od chvíle, co jsem tě poprvé spatřil, na tebe nemůžu přestat myslet. Na první pohled jsi mě naprosto očaroval a já si přál jenom to, abychom mohli být spolu. Byl jsem nejšťastnější muž na světě, když jsem zjistil, že mé city opětuješ. To ty jsi mi ukázal, jaké je to být doopravdy zamilovaný. Dnes je to přesně rok, co jsme spolu, a já se nikdy necítil lépe. Jsi ten nejkrásnější a nejúžasnější muž, jakého jsem kdy potkal. Miluju tě a přál bych si, aby ses stal mým manželem." Pronesl Harry a otevřel krabičku, ve které byl prstýnek.

Po mé tváři stekla první slza a já nemohl uvěřit tomu, co se právě děje.

,,Ano, v-vezmu si tě." Vykoktal jsem a cítil jsem se úplně mimo. Natáhl jsem k němu ruku a on jí opatrně uchopil do té své. Na prsteníček mi navlékl prstýnek a něžně políbil hřbet mé ruky.

Poté se postavil a přitiskl své rty na ty mé. Vydechl jsem přebytečný vzduch z plic, zapletl prsty do jeho vlasů a přitáhl si ho co nejblíže. Byl to ten nejkrásnější polibek v mém životě, každý s ním byl takový. Harry si mě držel u sebe díky pažím obmotaným kolem mého pasu a já musel stát na špičkách, abych na něj vůbec dosáhl. Proto si mě vyzvedl do náruče a chytil mě pod zadkem.

,,Teď bychom to měli oslavit." Ušklíbl jsem se a nohy si obmotal kolem jeho pasu, abych nespadl.

,,Oslavit, jo?" Harry na mém výrazu poznal, co tím myslím, a políbil mě na krk.

,,Dneska sis vzal volno, že ano?" Chtěl jsem se ujistil a blaženě jsem přivřel oči.

,,Samozřejmě." Zamumlal do mého krku a jemně do něj kousnul.

,,Takže nemusíme spěchat..." Konstatoval jsem a nechal ho, aby mě odnesl až do postele.

☾

well tak tohle je uplny konec teto knizky :D snad se vam libila, moc dekuju za vsechny ohlasy, jste uzasni <3

takovy nezajimavy fun fact je, ze cely tento pribeh me napadl jen skrz sen, co se mi zdal, a ja z toho sepsala knihu :D

chtela bych se zeptat, jaky druh knizek by se vam ode me nejvice libil.. jestli je tu vubec nekdo, kdo cetl vice/vsechny moje knizky a vi co pisu :DD

mimochodem mam jednu knizku rozepsanou (jakoby mam jen dve kapitoly, ale pribeh uz mam vymysleny, jen ted na psani nemam vubec energii a stve me to..) a chci si na ni dat opravdu zalezet, abych uz konecne napsala neco alespon trochu kvalitniho :D

takze vsechny vas moc miluju, dekuju za vasi podporu a snad se potkame u dalsi knizky <33