Deaf Boy /L.S./

XVI. epilog

O pět let později..

Brunet otevřel těžkou železnou bránu a společně se svým psem, Cliffordem, se vydal mezi uličky hřbitova. Byl rád, že zde nikdo nebyl, jinak by tu místní návštěvníci měli s Cliffem problém. Louis  věděl, že sem psi nemůžou, ale na druhou stranu.. nechtěl být sám.

Dnes to bylo přesně pět let. Pět let, kdy Harry odešel. Brunet moc doufal, že u jeho hrobu nikdo nebude, nechtěl nikoho vidět, potkávat a slýchávat, jak moc jim to je líto. Louis nechtěl lítost, tu mu všichni vyjadřovali v minulých letech až dost.

Procházel hřbitovem a zachumlal se více do mikiny, jelikož byla zima. Společně s Cliffem šli až do zadní části, kde Harry odpočíval.

Když se blížil, uviděl u hrobu dvě postavy. Když mu došlo, kdo to je, částečně se mu ulevilo. 

Byla to Gemma a její dcera Maggie. Gemma se o pár dnů později od Harryho smrti seznámila s mužem jménem Dylan. Momentálně byla moc šťastná, jelikož Dylan byl skutečný gentleman. Přesně rok po té co Harry odešel se jim narodila Maggie. Louis se občas sám sebe ptal, jestli to byla náhoda, nebo ne. Uvolnil ji snad Harry místo? Nebo to byla opravdu shoda náhod?

Tak či onak, měl Maggie moc rád. Byla to jeho kmotřenka. 

Když maličká zaregistrovala Louiho přítomnost, okamžitě se za ním s úsměvem rozeběhla. 

,,Lou!" vykřikla, když skočila brunetovi do náruče.

,,Taky tě rád vidím, princezno." usmál se Louis a objal ji. ,,Ale víš, že tady musíš být potichu, Harry a spousta dalších tu odpočívá." 

,,Vím.. promiň." sklopila zahanbeně svoje zelená očka. Louis ji jen pohladil po vlasech a položil ji na zem. Přešel k Harryho hrobu a z batohu vytáhl svíčku a zapalovač. Svíčku zapálil a položil ji k hrobu, načež zapalovač hodil zpět do batohu. Ještě z něj vytáhl jednu rudou růži, kterou položil ke svíčce, hodil si batoh na záda a postavil se vedle Gemmy. 

Růži sem nosil vždy, když sem šel. Po celých pět let. 

V tichosti stál vedle Gemmy a vzpomínal. Maggie mezitím něco potichu šeptala Cliffordovi.

,,Jak se máš, Lou?" protla ticho Gemma, čímž ho vyrušila ze vzpomínání.

,,Dá se." povzdychl si Louis. ,,Začal jsem si hledat byt." 

,,Co tak najednou?" udivila se Gemma. 

,,Ale.. chci se trošku osamostatnit. Navíc, teď je tam docela rušno. Do rodiny nám přibyl novej člen; Gregovi se narodil syn, Theo, a Niall s Ameliou se snad po nocích pokoušejí rozšířit rodinu minimálně o jednoho člena. Proto vždy beru v noci Cliffa ven." trošku se zasmál Louis.

Gemmu potěšilo, že Louis nazývá Horanovi rodinou.

,,A daří se?" 

,,To se musíš zeptat Nialla."

,,Myslím s bytem, ty pako." zasmála se Gemma. 

,,Jo tak." hraně si uvědomil Louis. ,,Ale jo. Už mám jeden vyhlídnutej. Dvě místnosti, koupelna a malá kuchyň. Nic extra, ale mě a Cliffovi to postačí." 

,,To jsem ráda." usmála se Gemma. Je ráda, že se Louis staví na vlastní nohy.

Pár dnů po Harryho smrti upadl Louis do depresí. Opravdu těžkých. Vše vyvrcholilo tím, když ho Niall našel v koupelně a ze zápěstí se mu řinula krev. Louis ani nevěděl, proč to udělal, ale prostě.. bylo toho na něj moc. Harryho smrt ho zatraceně bolela, ještě teď kvůli tomu strávil pár nocí pláčem. Ale už ne tak, jako ze začátku. To nespal vůbec. Nejedl.