Vy jste nás slyšeli?

147 7 2
                                    

Ráno jsem se probudila a Oliver nikde. Sedla jsem si a rozkoukala se. ''Brý ránko, princezno'' ''Ach ty můj princi'' Jaj, to je tak přeslazený, fuj. Vešel do pokoje oblečený do dalšího sexy trička z jeho sbírky Lacoste. S límečkem a knoflíčky, tak strašně neodolatelné. Trochu divné, ale roztomilé. K tomu měl dokonale ladící kraťasy stejné značky. Sedl si vedle mě a dal mi pusu. Nechtěla jsem se odlepit a začala jsem ho instinktivně líbat. Víc a víc. Postupně jsem sjela až k jeho krku, a slyšela jsem jeho tichý vzdech. Trochu ucuknul a podíval se na mě pohledem 'Ale no tak, teď ne'. ''Pojď, oblékni se, dole na nás čeká snídaně. Vyskočil z postele a já se ještě snažila uklidnit svou točící se hlavu. Je 9:40...sakra! Mám být ve škole! ''Olivere! Vždyť je škola! Jdeme pozdě!'' řekla jsem a vystřelila z postele směrem ke koupelně. On si tam zrovna čistil zuby, poněkud nešikovně řekla bych, měl hodně pěny okolo huby. ''A co?'' zamumlal na mě, skoro jsem mu nerozuměla. Otočil se a podíval se na mě. Najednou se mu v očích objevili jiskry a pěkně pomaloučku si mě seshora až dolů prohlížel. Pak jsem si to uvědomila. Jsem nahá! Ano, já vím, že už mě takhle viděl (nejednou), ale stejně se člověk cítí...zranitelně, když je nahý. Vyplivnul tu pěnu do umyvadla, utřel si pusu a přikráčel ke mně. Najednou byl asi tak 10 centimetrů od mé tváře. 10 centimetrů do výšky. ''Dneska žádná škola, znám lepší možnosti, na strávení dne'' řekl a mírně se pousmál. Chytla jsem se za hlavu a nevědomky jsem si začala hrát s jeho chloupky na hrudi, které mu vykukovali přes mezerku trička, způsobenou rozepnutými knoflíky. Po chvíli jsem se šla obléct. No co, tak jeden den nepůjdu do školy, se svět nezboří, ne? Na židli jsem měla připravené vše, co potřebuji. OMG. Ne. Tak tohle vážně ne. Letní šaty od Ralpha Laurena? To už trochu přehání ne? To je tak snobský. ''Olivere tohle si na sebe nevezmu!'' Ty šaty jsou tak krásné, krátké, světle modré. Jsem jako v nebi. Nicméně to nic nemění na tom, že už je to tak trochu přitažené za vlasy. ''Copak? Nelíbí se ti?'' Jo líbí, a moc! ''Jsou moc snobský!'' ''Ale no tak. Koupil ti je Charlie, chtěl se omluvit za ten včerejší incident.'' Aha, tím myslí zřejmě to, jak mě trefil míčem do prsa. Musela jsem si sáhnout na ty šaty, taková nádhera. No...když je to jako omluva...tak bych to asi měla vzít. ''Já nevím Olivere, přece jenom, tohle už je vážně drahý'' ''Jestli to nepřijmeš, mohl by se urazit.'' ''Ach...tak dobře teda..'' Oblékla jsem si připravené spodní prádlo, a natáhla na sebe ty šaty. Jak zná mojí velikost to nevím, ale padly mi, jako by byly vytvořeny přesně pro mě. Ty jsou tak krásné...Spolu s šaty na mě čekaly také lodičky. A jak jinak, také RLL. No jo, ke drahým šatům drahé boty. Cítím se tak provinile. Ou, díky bohu, nezapomněl na gumičku. Svázala jsem si vlasy do culíku, a následovala jsem Olivera..zřejmě do jídelny. Ještě se tu pořád pořádně nevyznám. Ty šaty i ty lodičky jsou tak pohodlné. No ještě aby nebyly za ty peníze, že?! ''Brý ráno'' vykřikli na nás Charlie a Lexi téměř jednohlasně. Přikývla jsem, a sedla si ke stolu naproti Oliverovi. Najednou se tam objevil nějaký chlap, a podával nám snídani. Byla to míchaná vajíčka. Ale jak božsky chutnala! V místnosti bylo dost trapné ticho, které nakonec prolomil Charlie. ''Líbí se ti ty šaty?'' ''Moc, díky. Ale příště by mi stačila spíše bonboniéra, nebo tak něco, je to jasné?'' ''Jojo. Včera jste si užívali, že?'' zasmál se Pinďa, na což jsme já a Oliver ztuhli. Lexi ho lehce praštila do ruky, aby přestal. ''Vy jste nás slyšeli?'' zeptala jsem se vyjeveně, a hanbou jsem se propadala do země. ''Jo, i v New Yorku'' Řekl pobaveně Charlie, a Lexi mu šlápla na nohu. Mé sebevědomí se právě rozpadlo na několik tisíc kousků. Oliver to ale zachránil. ''Závidíš Pinďo?'' řekl a naklonil se nad něj. Vypadá to, že Pinďa chtěl něco říct, ale na poslední chvíli se rozhodl raději mlčet. Byl zazděn ze všech stran, a mé sebevědomí se opět zocelilo. Oliver na mě vrhnul pyšný pohled a já se vděčně usmála. ''Tak, půjdem si zaplavat?'' Navrhla vesele Lexi, a mně se zvedla nálada.

Really long day [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat